Rozvod a péče o děti v roce 2026: Konec střídavé péče a jedno soudní řízení
Rozvod manželství je náročná životní situace. Legislativa účinná od 1. ledna 2026 přináší změny, které celý proces zjednodušují a zrychlují. Pokud aktuálně řešíte rozvod nebo úpravu poměrů svých dětí, je dobré mít přehled o tom, co novela přinesla. V tomto článku najdete srozumitelné shrnutí nejdůležitějších změn, které Vám pomůže zorientovat se v nové právní úpravě a předejít zbytečným chybám při podání návrhů k soudu.
Zrušení forem péče: Nastupuje flexibilní rozvrh času
Jednou z nejvýraznějších změn, které novela občanského zákoníku v oblasti rodinného práva přináší, je úprava samotného rozdělení péče o nezletilé dítě po rozvodu rodičů. Dosavadní právní úprava rozlišovala tři formy: výlučnou péči jednoho z rodičů, střídavou péči a společnou péči. Tyto pojmy se v zákoně i v rozhodovací praxi soudů natolik ustálily, že jejich užívání bylo téměř automatické a tvořily jádro každého řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte. Novela tyto kategorie ruší a zavádí jediný institut – péči obou rodičů.
Smyslem této změny není pouze zjednodušení terminologie. Dosavadní rozlišení mělo pro každodenní život rodiny i symbolický dopad. Pokud soud svěřil dítě do výlučné péče jednoho rodiče, druhému rodiči – zpravidla otci – byl vedle vyživovací povinnosti upraven pouze styk s dítětem. Slovo „styk” přitom v řadě případů ovlivňovalo vnímání role druhého rodiče: navenek to vypadalo, že o dítě již nepečuje, pouze se s ním v určených termínech vídá. Vzhledem k tomu, že oba rodiče nesou rovnocenně rodičovskou odpovědnost, šlo o pojetí poněkud zavádějící.
Nová úprava tento přístup obrací. Vychází z předpokladu, že o dítě i po rozchodu pečují oba rodiče, a to bez ohledu na to, jakou část času s nimi dítě tráví. Soud již nerozhoduje o tom, zda se jedná o péči výlučnou, střídavou či společnou. Pokud se rodiče na uspořádání péče dohodnou, převezmou ji společně, aniž by soud podrobně určoval její rozsah. Pokud k dohodě nedojde, určí rozsah péče každého z rodičů soud sám, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem na straně rodičů i k zájmu dítěte.
Cílem zákonodárce je vyrovnat postavení obou rodičů a posílit rovnocenné zapojení každého z nich do péče o dítě po rozvodu manželství. Odstraňuje se tím hranice mezi „pečujícím” a „stýkajícím se” rodičem, která v praxi vedla k tomu, že druhý rodič byl spíše návštěvou než plnohodnotným pečovatelem.
Praktický dopad této změny je zřejmý zejména v rozvodovém řízení a v navazujícím řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte. Namísto sporu o to, „komu bude dítě svěřeno”, se jednání soustředí na to, jak konkrétně bude péče obou rodičů rozdělena. Tato dle našeho názoru vhodnější terminologie tak pomáhá celkovému lepšímu pochopení péče o dítě po rozvodu, pro kterou platí, že i po rozvodu o dítě oba rodiče mají pečovat.
Spojení řízení o rozvodu s úpravou poměrů dítěte: jediné řízení místo dvou
Dosud museli rozvádějící se manželé s nezletilými dětmi absolvovat dvě samostatná soudní řízení. Nejprve muselo být pravomocně skončeno opatrovnické řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po (a případně před) rozvodem a teprve poté mohl soud rozhodnout o samotném rozvodu manželství. Pro rodinu to znamenalo dvě jednání, dvojí přípravu i dlouhou dobu nejistoty.
Novela zákona o zvláštních řízeních soudních zavádí v § 398a zcela nový institut – spojení řízení o rozvodu manželství s řízením o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Toto spojení nastupuje přímo ze zákona: pokud mají manželé společné nezletilé dítě a soud prvního stupně dosud nevyhlásil rozsudek o úpravě jeho poměrů, není třeba o spojení vydávat žádné rozhodnutí ani podávat samostatný návrh. Obě věci se nově projednávají společně a soud o nich rozhodne v jediném rozsudku.
Pro klienty je praktický dopad zřejmý. Místo dvou soudních řízení jdou k soudu pouze jednou a vyřídí vše v rámci jednoho procesu. Zkracuje se celková doba řízení, snižují se náklady, ubývá administrativní i psychické zátěže – a rodina se dříve dostává do stabilizované situace, která je v zájmu zejména samotného dítěte.
Cílem zákonodárce není jen zefektivnění procesu, ale i ucelený pohled soudu na situaci rodiny. Soud má v jeden okamžik k dispozici informace o manželském i rodičovském vztahu a může o těchto otázkách rozhodovat ve vzájemné souvislosti, nikoli izolovaně.
Pravidlo má jednu výjimku. Pokud spojení v konkrétním případě není vhodné – typicky při vyhrocených vztazích mezi rodiči, kde hrozí eskalace sporu nebo kde opatrovnická věc vyžaduje rozsáhlé znalecké zkoumání – může soud některou věc vyloučit k samostatnému projednání. Spojené řízení však zůstává pravidlem, nikoli pouhou možností.
Závěrem: nejde o revoluci, ale o jasnější pravidla a jednodušší cestu
Když se podíváme na celkový rozsah novely, je vhodné zdůraznit, že nejde o radikální přebudování rodinného práva. Jádro právní úpravy zůstává v zásadě nedotčeno – manželé se i nadále rozvádějí, rodiče pečují o své děti a vyživovací povinnost zůstává zachována. Nadále platí, že je nutné zkoumat každý případ individuálně. Změny směřují především do dvou oblastí: terminologického ujasnění pojmů a procesního zjednodušení rozvodového řízení.
Terminologická změna – tedy nahrazení střídavé, výlučné a společné péče jednotnou péčí obou rodičů – má i svůj ideový rozměr. Zákonodárce chce, aby společnost vnímala rodičovství po rozvodu skutečně jako věc obou rodičů, nikoli jako rozdělení, kde jeden „pečuje” a druhý „pouze platí výživné a vídá dítě o víkendu”. Jazyk zákona tomto ohledu formuje to, jak o rodičovských rolích uvažujeme jako společnost.
Procesní změny – zejména spojení řízení o rozvodu s úpravou poměrů nezletilého dítěte podle § 398a zákona o zvláštních řízeních soudních – pak přinášejí praktický dopad i do nákladové stránky věci. Pokud jde o „cenu rozvodu”, nový poplatek za rozvod se liší podle toho, zda se jedná o smluvený rozvod, kde se manželé na všem dohodnou, nebo o rozvod sporný. Za smluvený rozvod činí soudní poplatek 2 000 Kč, zatímco u sporného rozvodu je to 5 000 Kč. Vedle toho se díky spojení obou řízení snižují i náklady na právní zastoupení – místo dvou samostatných řízení se advokát účastní jen jednoho, díky čemuž je odborná pomoc dostupnější.
Právě v tomto bodě bychom rádi upozornili na jednu praktickou věc. Doporučujeme nechat se zastoupit advokátem – a to nejen kvůli zastupování u soudu, ale především kvůli správné formulaci návrhů, dohod a podání. Internet je plný článků a vzorů, které byly napsány podle staré právní úpravy a dnes již neodpovídají platnému znění zákona. Pokud návrh na úpravu poměrů dítěte podáte ve znění platném do konce roku 2025 – třeba s formulací „svěření dítěte do střídavé péče” – bude se jednat o chybu, která řízení zbytečně zkomplikuje.
Naše advokátní kancelář Vám ráda pomůže s přípravou všech potřebných návrhů – ať už jde o návrh na rozvod, návrh na úpravu poměrů nezletilého dítěte, nebo dohodu rodičů o péči o dítě po rozvodu. Právě dohoda rodičů přitom stále zůstává nejlepším možným řešením rozvodu, je však potřeba, aby byla jasná, srozumitelná a správně formulovaná.
Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@akbecvar.cz
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/
Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.
Bezpečná advokátní úschova peněz pro převod nemovitostí
V roce 2023 jsme na našem webu zveřejnili článek na téma dobré advokátní úschovy penězhttps://akbecvar.cz/dobra-advokatni-uschova/aniž bychom tušili, že ve stejném roce na advokátní úschovy dopadne kauza JUDr. Hany Sukové. Tato advokátka zpronevěřila dle policie více než 150–160 milionů Kč z peněz klientů uložených v advokátních úschovách. V rámci trestní roviny se jedná o zpronevěru podle § 206 trestního zákoníku se všemi znaky: cizí věc (peníze klientů), svěřená (advokátní úschova), přisvojení (použití v rozporu s účelem) a v neposlední řadě vznik škody velkého rozsahu. Vzhledem k rozsahu škody se jedná o kvalifikovanou skutkovou podstatu.
Nejde jen o právní problém, ale o situaci, kdy selhání JUDr. Hany Sukové mělo velmi tvrdé a často existenční dopady na její klienty při zásadních životních transakcích (typicky převod nemovitosti). Je tu však i další rovina a tou jsou reputační dopady na individuální úrovni, které se dotýkají i mé osoby.
Reputace advokáta představuje jeden ze základních pilířů výkonu advokacie. Na rozdíl od jiných profesí je důvěra klienta nejen předpokladem spolupráce, ale i nezbytnou podmínkou efektivního poskytování právních služeb. Jakmile dojde k jejímu narušení, dopady se neomezují pouze na jednotlivce, který pochybil, ale často zasahují i ostatní členy profesní komunity. Právě typickým příkladem je mediálně exponovaná kauza Hany Sukové, která významně ovlivnila vnímání advokátů veřejností.
Přestože šlo o individuální selhání jedince, jeho důsledky se přenesly na advokacii jako celek. Poctivý advokát se tak může ocitnout v situaci, kdy čelí nedůvěře klientů, aniž by sám porušil jakoukoli profesní povinnost.
Co se změnilo v advokátní úschově peněz po 1.1.2026
Jak bylo řečeno výše, kauza Hany Sukové nezasáhla jen klienty, ale výrazně dopadla i na samotné advokáty a jejich profesi. A nejde jen o reputaci, ale změnila se každodenní praxe a ekonomika naší práce.
Jsou současné advokátní úschovy peněz bezpečnější?
Odpověď zní ANO.
Po 1.1.2026 došlo k několika důležitým změnám, díky nim se advokátní úschova peněz stala bezpečnou alternativou k notářským či bankovním úschovám.
1) Evidence a kontrola úschov
Advokáti musí úschovy evidovat u České advokátní komory
Komora má větší přehled o tom, kolik úschov advokát vede
2) Oddělení peněz
Peníze musí být na speciálních účtech oddělených od majetku advokáta
Snižuje se riziko „míchání“ financí
3) Garanční fond
Pokud advokát selže, existuje náhrada škody z fondu ČAK
Není to absolutní pojištění, ale výrazně to zvyšuje ochranu klienta
4) Větší tlak na transparentnost
Častější kontrola
Lepší dokumentace pohybů peněz
Proč si zvolit advokátní úschovu peněz? V čem tkví její výhody?
v prvé řadě flexibilita,
lze nastavit podmínky „na míru“,
jedná se o běžnou praxi u převodů nemovitostí nebo u složitějších transakcí,
klient získá právní servis „v jednom“,
nově se zřizuje garanční fond, který plní pojistku v rámci náhrady škody a to z fondu, který je veden u České advokátní komory.
Zásadní výhodou advokátní úschovy je skutečnost, že riziko je „personalizováno“. Advokát nese odpovědnost za nakládání s prostředky klienta, a to nejen profesně, ale i majetkově. V případě pochybení odpovídá celým svým majetkem, je povinně pojištěn a v současnosti existuje garanční mechanismus spravovaný Českou advokátní komorou.
Tento model vytváří silný motivační prvek k obezřetnému jednání. Na rozdíl od banky, která operuje jako anonymní instituce s omezenou odpovědností, advokát čelí přímým důsledkům svého selhání. Lze proto argumentovat, že advokátní úschova lépe zajišťuje spravedlivé rozložení rizika mezi účastníky.
V případě krachu banky, jak ukázal případ Sberbank CZ z února 2022, je ochrana klienta limitována systémem pojištění vkladů (cca 100 000 EUR na osobu prostřednictvím Garanční systém finančního trhu). U vyšších částek tak klient nese podstatnou část finanční ztráty na svých bedrech. Naproti tomu u advokátní úschovy existuje vícevrstevný systém náhrady:
osobní odpovědnost advokáta,
profesní pojištění,
nově garanční fond (s výplatou při převodu nemovitosti až do výše 5mil korun).
Přestože ani tento systém negarantuje plnou náhradu ve všech případech, v mnoha situacích může vést k vyšší reálné kompenzaci než bankovní model nad limit pojištění.
Advokátní úschova je smluvní institut, který umožňuje detailní nastavení podmínek výplaty. To je klíčové zejména u složitějších transakcí, kde standardizované bankovní nebo notářské postupy nemusí postačovat. Advokát může reflektovat specifika konkrétního případu a vytvořit mechanismus, který lépe chrání zájmy všech stran. Tato flexibilita představuje významnou konkurenční výhodu.
Závěrem pár slov….
Lze konstatovat, že advokátní úschova není ani inherentně nebezpečná, ani absolutně bezpečná. Jejím klíčovým rysem je odlišné rozložení rizika: zatímco bankovní model minimalizuje pravděpodobnost selhání, advokátní model klade důraz na odpovědnost a potenciální kompenzaci v případě jeho vzniku.
Z pohledu systematiky práva lze proto advokátní úschovu chápat jako nástroj, který — při správném nastavení a výběru důvěryhodného advokáta — poskytuje racionální alternativu k institucionálním formám úschovy, zejména tam, kde je žádoucí vyšší míra flexibility a individualizace právních vztahů.
Bezpečná advokátní úschova stojí na transparentnosti, oddělení peněz a jasných pravidlech výplaty.
Selhání advokátních úschov je statisticky velmi vzácné (kvalifikovaným odhadem řádově pod jedno promile), avšak vzhledem k vysokým škodám a mediálnímu dopadu může výrazně ovlivnit vnímání bezpečnosti tohoto institutu.
Závěrem se podělíme o návod jak na bezpečnou advokátní úschovu peněz. Jedná se o postup, který aplikuje naše advokátní kancelář při úschově peněz klienta při převodu nemovitostí.
👉 CHECKLIST PRO KLIENTA:
🧑⚖️ 1) Ověření advokáta
– Jsem advokát zapsaný u České advokátní komory,
– Mám zkušenosti s úschovami (zejména spojené s převodem nemovitostí),
– Nemám disciplinární problémy, zkušenosti klientů jsou zveřejněny v rámci recenzí a jsou dohledatelné,
🧾 2) Smlouva o advokátní úschově
– Ve smlouvě je přesně uvedena částka,
– Jsou jasně specifikovány smluvní strany,
– Jsou stanoveny konkrétní podmínky pro výplaty peněz z úschovy,
– Smlouva zakazuje jiné nakládání s penězi,
– Smlouva řeší i situaci, co se stane při nesplnění podmínek,
🏛️ 3) Evidence úschovy
– Úschova je zaregistrována u ČAK,
– Klient obdrží potvrzení o registraci,
🏦 4) Účet úschovy
– Existuje samostatný účet pro tuto konkrétní úschovu,
– Účet je oddělen od majetku advokáta,
– Klient zná číslo účtu před odesláním peněz,
– Klient obdrží potvrzení z banky o účtu,
👀 5) Kontrola nad penězi
– Klient má možnost získat výpisy nebo potvrzení o pohybech,
– Je nastaven způsob informování o stavu úschovy,
🔐 6) Bezpečnostní mechanismy
– Výplata je vázána na splnění jasných podmínek,
– Existují kontrolní mechanismy,
⚖️ 7) Pojištění a garance
– Jako advokát mám sjednáno pojištění odpovědnosti,
– Úschova spadá pod garanční fond ČAK,
– Klient zná limity náhrady (cca 2,5 mil. pro úschovu peněz / 5 mil. Kč při převodu nemovitostí),
🏠 8) Specifika u převodu nemovitostí
– Výplata proběhne až po zápisu do katastru,
– Je řešen postup při zamítnutí vkladu,
Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@akbecvar.cz
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/
Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.
Tým advokátní kanceláře.
(příspěvek byl konzultován s AI; míru selhání advokátních úschov nelze přesně kvantifikovat pro nedostatek dat; metodologicky lze pracovat pouze s kvalifikovanými odhady zatíženými výběrovým a informačním zkreslením.)
je bezesporu jedním z politicky i mediálně nejdiskutovanějších témat posledních let a její význam nelze podcenit, neboť přináší zásadní změny, které se mohou dotknout každého z nás. Její dopad je o to zásadnější, že může výrazně ovlivnit nejen budoucí případy, ale i nyní probíhající trestní řízení, a dokonce vést k okamžitému propuštění některých odsouzených na svobodu. To se týká zejména případů, které dle nové úpravy již nebudou považovány za trestné, jako je například držení menšího množství konopí nebo specifické případy zanedbání povinné výživy. Orientace v těchto změnách je proto klíčová pro účinnou obhajobu a ochranu práv obviněných i odsouzených. Dle důvodové zprávy je hlavním cílem této reformy snížení trestní represe u bagatelních a méně závažných činů a řešení dlouhodobého problému přeplněných věznic, který brání efektivní práci s pachateli. Zákonodárce se proto zaměřil na rozšíření ukládání peněžitých a alternativních trestů namísto krátkodobého věznění, řešení nežádoucí kumulace trestů vedoucí k nepřiměřeně dlouhým pobytům za mřížemi a posílení prvků restorativní justice, která dává větší prostor pro narovnání mezi pachatelem a obětí.
Vězeňská statistika v evropském srovnání
Podle Výroční vězeňské statistiky Rady Evropy za rok 2023 (SPACE I),[1] která mapuje stav vězeňství ve členských státech, se Česká republika dlouhodobě potýká s jedním z nejvyšších indexů uvěznění na kontinentu. Tento systém, založený na nadužívání represe a krátkodobých trestech odnětí svobody, se stal neudržitelným – ekonomicky i kapacitně.
Statistika hovoří jasně. Zatímco v Evropě je medián počtu vězňů na obyvatele 116 vězňů na 100 000 obyvatel, v České republice je to 176 vězňů na 100 000 obyvatel. Zpráva Rady Evropy ukazuje, že v době sběru dat jsme patřili do úzké skupiny států s „velmi vysokou“ mírou uvěznění. Z členských států Rady Evropy mělo v daném roce více vězňů na 100 000 obyvatel než Česká republika pouze těchto osm zemí: Turecko, Gruzie, Ázerbájdžán, Moldavsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Albánie.
Restorativní prvky v nové právní úpravě
Novelizace trestního zákoníku a trestního řádu se ve značné míře opírá o principy tzv. restorativní justice. Dle důvodové zprávy je cílem tohoto přístupu posun od tradičního pojetí trestu zaměřeného na potrestání pachatele k modelu, který akcentuje obnovení narušených vztahů a odstranění následků trestného činu. Zákonodárce vychází z předpokladu, že u méně závažné kriminality je společensky efektivnější upřednostnit tresty jiné než trest odnětí svobody, protože tyto jiné (alternativní) tresty lépe umožňují náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení než nepodmíněný trest odnětí svobody.
V tomto kontextu plní peněžitý trest funkci nástroje, který umožňuje zachovat ekonomickou aktivitu odsouzeného. Na rozdíl od výkonu trestu odnětí svobody, který pachatele zpravidla vyřazuje z pracovního procesu a činí jej závislým na státu, alternativní tresty vytvářejí prostor pro reálné odškodnění poškozených. Sekundárním, avšak neméně podstatným účelem těchto změn je snížení zatížení vězeňské služby České republiky. Redukce počtu vězňů odsouzených za bagatelní trestnou činnost má vést k racionalizaci výdajů státního rozpočtu a uvolnění kapacit pro pachatele závažné kriminality.
Časová působnost: Proč je datum 1. 1. 2026 Vaším spojencem
Pro obhajobu je nyní naprosto klíčové ustanovení § 2 odst. 1 trestního zákoníku, které definuje pravidla časové působnosti. Základní poučka sice říká, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán, ale toto pravidlo má jednu zásadní výjimku: podle pozdějšího zákona se soudí vždy, jestliže je to pro pachatele příznivější. V praxi to znamená, že pokud jste se dopustili trestného jednání například v roce 2025, ale soud o něm rozhoduje až po 1. lednu 2026, musí soudce aplikovat novou, mírnější právní úpravu. Tato změna pravidel hry má dva zásadní dopady.
Zaprvé, u probíhajících trestních řízení může dojít k úplnému zániku trestnosti. Pokud vaše jednání (například držení konopí v množství, které nově spadá pod přestupek, nebo specifické případy neplacení výživného) novela dekriminalizovala, musíte být zproštěni obžaloby, případně musí být trestní stíhání zastaveno. I v případech, které trestné zůstávají, novela přináší výhodu – soudy mají nově mnohem širší možnosti ukládat peněžité tresty namísto vězení, a to u jakéhokoliv trestného činu, což dříve nebylo možné.
Zadruhé, změna dopadá i na osoby již odsouzené. Pokud jste ve výkonu trestu za čin, který od 1. 1. 2026 již není trestným činem (typicky zanedbání povinné výživy v jeho dřívější přísnější podobě), tento trest nebo jeho zbytek se nevykoná. Důvodová zpráva k novele přímo kalkuluje s tím, že jen v případě neplátců výživného by mělo dojít ke snížení vězeňské populace o stovky osob, které by měly být propuštěny. Je proto nezbytné, aby každý, koho se novela může týkat, aktivně požadoval přezkoumání své věci optikou této nové, příznivější úpravy.
Častější ukládání peněžitých trestů
Zásadní změnou, kterou novela přináší, je posílení role peněžitého trestu. Podle nového znění § 67 trestního zákoníku jej může soud uložit za jakýkoli trestný čin. V případě, že se pachatel úmyslným trestným činem snažil získat majetkový prospěch, má soud povinnost tento druh trestu zvážit. Peněžitý trest může být uložen jako samostatný trest (tedy bez současného uložení odnětí svobody). Nejde však o univerzální “vykoupení se” ze všeho. Zákonodárce stanovil jasné hranice, kdy peněžitý trest jako samostatný uložit nelze.
Tato možnost se netýká především nejzávažnějších deliktů. Peněžitý trest nelze uložit samostatně, pokud jde o trestný čin uvedený v hlavě první trestního zákoníku (trestné činy proti životu a zdraví, typickým příkladem je zde vražda či ublížení na zdraví) a v hlavě třetí trestního zákoníku (trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, např. znásilnění). Stejně tak je samostatný peněžitý trest vyloučen u jakéhokoliv zvlášť závažného zločinu, což jsou dle § 14 odst. 3 trestního zákoníku takové úmyslné trestné činy, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.
Pro všechny ostatní případy je však klíčový postup výměry trestu. Peněžitý trest se ukládá v tzv. denních sazbách. Denních sazeb se ukládá nejméně 20 a nejvíce tolik denních sazeb, kolik v počtu dní činí horní hranice sazby trestu odnětí svobody za spáchaný trestný čin. Každá denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč.
Počet denních sazeb (tedy kolikrát zaplatíte) reflektuje povahu a závažnost spáchaného činu. Čím závažnější skutek, tím více sazeb.
Výše jedné denní sazby (tedy kolik zaplatíte jednorázově) reflektuje osobní a majetkové poměry pachatele. Soud zkoumá vaše příjmy a majetek, aby trest byl citelný, ale ne likvidační.
Důležitou novinkou, která hraje ve prospěch odsouzených, je změna v přepočtu náhradního trestu odnětí svobody pro případ, že peněžitý trest nezaplatíte. Novela v § 69 odst. 2 trestního zákoníku zavádí mírnější poměr: každá, byť jen zčásti nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě se nově počítá za jeden den odnětí svobody. Dřívější úprava počítala jednu nezaplacenou sazbu za dva dny vězení.
Nová pravidla pro konopí: Limity pro vlastní potřebu
Významnou změnou, kterou novela přináší, je přesné stanovení hranic u držení a pěstování konopí. Zákonodárce nově určil konkrétní množství, jejichž držení pro vlastní potřebu již není považováno za trestný čin, ale je řešeno mírněji v přestupkovém řízení a nebo je zcela beztrestné. Dle nové úpravy se trestného činu nedopustíte, pokud u sebe mimo domov máte maximálně 25 gramů konopí, nebo pokud ve svém obydlí přechováváte do 100 gramů sušiny.
Ještě mírnější pravidla platí pro ty, kteří si konopí sami vypěstují. Zákon nově toleruje pěstování až 5 rostlin konopí. Pokud jde o produkty z takto vlastnoručně vypěstovaných rostlin, jsou limity dvojnásobné: doma můžete mít uskladněno až 200 gramů a u sebe na veřejnosti můžete mít až 50 gramů této sušiny.
Jako advokát však musím důrazně upozornit na zásadní podmínku, kterou nelze obejít. Tyto limity a “dekriminalizace” platí výhradně pro vlastní potřebu. Jakákoliv distribuce zůstává i nadále přísně trestná. Pokud byste konopí někomu prodali, nebo ho třeba jen darovali, dopouštíte se trestného činu. V tomto ohledu zůstává nulová tolerance a zákon nerozlišuje, zda jste darovali malé nebo velké množství. Změna se týká pouze toho, co máte sami pro sebe, nikoliv toho, co je předáváno dál.
Změny ve výživném: Kdy je neplacení trestné a kdy “jen” dlužíte?
K možná nejvýznamnější změně dochází u trestného činu zanedbání povinné výživy. Zde novela nejen snižuje trestní sazby, ale zásadně mění podmínky, za kterých vás soud může poslat do vězení. Do skutkové podstaty tohoto trestného činu nově přibyla podmínka, že neplacení musí vydat oprávněnou osobu nebezpečí nouze.
To je zásadní rozdíl oproti stavu platnému do konce roku 2025. Dříve k odsouzení (a sazbě až jednoho roku vězení) stačilo prosté neplacení – nezaplatili jste po dobu delší než 4 měsíce a mohli jste čelit trestnímu stíhání. Dnes už samotný fakt, že dlužíte čtyři měsíce, k trestnímu stíhání nestačí, pokud tím dítě nebo jinou oprávněnou osobu nevystavíte nebezpečí nouze. Zároveň došlo ke zmírnění trestů i u závažnějších forem neplacení výživného. Zatímco dříve hrozilo za “vydání do nebezpečí nouze” šest měsíců až tři roky vězení, nová úprava snižuje horní hranici na maximálně dvě léta.
Proč tato změna? Praxe ukázala, že zavírání neplátců výživného bylo svým způsobem kontraproduktivní. Dlužník ve vězení ztratil práci, přišel o příjem a dluh na výživném jen narůstal, což poškozeným rodinám nijak nepomohlo. Statistiky navíc hovořily jasně – míra recidivy se u tohoto činu pohybovala kolem 50 %.[2] Vězení tedy nefungovalo jako náprava.
Dopad novely je okamžitý. Soudy hromadně přezkoumávají spisy odsouzených, kteří si trest za neplacení výživného právě vykonávají. Pokud byli odsouzeni podle předchozích, přísnějších pravidel, která dnes již neplatí, jsou propouštěni na svobodu. Tento trestný čin byl tedy z velké části dekriminalizován a řešení dluhů se přesouvá do civilního a exekučního řízení.
Narovnání: Šance na čistý štít pro každého
Poslední důležitou změnou je novela institutu tzv. narovnání, upraveného v § 309 až 311 trestního řádu. Jde o procesní postup, který umožňuje zastavit trestní stíhání ještě před vynesením odsuzujícího rozsudku. Pokud soud schválí dohodu o narovnání a pachatel trestného činu tuto dohodu splní, vyhne se odsouzení a záznamu v rejstříku trestů.
Ačkoliv tento institut existoval v našem právním řádu již dlouho, v praxi byl využíván velmi málo. Důvod je jasný: zákon vyžadoval, aby obviněný uhradil škodu nebo vydal bezdůvodné obohacení v plné výši a ihned. Pokud jste způsobili škodu například 200 000 Kč a neměli jste tuto částku k dispozici okamžitě celou, cestu k narovnání jste měli zavřenou.
Nově zákon umožňuje schválit narovnání i v případě, že obviněný uhradí alespoň 30 % způsobené škody či bezdůvodného obohacení a zaváže se zbytek doplatit ve splátkách během dohodnuté doby.
Tato “druhá šance” se ale netýká všech trestných činů. Zákon ji, stejně jako dříve, omezuje pouze na tzv. přečiny. Přečinem jsou všechny trestné činy spáchané z nedbalosti (typicky například dopravní nehody) a dále ty úmyslné trestné činy, za které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující pět let (např. běžné krádeže, podvody nižšího rozsahu). Pokud jste tedy spáchali takový čin a chcete svou chybu napravit, zákon Vám to umožňuje lépe než kdy dříve.
Narovnání je totiž další důležitou součástí tzv. restorativní justice, jejíž podpora je cílem novely trestního práva. Umožňuje efektivně odčinit následky méně závažných trestných činů výměnou za to, že trestný čin nebude do budoucna jeho pachateli znemožňovat další uplatnění ve společnosti. Tato legislativní úprava tak dává druhou šanci lidem, jejichž konflikt se zákonem byl spíše ojedinělým excesem než úmyslem škodit, a umožňuje jim po nápravě škody pokračovat v běžném životě.
Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@akbecvar.cz
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/
Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.
Po delší době se opět ozývám s novým příspěvkem, ke kterému mě inspirovala stále více glorifikovaná umělá inteligence, neboli AI. V naší kanceláři AI při práci využíváme, stala se naším pomocníkem a v tomto směru se budeme ubírat i nadále. Nástup umělé inteligence vítáme, ale vnímáme i její slabiny.
Rád se s Vámi podělím o můj poslední zážitek s Českou poštou.
Potřeboval jsem zjistit doručení určité zásilky, která byla zaslána prioritně a ani po dvou dnech nebyla v rámci trasování zásilek označená jako doručená, nýbrž se ukazovala, že neopustila podací poštu. Zatelefonoval jsem na doporučené telefonní číslo České pošty s tím, že se mi ozval robot s dotazem, co pro mě může udělat, a ať mu sdělím svůj požadavek v jedné větě. Tak jsem učinil. Robot se mě zeptal na číslo zásilky. Nadiktoval jsem číslo zásilky. Robot opakoval kombinaci písmen a číslic, která neodpovídala tomu, co jsem diktoval… a tady začalo moje martýrium.
Donekonečna jsem diktoval správná čísla a písmena a donekonečna se robot nechytal. Pak mi navrhl, ať mu nadiktuji odděleně písmena a po nich čísla. Konečně se chytl a sdělil mi, že se mám podívat na trasování zásilky podle čísla zásilky. Odpověděl jsem, že jsem se díval, zásilka se jeví jako nedoručená a tudíž volám na Českou poštu. Robot mi sdělil, že mě přepojí na lidského kolegu.
KONEČNĚ!
Tekly mi nervy. Lidská kolegyně mi sdělila, že to co vidím u listovních zásilek v trasování na “trackand trace” není skutečnost, protože zásilka byla odeslána, pak ji někdo přijme na jiné poště a musí zadat do trasování, že již došla….
Co z toho vyplývá?
V poslední době se čím dál častěji objevují články o úbytku pracovních míst v důsledku nástupu umělé inteligence. Zvláštní pozornost se přitom věnuje právnickému odvětví. AI prý nahradí právníky, sepíše smlouvy, analyzuje dokumenty nebo nabídne právní rady. Ano – umělá inteligence je bezesporu mocný pomocník. Pokud víte, jak s ní pracovat, dokáže ušetřit čas, zpřehlednit data a zautomatizovat rutinní úkony. V tom je její síla.
Ale nahradit člověka? Tam jsme ještě zdaleka nedospěli a možná nikdy ani nedospějeme.
To, co dělá advokáta skutečným partnerem klienta, je něco, co žádný algoritmus nenahradí: empatie, trpělivost, schopnost vyslechnout a porozumět situaci jednotlivce v celé její šíři. Právo není jen o textech zákonů – je o lidech. O důvěře, o etice, lidském přístupu, o individuálních okolnostech. AI dnes neumí nabídnout pomocnou ruku v těžké životní situaci, neumí citlivě zvažovat rodinné vztahy, duševní pohodu klienta nebo jeho osobní hodnoty.
Jsem přesvědčen, že s rozvojem AI poroste i hodnota lidského intelektu a zejména těch lidských kvalit, které žádná technologie nemá. Lidé budou hledat nejen informace, ale porozumění. Nejen odpovědi, ale i podporu. Uspět mohou s dobrým advokáte a s podporou AI.
Umělá inteligence nám může otevřít cestu k efektivitě a inovaci. Ale právě lidskost bude tím, co bude odlišovat profesionály, kterým budou lidé dál důvěřovat.
Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@akbecvar.cz
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/
Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte.
Spotřebitelské půjčky v nebankovním sektoru a úvěruschopnost spotřebitele.
Dnešní příspěvek volně navazuje na nedávně publikovaný článek o finančních poradcích. Dnes nás bude zajímat nebankovní spotřebitelský úvěr. Kdo o něj nejčastěji žádá, jaká jsou případná rizika a co je úvěruschopnost osob žádajících o finance.
Spotřebitelské úvěry stále častěji poskytují nebankovní licencovaní poskytovatelé. Tedy instituce působící mimo tradiční bankovní sektor. Mezi největší v ČR je Home Credit. Údajně v první polovině roku 2024 financovala tato finanční společnost nové spotřebitelské úvěry v objemu cca 8,4 miliardy korun.[1]
Hlavní výhoda nebankovních spotřebitelských úvěrů je jejich snadnější dostupnost. Peníze získávají lidé, kteří by v tradičním bankovním sektoru půjčku nedostali. Buď proto, že nejsou schopni doložit příjmy nebo mají problémovou úvěrovou historii. Schvalování půjček bývá méně byrokratické a peníze se rychleji dostanou ke spotřebiteli. Na stranu druhou bývají tyto spotřebitelské úvěry dražší, někdy se objevují méně transparentní podmínky, skryté poplatky a pokuty. Často jsou peníze půjčovány lidem, kteří je přestanou být schopni splácet a mohou se dostat do dluhových pastí.
Co je úvěruschopnost? Jak mají poskytovatelé spotřebitelských úvěrů postupovat při zjišťování úvěruschopnosti osob, které o peníze žádají? Je to jejich zákonná povinnost? A pokud ano, co může nastat, když poskytovatelé spotřebitelských úvěrů tuto povinnost zanedbají?
Spotřebitelské úvěry
V ČR je oblast týkající se spotřebitelských úvěrů upravena zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSU). Dle této právní normy má poskytovatel povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatele. Úvěruschopnost je dle § 3 odst.1 písm. c) ZSU schopnost splácetspotřebitelský úvěr. Dle § 86 odst.1 ZSU tak činí poskytovatelé na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.
Dále dle § 86 odst.2 ZSU by měl poskytovatel vycházet z:
Porovnání příjmů a výdajů spotřebitele;
Způsobu plnění dosavadních dluhů;
Hodnoty majetku v případě, že spotřebitel bude dluh hradit z prodeje majetku.
Poskytovatel spotřebitelského úvěru získává informace od žadatele, nicméně neměl by se spoléhat jen na ničím nepodložená tvrzení žadatele. Jeho povinností je dle § 75 ZSU postupovat s odbornou péčí, a dle § 76 ZSU jednat čestně, transparentně a zohledňovat a hájit práva spotřebitele.
Odborná péče
Co znamená postupovat s odbornou péčí vysvětluje zákon č. 634/199 Sb., o ochraně spotřebitele (ZoS). Dle § 2 odst.1 písmene o) ZoS je odborná péče taková úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.
Poskytovatel spotřebitelského úvěru by měl v rámci své odborné péče informace od spotřebitelů podrobovat kontrole a vyžadovat řádné, objektivní a spolehlivé doložení jejich tvrzení. Může to být potvrzení o zaměstnání, potvrzení příjmů od zaměstnavatele, doložení jiných příjmů, výpisy z bankovních účtů, případně další způsoby.
Hodnocení úvěruschopnosti
Poskytovatel hodnotí úvěruschopnost spotřebitele zejména na základě:
Porovnání příjmů a výdajů;
Jak jsou plněny stávající dluhy.
Často se stává, že spotřebitel je již dlužníkem v momentě žádosti o úvěr. Je třeba hodnotit, jak jsou dluhy plněny, jaký je jejich rozsah a délka zatížení. Informace v případě vymáhání závazků cestou exekuce nebo insolvence jsou dostupné z veřejných zdrojů.
Hodnocení majetku spotřebitele.
Jedná se spíše o doplňkový způsob hodnocení a je vhodný v momentě, kdy úvěr bude splácen z výnosů z prodeje majetku.
Dalším vodítkem při posuzování úvěruschopnosti jsou Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti vydané evropským orgánem pro bankovnictví EBA/GL/2015/11.[2] V návaznosti na výše uvedený dokument jsou vytipovány oblasti pro hodnocení úvěruschopnosti spotřebitele a to:
Ověření příjmů spotřebitele;
Dokumentace a uchování informací;
Odhalování a prevence zkreslených informací;
Posouzení schopnosti plnit závazky ze smlouvy o úvěru;
Zohlednění povinných a jiných nezbytných výdajů;
Zohlednění možných budoucích negativních scénářů.
Předpokládá se, že intenzita zkoumání úvěruschopnosti bude závislá na výši dluhu, době splácení a riziku delikvence. Čím vyšší úvěr bude, tím by měla být i větší míra hodnocení úvěruschopnosti spotřebitele ze strany poskytovatele.
Porušení povinnosti zjistit řádně úvěruschopnost
Na otázku, proč je třeba detailně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele lze sáhnout do evropské judikatury. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle CCD. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují.[3]
Povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru pečlivě zkoumat úvěruschopnost osoby, která o úvěr žádá je povinnost zákonná. Přispívá mimo jiné k tomu, aby se spotřebitelé nedostávali do dluhových pastí s neschopností hradit své dluhy. V případě, že tak poskytovatelé spotřebitelských úvěrů nečiní, nemůže být spotřebitelská smlouva podle § 87 odst. 1 ZSU platná.
Účinky porušení povinnosti
Pokud poskytovatel úvěru nepostupoval dle zákona a řádně nezjistil úvěruschopnost žadatele, je smlouva o úvěru absolutně neplatná. V takovém případě má spotřebitel povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Vrací se pouze půjčené peníze. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže požadovat od spotřebitele dohodnutý úrok nebo jiné smluvní sankce za půjčení peněz. Navíc neplatností smlouvy se ruší dohodnutý způsob splácení či důvody pro zesplatnění spotřebitelského úvěru.
Dle judikatury Soudního dvora EU je zánik smlouvy, respektive zánik nároku na smluvní úroky v případě porušení povinnosti zjišťovat úvěruschopnost ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru účinná, přiměřená a odrazující sankce.
Co s již zaplacenými splátkami?
V případě, že je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, ale jsou již zaplaceny některé splátky, pak většinou soud provede zúčtování všech tvrzených a prokázaných úhrad. Od jistiny úvěru se odečtou veškeré platby dlužníka a rozdíl je zbytek jistiny k doplacení.
Pár rad závěrem
Dle mé zkušenosti na nebankovní spotřebitelské úvěry často sáhnou lidé, kteří mají nějakým způsobem problém získat půjčku od banky. Mohou být ve finanční tísni, hrozí jim exekuce, ale mohou to být též osoby, které podnikají a jejich oficiální doložitelné příjmy nepostačují na získání finančních prostředků z tradičních bankovních domů. Obrací se na mě v momentě, kdy jim hrozí neschopnost dluhy splácet nebo již je nesplácejí.
Poskytovatelé spotřebitelského úvěru by měli vždy sledovat úvěruschopnost žadatelů, je to jejich zákonná povinnost. Často se tak neděje v dostatečné míře. Na stránkách ČNB je možné dohledat pokuty řady finančních institucí za neplnění povinností zjišťovat úvěruschopnost žadatelů.[4] Buďte sami velmi obezřetní a nepřeceňujte své finanční možnosti.
Pokud se rozhodujete pro nebankovní spotřebitelský úvěr, pak doporučuji:
Porovnávejte nabídky od různých poskytovatelů.
Zjistěte si, kolik vás budou ve skutečnosti půjčené peníze stát.
Kalkulujte nejen vlastní výši úroku, ale i všechny další poplatky; k tomu slouží tzv. RPSN.
Řádně si prostudujte smluvní dokumentaci.
Uvádějte pravdivé údaje o svých příjmech a výdajích.
Zvažte všechna případná rizika.
Pokud vám hrozí exekuce, řešte situaci jinak, než dalším dluhem.
V případě pochybností nebo neschopnosti dluh hradit si dohodněte zavčas konzultaci s advokátem.
Nenechte se zastrašit.
Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@akbecvar.cz
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/
Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte.
Nezbytné cookies jsou nutné pro správnou funkčnost webové stránky a jejich použití nelze zakázat. Tyto cookies se žádným způsobem nepodílí na sbírání údajů o Vás.
Preferenční cookies slouží především ke zpříjemnění Vaší práce s webovou stránkou. Využíváme je k tomu, abychom Vám na stránce mohli zobrazovat relevantní informace (např. doporučené články).
Analytické cookies nám pomáhají měřit návstěvnost webové stránky a události na stránce provedené. Tato data následně vyhodnocujeme jako celek, tzn. nepoužíváme je k Vaší identifikaci.
Marketingové cookies používáme především proto, abychom Vám mohli zobrazovat reklamy relevantní Vašim zájmům, které Vás nebudou obtěžovat. Povolením těchto cookies nám umožníte zpříjemnit Vám práci s webem.
