Zdanění obchodních podílů po 1.1.2025

Zdanění obchodních podílů po 1.1.2025

Změny ve zdanění prodeje obchodních podílů po 1.1.2025

 

Od roku 2025 se mění pravidla u zdanění prodeje obchodních podílů. Dílčí novela zákona o daních z příjmů byla tak říkajíc propašovaná k Návrhu zákona o jednorázovém odškodnění za ochranný dohled z politických důvodů a dosti zásadně mění pravidla pro osvobození příjmů z prodeje podílů a cenných papírů. Cílem má být ozdravení a sjednocení zdanění dividend a prodejů obchodních podílů. V současné době je výplata dividend zatížena 15 %  srážkovou daní. Prodej obchodního podílu při splnění podmínky časového testu 5 let je od daně osvobozen.

 

Stav do 31.12.2024

Současná právní úprava osvobozuje příjem z prodeje obchodního podílu, pokud tento fyzická osoba vlastnila alespoň pět let, u cenných papírů je lhůta pro osvobození 3 roky. Pokud vlastník splní časový test, je prodej obchodního podílů osvobozen od daně z příjmů bez limitu.

 

Stav od 1.1.2025

Od 1.1.2025 dochází k výrazné změně zdanění prodeje podílů ve společnostech. Daňová povinnost fyzických osob při prodeji obchodního podílu se bude vztahovat na výnos jednoho poplatníka v jednom kalendářním roce převyšující 40 milionů korun. Příjem z prodeje nad 40 milionů korun nebude osvobozen v poměrné části vypočítané podle podílu části úhrnu těchto příjmů převyšujících 40 milionů korun a úhrnu příjmů.

 

Jak co nejlépe tuto skutečnost optimalizovat?

  1. Prodat obchodní podíl do konce roku 2024.
  2. Pro případ budoucího prodeje přecenit nabývací hodnotu podílu k 31.12.2024 dle zákona 151/1997 Sb., o oceňování majetku a zjistit skutečnou tržní hodnotu podílu jako referenční ukazatel. Toto ocenění archivovat. V případě budoucího prodeje bude možné hodnotu dle ocenění ze znaleckého posudku odečíst od prodejní ceny a danit jen nárůst hodnoty prodávaného obchodního podílu.
  3. Rozložit kupní cenu v čase tak, aby jednotlivá splátka v jednom účetním období nepřesáhla 40 mil. Kč. Toho lze dosáhnout například tím, že se bude obchodní podíl prodávat po částech.

Praktický příklad zdanění prodeje obchodního podílu v s.r.o. po 1.1.2025

Jediný společník se rozhodl prodat 100 % obchodního podílu v s.r.o., které bylo založeno v roce 1998 s vkladem 100 000 Kč.

Společnost má k 31.12.2024 hodnotu 400 mil. Kč.

  1. Prodej do 31.12.2024 – příjem osvobozený od daně z příjmů s povinností oznámení správci daně.
  2. Prodej v roce 2025 – osvobozený příjem je 40 mil. Kč, zbylá část 360 mil. Kč není osvobozený příjem.

První možnost zdanění prodeje obchodního podílu v roce 2025:

skutečná cena podílu z roku 1998 je 100.000 Kč. Podle znění zákona se vypočte podíl příjmu nad 40 mil Kč a celkového příjmu: 360mil/400mil =0,9;

100.000 * 0,9 =90.000 Kč; Dle výpočtu se 10.000 Kč proporcionálně vztahuje k osvobozenému příjmu a nelze jej použít jako daňový náklad. Zbytek 90.000 Kč je daňově uznatelný náklad, který se odečte od 360 mil. Kč. Základ daně je pak 359 910 000Kč a daň při zdanění 23 %[1] je cca 83 mil Kč.

Druhá možnost zdanění prodeje obchodního podílu v roce 2025:

využít znalecký posudek, kde bude určena tržní hodnota podílu k 31.12.2024 a kterou lze uplatnit jako daňový náklad v případě, kdy se uskuteční prodej obchodního podílu. Pokud bude tržní oceňovací cena stejná jako prodejní, pak se nebude platit žádná daň. V případě, že prodejní cena bude vyšší než tržní z ocenění, zdaní se pouze rozdíl.

 

Závěr

Uvedené změny se týkají zdanění příjmů fyzických osob. U právnických osob se ve spojitosti s prodejem obchodního podílu nic nemění. Pokud právnická osoba vlastní alespoň 10 % základního kapitálu jiné společnosti po dobu minimálně 12 měsíců (6 měsíců v případě akciové společnosti) nepřetržitě, pak se prodej obchodního podílu nedaní. Tato skutečnost v kontextu se zdaněním obchodních podílů u FO povede k zamyšlení, jak v budoucnu co nejefektivněji realizovat podnikatelské aktivity i s případným využitím účelově založených společností, tzv. SPV[2].

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@akbecvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

 

[1] Od 1.1.2025 bude sazba daně z příjmů 23 % uplatněna na základ daně přesahující 36násobek průměrné mzdy, která je pro rok 2025 stanovena ve výši 46557 Kč

[2] Zkratka z angličtiny jako Special Purpose Vehicle

Rozvod a péče o dítě po 1.1.2025

Rozvod a péče o dítě po 1.1.2025

Rozvod a péče o dítě po 1.1. 2025

 

Rozvodová řízení a úprava poměrů nezletilých dětí po rozvodu dozná novelou občanského zákoníku v roce 2025 velké změny. Výčet hlavních změn a důvody, které k tomu vedly jsou obsahem mého příspěvku. Novela občanského zákoníku a dalších zákonů, které se změnami souvisí by měla vstoupit v účinnost 1.1. 2025. Legislativní proces doposud není ukončen. Účelem změn rozvodového řízení je zjednodušení a zrychlení celého procesu zejména s ohledem na nesporné rozvody. Současně novela zákona uplatňuje ve vyšší míře možnost obou rodičů se rovnocenně podílet na životech svých dětí. Ruší pojmy jako je společná, střídavá či výlučná péče a zavádí nový pojem, kterým je péče obou rodičů. Sám jsem zvědav, jak se bude nově vyvíjet rozvodová soudní praxe.

Jaké jsou hlavní důvody nastávajících změn?

Dle důvodové zprávy k novele občanského zákoníku stávající právní úprava rozvodu manželství a řízení o rozvodu obsahuje části, které jsou z dnešního pohledu zastaralé a v praxi překonané. Jedná se zejména o:

  • obecný požadavek na zjištění existence rozvratu manželství, který se uplatňuje i v případě rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu (§ 756 a § 757 odst. 1 občanského zákoníku).
  • podmínce smluveného rozvodu spočívající v odděleném soužití po dobu delší než šest měsíců (§ 757 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku)
  • požadavek na výslech manželů v řízení o rozvod manželství, od něhož lze upustit, pouze pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi (§ 389 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních).

 

Přehled zásadních změn

Smluvený rozvod

Nově bude v zákoně výslovně zaveden pojem smluvený rozvod. Bude se jednat o rozvod manželství, na kterém se oba manželé předem dohodnou. Jak na úpravě poměrů nezletilých dětí, tak i na ostatních podmínkách rozvodu. Právě smluvený rozvod by měl dopomoci rychlejšímu rozhodnutí o rozvodu a měl by představovat i menší emocionální zátěž pro rodinu. V případě smluveného rozvodu se nebude zkoumat splnění podmínky odděleného soužití manželů delšího jak šest měsíců. U smluveného rozvodu lze vyloučit i výslech manželů, který bude nahrazen shodným tvrzením účastníků písemného podání. Nezjišťují se příčiny rozvratu a bude se mít za to, že je podmínka rozvratu manželství splněna ( §755 odst.1 občanského zákoníku).

Soudní poplatky

Jako určitý druh motivace k dohodě mezi manžely se zavádí tzv. diferencované soudní poplatky. V případě, že se manželé dohodnou na všech záležitostech a bude se jednat o smluvený (nesporný) rozvod, tak soudní poplatek bude činit 2000 Kč. Pokud ovšem manželé shodu nenaleznou a soud bude muset o některých sporných otázkách rozhodovat, bude soudní poplatek činit 5000 Kč.

Soudní úprava poměrů nezletilých dětí

Požadavek na soudní úpravu poměrů nezletilých dětí zůstává i nadále v zákoně zachován a bude jako doposud předcházet samotnému rozvodu. Zásadní novinkou je však propojení řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí po dobu po rozvodu s řízením o rozvodu manželství, které se týká všech řízení. To by mělo přispět ke zrychlení a zefektivnění celého řízení včetně zlepšení ochrany zájmů nezletilých dětí. Pokud by nebylo spojení řízení vhodné, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení (§ 398a zákon o zvláštních řízeních soudních).

Kolizní opatrovník

Další změnu, kterou přináší novela zákona je možnost upustit od jmenování kolizního opatrovníka. Tam, kde nebude existovat střet zájmů mezi rodiči a dítětem navzájem lze v řízeních vynechat kolizního opatrovníka, kterým je nejčastěji orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). To vnímám jako velký posun, protože mnohdy byl kolizní opatrovník jen tzv. do počtu v případech, kdy nedocházelo ke střetu zájmů.

Jedna forma péče o dítě

Novelou bude ukončena rozlišovací forma péče o dítě na společnou, střídavou a výlučnou péči jednoho z rodičů. Nově budou děti, u kterých se na tom dohodnou rodiče, zůstávat v péči obou rodičů, aniž by soud určoval rozsah péče o dítě. V opačném případě, tedy tam, kde se rodiče nedohodnou určí rozsah péče o dítě každého z rodičů soud s přihlédnutím ke všem okolnostem rodičů a zájmu dítěte.

Prozatímní rozhodnutí

Jedná se o nový institut, který částečně nahrazuje současná předběžná rozhodnutí. Prozatímní rozhodnutí umožní soudu dočasně upravit poměry dítěte, aniž by se muselo přijímat striktnější předběžná opatření pod časovým tlakem 7 dnů ze strany soudů.  Soud bude mít více času na jeho vydání a rozhodnutí budou mít dlouhodobější efekt. V případech, kdy se ovšem dítě ocitne ve vážné životní situaci bude mít soud i nadále možnost předběžná opatření vydat.

 

Nedá mi se ještě nezmínit o dalším důležitém bodě novely občanského zákoníku a tím je zákaz tělesných trestů u dětí. Rodičům za nedodržení zákazu nehrozí sankce. Jedná se spíše o tlak na změnu celospolečenského vnímání práv dítěte a lidskou důstojnost. Já sám vnímám tento počin jako splacení velkého dluhu vůči našim dětem, který je touto novelou napraven. Tělesné trestání dětí do vyspělé moderní společnosti nepatří.

 

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@akbecvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

Promeškání lhůt ve stavebním řízení

Promeškání lhůt ve stavebním řízení

Před časem jsem odpovídal na dotaz ” Jaké problémy, které jsou nyní spojeny s digitalizací stavebního řízení mohou plynout pro města a kraje z pohledu práva. ” Toto téma je stále aktuální a to nejen pro obce a kraje, ale i pro stavebníky. Důvodem totiž může být  promeškání zákonných lhůt, které má příslušný stavební úřad ze zákona na vydání rozhodnutí.

Promeškání zákonných lhůt v rámci stavebního řízení

Pokud nastane situace, že příslušný stavební úřad nevydá v zákonné lhůtě rozhodnutí, je možné, aby se stavebník bránil a podat žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti.  Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti se podává u úřadu, který je nadřízený nečinnému úřadu, tedy na příslušný Krajský úřad. Je na zvážení Krajského úřadu, jaká opatření učiní, aby se ve věci rozhodlo. Postup je upraven v § 80 odst.4 zákona č.500/2004 Sb., správní řád.

V případě stavebního a územního řízení jsou možné následující postupy:

  • Přikázání nečinnému správnímu orgánu (stavební úřad), aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí;
  • Krajský úřad věc převezme a vydá příslušné rozhodnutí namísto nečinného stavebního úřadu;
  • Krajský úřad pověří jiný správní orgán (stavební úřad), aby se řízení ujal a ve věci rozhodl,
  • Krajský úřad usnesením prodlouží zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí.

V případě, kdy stavební úřady mají faktické problémy v rámci digitalizace stavebního řízení lze předpokládat, že se bude prodlužovat zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí. Pro města obecně z toho plyne zvýšený systém administrace. Podnět k učinění opatření proti nečinnosti lze podat opakovaně. V případě, že by stavební úřad ani v nové, prodloužené lhůtě nerozhodl, stavebník se může opět obrátit na Krajský úřad, aby nastalou situaci řešil.

Pokud řešíte problém s promeškáním zákonné lhůty v rámci stavebního řízení, je třeba se bránit a aktivně podávat žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti. 

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@ak-becvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

 

Odstupová vzdálenost mezi stavbami

Odstupová vzdálenost mezi stavbami

Naše advokátní kancelář se v rámci správního práva věnuje stavebnímu právu. V této souvislosti se nelze vyhnout příspěvku na téma nové Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj o požadavcích na výstavbu č. 146/2024 Sb., která je platná od 15.6.2024 a účinná od 1.7.2024.

Čím je zajímavá? Mimo jiné novými odstupovými vzdálenostmi mezi stavbami.

Pokud Vás podobné téma zajímá, řešíte novou stavbu nebo jste součástí stavebního řízení, je dané téma pro Vás aktuální. V naší advokátní kanceláři jsou odstupové vzdálenosti mezi stavbami častým předmětem problémů našich klientů, které s nimi řešíme.

Právní úprava pro odstupové vzdálenosti mezi stavbami účinná do 1.7.2024.

Do 1.7.2024 odstupové vzdálenosti mezi stavbami řešila Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území č. 501/2006 Sb. Dle tohoto právního předpisu musely vzájemné odstupy splňovat požadavky urbanistické, architektonické dále životního prostředí, hygienické, veterinární, ochrany povrchových a podzemních vod, státní památkové péče, požární ochrany, bezpečnosti, civilní ochrany, prevence závažných havárií, ale i požadavky na denní osvětlení a oslunění a na zachování kvality prostředí.[1] Současně odstupy staveb musely být natolik velké, aby umožňovaly jejich údržbu a užívání prostoru mezi stavbami pro technická či jiná vybavení a činnosti, například pro technickou infrastrukturu.

Pro rodinné domy (zkr. RD), mezi kterými byl volný prostor platilo, že vzdálenost mezi nimi nesměla být menší než 7 m a jejich vzdálenost od společných hranic pozemků nesměla být menší než 2 m.

Pro zvlášť stísněné územní podmínky mohla být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena až na 4 m, pokud v žádné z protilehlých stěn se nenacházela okna obytných místností.

Vyhláška dále pracovala s tzv. sklopnou výškou v případech, kdy některé z protilehlých stěn sousedních staveb pro bydlení měla umístěna okna obytných místností. Pak musel být odstup staveb roven minimálně výšce vyšší z protilehlých stěn. V praxi panovala nejednoznačnost ohledně výkladu sklopné výšky v budovách zasazených ve svažitému terénu. Osobně jsem toho názoru, že sklopnou výšku bylo nutné vykládat od nejnižšího místa přilehlého terénu.[2]

Posuzování vzdálenosti staveb skrze sklopnou výšku se neuplatnilo vždy. Výjimku tvořily například stavby umísťované v prolukách.[3][4] Vyhláška č. 501/2006 Sb. taktéž umožňovala požádat o výjimku z nedodržení sklopné výšky, a to za splnění podmínek podle § 169 zákona č. 183/2006 Sb., (starý) stavební zákon.

Pokud se na pozemku s RD umísťovaly stavby garáže a další stavby související a podmiňující bydlení, pak vzdálenost od společných hranic pozemků nesměla být menší než 2 m. Na hranici pozemku s RD je bylo možné umístit s ohledem na charakter zástavby, ale v takovém případě nesměly být na stěně na hranici pozemku žádné stavební otvory jako jsou okna nebo větrací otvory.

Právní úprava pro odstupové vzdálenosti mezi stavbami účinná od 1.7.2024.

Od 1.7.2024 je účinná nová Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Odstupové vzdálenosti mezi stavbami jsou nově řešeny pouze v pár větách § 11 v odst. 2) a odst. 4) s tím, že umístěním stavby nesmí být znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku. Stavba musí být dále umístěna minimálně 2 m od hranice pozemků vyjma pozemku veřejného prostranství. V případě umístění stavby na hranici pozemku, nesmí být ve stěně stavby orientované k hranici pozemku žádné stavební otvory; to neplatí při umístění stavby na hranici s pozemkem veřejného prostranství. Stavba musí být umístěna tak, aby bylo zamezeno stékání srážkových vod a spadu sněhu ze stavby na sousední pozemek. Toť vše.

Nemyslím si, že termín znemožněna budoucí zástavba sousedního pozemku nebo ohrožena stávající zástavba sousedního pozemku osobám dotčeným danou stavbou a účastníkům stavebního řízení mnoho napoví. Pro takový případ je možné nahlédnout do výkladu práva ze strany soudů.

Dle existující judikatury v dané věci[5] je třeba budoucí záměry sousedů jako účastníků stavebního řízení brát v potaz jen tehdy, pokud již tito žádali o povolení jimi zamýšlené stavby. V opačném případě Nejvyšší správní soud vyhodnotil, že není důvod posuzovat vzájemný odstup neexistující stavby rodinného domu od umisťované stavby.

Výše uvedená judikatura poodhaluje výklad termínu znemožnění budoucí zástavby sousedního pozemku a tvrzení případného stěžovatele, že umístění stavby by mohlo v budoucnu znemožnit jejich stavební záměr. Bez povolení již zamýšlené stavby se ze strany soudů takové tvrzení sousedů považuje za spekulativní.

Podle § 95 Vyhlášky č. 146/2024 Sb. je taktéž možné za splnění podmínek § 138 odst. 1 zákona č. 283/2021 Sb., (nový) stavební zákon, požádat o výjimku z nedodržení minimální vzdálenosti, tzn. z nedodržení alespoň 2 metrů od hranic pozemků a umístění stavby se stavebními otvory na hranice pozemků. Lze poukázat na to, že podle § 138 odst. 1 nového stavebního zákona nesmí být při udělení výjimky ohroženy sousední pozemky nebo stavby, což již chrání § 11 Vyhlášky č. 146/2024 Sb., ze kterého se výjimka uděluje. Nepovažuji ani za vhodné umožňovat výjimku z odst. 4 § 11 vyhlášky č. 146/2024 Sb., který kategoricky zamezuje umísťovat stavby se stavebními otvory na hranice pozemků.

Důsledky

Vliv nově vznikající stavby na své okolí a dodržení odstupových vzdáleností bylo vždy aktuální téma a jsem přesvědčen, že aktuálním zůstane i v budoucnu. O to víc, že nová vyhláška de facto odstupové vzdálenosti řeší okrajově, či spíše neřeší. Pokud se na dané téma zaměříme z pohledu ochrany vlastnického práva a ochrany soukromí, ale i práva rodinného, je právě problematika vzájemných odstupových vzdáleností mezi stavbami jednou z nejdůležitějších.

Při vzniku nové stavby hraje vzdálenost pro sousedy důležitou roli s ohledem na hluk, prach a emise. Je nutné si uvědomit, že s příchodem nové právní úpravy zaniká při umisťování RD požadavek minimální vzdálenosti 7 m, respektive sklopné výšky protilehlých stěn RD v případě oken z obytných místností směřujících ke společné hranici pozemků. Nová hranice vzájemných vzdáleností je zmenšena na 2 m od hranice pozemků. V případě použití výjimky bude možné i tento minimální požadavek překonat a umístit RD až na hranice pozemků. V případě staveb se stavebními otvory jako jsou okna nebo větrací otvory lze poukázat na to, že tyto nesmí být umístěny na hranici pozemků, opět však bude možné i tento zákaz překonat řízením o povolení výjimky.

Pro stavební úřad, především však pro účastníky stavebního řízení zahájeného po 1.7.2024 bude oproti minulému právnímu stavu spoléhajícímu na přesnou kvantifikaci vzdálenosti staveb důležité se vypořádat s obecnými požadavky na umožnění budoucí zástavby sousedního pozemku nebo neohrožení stávající zástavby sousedního pozemku. Ve vztahu k umožnění budoucí zástavby lze odkázat na shora zmíněnou judikaturu Nejvyššího správního soudu. K aspektu neohrožení stávající zástavby sousedního pozemku lze upozornit na důležité faktory jako je zajištění dostatku denního světla, míry oslunění, zajištění možnosti údržby stavby, hygienické či další požadavky. Stavba umístěná v rozporu s těmito požadavky může být vnímána jako zásah do vlastnického práva, do rodinného života, práva na soukromí a zdraví či kvalitu životního prostředí.

Závěr

V rámci praxe naší advokátní kanceláře je téma vzájemných odstupů staveb jednou z nejfrekventovanějších problematik, které v rámci stavebního práva řešíme. Jsem přesvědčen, že nová a zcela vágní úprava této problematiky bude vytvářet sporné situace mezi účastníky stavebního řízení ještě více než doposud.

Problematika veřejnoprávní ochrany soukromí realizovaná ustanovením o odstupových vzdálenostech staveb je vedle soukromoprávní ochrany sousedských práv upravených v občanském zákoníku nástrojem ochrany práv všech osob, které jsou dotčeny výstavbou. Budoucnost ukáže, o jak (ne)mocný nástroj se bude jednat.  Bude na každém, aby se v případě pochybností začal aktivně bránit cestou námitek a znaleckých posudků na možné dopady stavby jako je zastínění, vliv na ochranu soukromí, životní prostředí, hluk či případné emise. Myslíme si, že to je nevyhnutelný postup pro ochranu práv každého, kdo by byl nově vznikající stavbou nepřiměřeně dotčen.

 

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@ak-becvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

 

[1] § 25 odst. 1) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

[2] Tento výklad zastává například i Odbor územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna.

[3] § 25 odst. 4) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

[4] Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29.8.2014, č.j. 5 As 111/2013-35 se prolukou rozumí nezastavěné pozemky ve stávající souvislé řadě pozemků stávajících domů včetně volného pozemku na nároží ulic, který je určen k zástavbě domem.

[5] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20.5.2015, č.j. 2 As 57/2015-41

Problematika kontrolního vážení v České republice

Problematika kontrolního vážení v České republice

JUDr. ONDŘEJ BEČVÁŘ, příspěvek na konferenci “KOFOLA” v Telči, duben 2024

Problematika kontrolního vážení v ČR

Abstract

Příspěvek se věnuje problematice kontrolního vážení nákladních vozidel nebo jízdních souprav tvořených nákladními vozidly v České republice. Česká právní úprava kontrolního vážení vychází z práva Evropského společenství a později Evropské unie, především ze směrnice 96/53/ES ze dne 25.7.1996 a směrnice 2015/719 ze dne 29.4.2015 a je obecně upravena v § 38a a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 13/1997 Sb.“). Vedle zákona č. 13/1997 Sb. obsahuje bližší úpravu kontrolního vážení vyhláška Ministerstva dopravy č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (dále jen „vyhláška č. 104/1997 Sb.“)

Česká republika je tranzitní zemí uprostřed Evropy s jednou s nejhustších dálničních sítí. Nákladní doprava je v současnosti jedna z nejvyužívanějších způsobů přepravy věcí. Zároveň se však dlouhodobě kritizuje přetíženost nákladních vozidel, která má za následek degradaci povrchu vozovek a nutnost nákladných oprav. Za účelem boje s přetíženou nákladní dopravou chce Ministerstvo dopravy investovat desítky milionů korun do rozšíření sítě kontrolních vah na dálnicích a zároveň se chystá zásadní novelizační změna pokutování za přetížení vozidel.[1]

Cílem příspěvku je poukázat na aktuální právní a faktickou problematiku kontrolního vážení nákladních vozidel včetně současné judikatury správních soudů. Dále představit chystané novelizace v oblasti pokutování dopravců nákladních vozidel za přetížení vozidel. V neposlední řadě se pokusit nastínit možnou právní úpravu de lege ferenda.

The contribution deals with the issue of WIM weighing of trucks or combinations of trucks in the Czech Republic. The Czech legal regulation of WIM is based on the law of the European Community and later the European Union, in particular on Directive 96/53/EC of 25 July 1996 and Directive 2015/719 of 29 April 2015 and is generally regulated in Section 38a et seq. of Act No. 13/1997 Coll., on Road Communications (hereinafter referred to as the “Act on Road Communications”).

The Czech Republic is a transit country in the middle of Europe with one of the densest highways networks. Freight transport is currently one of the most used modes of transporting goods. At the same time, however, there has long been criticism of the overloading of trucks, which results in the degradation of road surfaces and the need for costly repairs. In order to combat congestion, the Ministry of Transport is planning to invest tens of millions of crowns in expanding the network of WIM on highways, while a major amendment to the penalties for overloading vehicles is being prepared.

The aim of the contribution is to highlight the current legal and factual issues of checkweighing of trucks, including the current case law of administrative courts. Furthermore, the forthcoming amendments in the field of fining of freight carriers for overloading of vehicles will be presented. Last but not least, an attempt is made to outline possible de lege ferenda legislation.

Key words

Kontrolní vážení, vysokorychlostní vážení, nízkorychlostní vážení, stanovené měřidlo, opatření obecné povahy,

WIM (weight in motion), high-speed weighing, low-speed weighing, fixed gauge, measure of general nature

Úvod

Co se rozumí kontrolní vážení vozidel? Odpověď s přesnou definicí pojmu kontrolního vážení v českém právním prostředí nenalezneme. Podle § 38a odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, rozlišujeme dvojí způsob kontrolního vážení. Za prvé, při kterém nedochází kodklonění vozidla zprovozu (tzv. „vysokorychlostní vážení“ viz dále). Za druhé, při kterém dochází k odklonění vozidla z provozu (tzv. „nízkorychlostní vážení“ viz dále).

Obecně se jedná o proces, při kterém se za pomocí měřidla měří nebo váží celková hmotnost nákladního vozidla[2] či jízdní soupravy, zatížení jednotlivých náprav nebo skupiny náprav vozidla či jízdní soupravy, rozměry vozidla a jízdní soupravy a dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravě (souhrnně budu dále v textu měřené/vážené proměnné označovat jako „rozměry vozidla“).[3]

Požadavek na zavedení právních nástrojů kontroly dodržování nejvyšších přípustných rozměrů vozidel pro členské státy Evropského společenství a později Evropské unie obsahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/719 ze dne 29.4.2015, kterou se mění směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25.7.1996 (dále jen „směrnice 2015/719“). Podle odst. 13 preambule směrnice 2015/719 měly členské státy do 27.5.2021 přijmout zvláštní opatření pro identifikaci vozidel nebo souprav vozidel v provozu, které pravděpodobně překročily maximální přípustnou hmotnost, a u nichž by měla být provedena kontrola dodržení povolených rozměrů.

Směrnice 2015/719 v článku 10d odst. 1 dává členským státům na výběr, zda kontrolu budou provádět pomocí automatických systémů zřízených v silniční infrastruktuře (systém vysokorychlostního kontrolního vážení používaný v České republice) nebo pomocí palubního zařízení pro zjišťování hmotnosti instalovaného přímo ve vozidle. Pro případ použití automatických systémů směrnice 2015/719 dodává, že pokud by se používaly pro zjišťování porušení a následné ukládání sankcí, musí být certifikovány. Pro účely pouhé identifikace vozidla, které pravděpodobně překročilo povolené hodnoty rozměrů, není certifikace nutná.

Z uvedeného článku 10 d odst. 1 směrnice 2015/719 lze vyčíst, že členské státy mohou, za splnění podmínky certifikace, na základě měření provedeného automatickým systémem ukládat sankce. Na straně druhé lze poukázat na výše zmíněný text odst. 13 preambule směrnice 2015/719 […] přijmout zvláštní opatření pro identifikaci vozidel nebo souprav vozidel v provozu, v jejichž případě pravděpodobně došlo k překročení příslušných omezení hmotnosti, a u nichž by tudíž měla být provedena kontrola.

Z citovaného textu naopak nabývám dojmu, že smyslem automatických systémů nebo palubních zařízení by měla být spíše předběžná identifikace vozidla, u kterého má být provedena následná kontrola. Přesto bylo v České republice přistoupeno k modelu přímého sankcionování na základě provedeného měření/vážení.

Není bez zajímavosti, že dle podkladů[4] Mezinárodní společnosti pro vysokorychlostní vážení je přímé ukládání pokut na základě údajů získaných z automatického systému v rámci Evropské unie ojedinělé. Z porovnávaných zemí je Česká republika jedinou, která tak činí bez dalšího. Z členských zemí Evropské unie vedle České republiky přímé pokuty ukládá pouze Maďarsko. U zbylých zemí, ve kterých jsou zavedeny automatické systémy, by měly sloužit výsledky měření/vážení pouze jako předvýběr kontrolovaných vozidel.

Nízkorychlostní kontrolní vážení

Nízkorychlostní kontrolní vážení upravuje zákon č. 13/1997 Sb. především v § 38a odst. 2 písm. b) ve spojení s třetím odstavcem § 38a a dále v § 38b a § 38c. Rozsah a způsob provádění nízkorychlostního vážení jsou rozebrány v § 51a a § 51b vyhlášky č. 104/1997 Sb. Lze zmínit, že do účinnosti novelizačního zákona č. 347/2009 Sb. k 1.1.2010 bylo nízkorychlostní vážení jediným možným způsobem kontrolního měření/vážení rozměrů vozidel.

Při provádění nízkorychlostního vážení dochází k odklonění vozidla z provozu na vážní místo. Zajížďka k vážnímu místu nesmí být včetně cesty zpět delší jak 16 km.[5] Zákon č. 13/1997 Sb. umožňuje provádět nízkorychlostní kontrolní vážení přenosnými nebo nepřenosnými vahami. Standardně je nízkorychlostní vážení prováděno přenosnými vahami. Výjimkou je nízkorychlostní měřící zařízení umístěné na silnici I/50 u Starého Hrozenkova, které je zabudováno ve vozovce, a po kterém odkloněná vozidla v nízké rychlosti přejíždějí.

Nízkorychlostní vážení zajišťuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady, pokud se jedná o zařízení nepřenosné – zabudované ve vozovce. U přenosných zařízení provádí nízkorychlostní vážení Policie České republiky nebo celní úřad samostatně.

Z provedeného nízkorychlostního vážení je pořizován doklad o provedeném kontrolním vážení, který následně slouží (často jako jediný) důkaz o spáchaném přestupku podle § 42b odst. 1 písm. u) zákona č. 13/1997 Sb. Obsahové náležitosti dokladu jsou upraveny v § 51b vyhlášky č. 104/1997 Sb. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu je doklad o provedeném kontrolním vážení veřejnou listinou s presumpcí obsahové správnosti, čímž je zásadně zjednodušena povinnost správního orgánu k naplnění zásady materiální pravdy.[6][7]

Nízkorychlostní váhy jako stanovené měřidlo a neexistence opatření obecné povahy

Vzhledem k tomu, že v České republice jsou výsledky kontrolního vážení používány k zahájení přestupkových řízeních, musí být kontrolní váhy tzv. stanoveným měřidlem podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii (dále jen „zákon č. 505/1990 Sb.“). Ve smyslu písm. b) položky č. 2.1.3 přílohy vyhlášky č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu (dále jen „vyhláška č. 345/2002 Sb.“), jsou váhy pro nízkorychlostní kontrolní vážení podle zákona č. 13/1997 Sb. stanoveným měřidlem podléhajícím povinnému schvalování a ověřování.

Schvalování a ověřování stanovených měřidel provádí podle zákona č. 505/1990 Sb. Český metrologický institut. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 505/1990 Sb. Český metrologický institut při schvalování měřidla zjišťuje, zda bude dané měřidlo schopno plnit funkci, pro kterou je určeno. Jaké se dále uvádí, Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické a technické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických a technických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při schvalování typu.

Ověřováním se podle § 9 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb. pravidelně potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Totožně jako u schvalování, se dle § 9 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 505/1990 Sb. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při jeho ověřování.

Přes zákonný požadavek na zakotvení metrologických a technických vlastností a průběh zkoušek v opatření obecné povahy, nebylo doposud ve vztahu k nízkorychlostním váhám žádné vydáno. K neexistenci opatření obecné povahy se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5.9.2023, č.j. 1 As 7/2023 tak, že její nevydání nezpůsobuje nezákonnost. K tomu dále Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76 dodává, že Veškerá jeho argumentace se odvíjí od chybějícího opatření obecné povahy. Jeho absence však nemá a nemůže mít za následek nerespektování závěrů Českého metrologického institutu jakožto autorizované osoby, která opakovaně a kontinuálně (při každoročním ověřování) dospívá k závěru, že měřidlo požadované metrologické vlastnosti vykazuje. Jinými slovy – nebylo-li po novele zákona o metrologii provedené zákonem č. 481/2008 Sb. Českým metrologickým institutem vydáno opatření obecné povahy, pak to bez dalšího neznamená, že výsledků měření ze stanovených měřidel nelze využívat […] Citované ustanovení zakotvuje pouze nevyvratitelnou právní domněnku splnění požadavků na funkčnost a požadované metrologické vlastnosti. Jedná se zjevně o preferovaný způsob posuzování splnění těchto požadavků, rozhodně však není zakotven jako jediný možný. Také proto absence opatření obecné povahy nemohla mít žádný vliv na použitelnost výsledku měření měřidlem, které bylo řádně schváleno a ověřeno.

K citovanému názoru Krajského soudu v Brně je vhodné doplnit, že dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je veřejnou listinou (vedle dokladu o provedeném kontrolním vážení viz výše) rozhodnutí o schválení, ověřovací list i potvrzení o ověření.[8] V současnosti jsou tedy správní soudy toho názoru, že presumpce správnosti veřejné listiny převáží nad neexistencí opatření obecné povahy.

Osobně s tímto názorem nesouzním. Požadavek na vydání opatření obecné povahy a zakotvení technických a metrologických požadavků včetně zkoušek byl do zákona č. 505/1990 Sb. zaveden novelizačním zákonem č. 481/2008 Sb.. kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 481/2008 Sb.“), s účinností od 1.1.2009. Úmysl zákonodárce při zavedení institutu opatření obecné povahy pro schvalování typu měřidla a ověřování stanovených měřidel do zákona o metrologii lze nejlépe ilustrovat důvodovou zprávou k zákonu č. 481/2008 Sb.[9] Dle jejího obsahu (str. 5) Nově je v navrhované novele zmocnění pro Český metrologický institut k vydávání opatření obecné povahy, kterým se budou stanovovat technické požadavky na stanovená měřidla. Na každé měřidlo bude vydáváno samostatné opatření obecné povahy. Institut opatření obecné povahy byl zvolen z důvodu rychlé a pružné reakce na požadavky podnikatelů i státních institucí. […] V současné době jsou metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla a v některých případech metody zkoušení při schvalování typu stanoveny v několika málo případech vyhláškami Ministerstva průmyslu a obchodu, v některých dalších případech technickými normami, zpravidla evropskými, které nejsou právně závazné a v dalších případech dokumenty mezinárodních metrologických organizací, které nemají právní závaznost, tedy způsobem roztříštěným a nesystémovým, jehož důsledkem je v některých případech i zpochybňování úrovně českých výrobků na evropském trhu při aplikaci principu vzájemného uznávání zkoušek.

Pokud bych předně vycházel z teologického výkladu a zkoumal důvody zákonodárce[10] k přijetí zákona č. 481/2008 Sb. tak jsem přesvědčen o tom, že smyslem novelizace bylo nastavení situace, kdy všechna stanovená měřidla budou mít své technické a metrologické požadavky obsahově upraveny v opatření obecné povahy, které zároveň upraví i postup zkoušek. Zároveň chtěl tímto krokem legislativec odstranit tehdejší nevyhovující stav, kdy požadavky na stanovená měřidla byly nejednotně obsaženy v různých pramenech, mnohdy právně nezávazného charakteru. Tento nechtěný stav však panuje dodnes, kdy lze například odkázat na již zmíněné vážní místo ve Starém Hrozenkově. Nízkorychlostní váha je na tomto místě Českým metrologickým institutem stále ověřována dle nenormativních mezinárodních doporučení.

Vedle důvodové zprávy k zákonu č. 481/2008 Sb. lze odkázat na přechodná ustanovení k tomuto zákonu. Dle těchto Schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.[11] Použitím logického argumentem a contrario sensu z přechodného ustanovení zákona č. 481/2008 Sb. vyplývá, že schvalování typu měřidla a ověřování stanovených měřidel zahájená po 1.1.2009 musí splňovat podmínky zákona č. 481/2008 Sb. Respektive na všechna schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla zahájená po 1.1.2009 se uplatní úprava zákona č. 505/1990 Sb. novelizovaná zákonem č. 481/2008 Sb.

S vydáním opatření obecné povahy je počítáno i na jiných místech zákona č. 505/1990 Sb. Užívá se při přezkoušení stanoveného měřidla, které je zakotveno v § 11a. Dle tohoto ustanovení uživatel stanoveného měřidla je povinen na žádost osoby, která může být dotčena jeho nesprávným měřením, provést přezkoušení stanoveného měřidla. Zároveň platí, že stanovené měřidlo se považuje za vyhovující, pokud má při přezkoušení metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při přezkoušení, pokud jsou odlišné od zkoušek při ověřování.

Pro úplnost lze doplnit, že institut přezkoušení stanoveného měřidla byl do zákona č. 505/1990 Sb. zakotven zákonem č. 85/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb. (dále jen „zákon č. 85/2015 Sb.“), s účinností od 1.4.2015. Dle důvodové zprávy[12] k zákonu č. 85/2015 Sb. na str. 8 Konkrétní pravidla (postupy) provádění zkoušek, resp. maximální povolené chyby měřidel v provozu však není s ohledem na jejich specifičnost a technickou povahu vhodné definovat přímo v zákoně; za tímto účelem tedy bude Český metrologický institut vydávat opatření obecné povahy.

Jak je patrné ze všech shora uvedených novelizací zákona č. 505/1990 Sb. a jejich důvodových zpráv, smyslem a cílem zákonodárce bylo nastavení systému, ve kterém budou veškeré technické a metrologické požadavky na stanovená měřidla a průběh jejich zkoušek obsažena ve vydaném opatření obecné povahy.

Ověřovací list, certifikát, potvrzení o ověření stanoveného měřidla a délka platnosti ověření

Jak bylo uvedeno výše, při ověřování stanoveného měřidla se pravidelně zjišťuje, zda splňuje požadované technické a metrologické parametry. O provedeném ověření stanoveného měřidla se dle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření (dále jen „vyhláška č. 262/2000 Sb.“) vystavuje ověřovací list nebo certifikát anebo potvrzení o ověření stanoveného měřidla.

Zásadním rozdíle mezi ověřovacím listem/certifikátem a potvrzením o ověření stanoveného měřidla je počátek běhu platnosti ověření. Dle § 7 odst. věta první vyhlášky č. 262/2000 Sb. se doba platnosti počítá od začátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k ověření měřidla. U ověřovacího listu/certifikátu ovšem se počátek běhu platnosti počítá od okamžiku vydání ověřovacího listu nebo certifikátu. Zásadním nedostatkem současné právní úpravy je, že není upraven seznam stanovených měřidel, na která se vystavuje ověřovací list či certifikát, a u kterých se pouze vydává potvrzení o ověření stanovených měřidel.[13]

V případě kontrolních vah vydává Český metrologický institut potvrzení o ověření, přičemž dle bodu 2.1.3 přílohy k vyhlášce č. 345/2002 Sb. činí délka platnosti ověření 1 rok. Ve spojení s postupem počítání délky platnosti ověření dle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb. to znamená, že pakliže je potvrzení o ověření stanoveného měřidla vydáno dne 1.1.2023 platí jeden rok až od začátku následujícího kalendářního roku, tj. do 31.12.2024. Nutno podotknout, že takto upravený počátek běhu lhůty je v českém právním prostředí zcela ojedinělý.[14] Ostatně sami správní soudy v některých svých rozhodnutích délku platnosti ověření kontrolních vah počítají standardní způsobem.[15]

Vysokorychlostní kontrolní vážení

Vysokorychlostní kontrolní vážení je od 1.1.2010 druhým způsobem kontrolního vážení. Upraveno je v § 38a odst. 2 písm. a) a § 38d zákona č. 13/1997 Sb. a dále v § 51d a § 51c vyhlášky č. 104/1997 Sb. Jedná se o kontrolní vážení nepřenosnými vahami, u kterého nedochází k odklonění vozidla za provozu.[16] Zajišťuje jej vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.[17] O provedeném vysokorychlostním vážení se vyhotovuje doklad o provedeném kontrolní vážení a dále vážní lístek, jejíchž obsahové náležitosti jsou upraveny v § 51c a § 51d vyhlášky č. 104/1997 Sb.

Z praktického hlediska vzbuzuje vysokorychlostní vážení diskuse ohledně přesnosti naměřených hodnot rozměrů vozidel. Měřená vozidla po vysokorychlostních vahách projíždí za provozu vysokými rychlostmi a fyzikálně na ně působí dynamické síly způsobené akcelerací, bržděním či změnou směru jízdy. Například dle podkladů[18] Mezinárodní společnosti pro vysokorychlostní vážení neodpovídalo 30 % až 35 % z celkem 600 provedených měření skutečným hodnotám zatížení vozidla.

Na rozdíl od nízkorychlostních vah vydal Český metrologický institut pro váhy vysokorychlostní v souladu s § 6 odst. 2, § 9 odst. 1 a § 11a zákona č. 505/1990 Sb. opatření obecné povahy. S účinností od 28.2.2024 upravuje problematiku technických a metrologických požadavků a zkoušek opatření obecné povahy č. 0111-OOP-C010-24 (dále jen „opatření obecné povahy“).[19] Metrologické požadavky jsou obsaženy v čl. 2. Technické požadavky jsou předmětem čl. 3. Zkoušky schvalování a ověření měřidla jsou upraveny v čl. 5 až 9.

Zajímavostí je, že oproti předchozí verzi opatření obecné povahy č. 0111-OOP-C010-15[20] došlo v současném znění k navýšení největších povolených chyb měření v provozu u celkové hmotnosti vozidla z 5 % na 7 % a u zatížení na nápravu z 11 % na 15 %. Z pohledu metodologie nemá bližší význam rozlišování odchylek měření separátně na nápravy a celkovou hmotnost vozidla, neboť celková hmotnost vozidla je součtem zatížení na jednotlivé nápravy. V této souvislosti lze zmínit jedno z posledních vyjádření ministra dopravy Mgr. Martina Kupky, dle kterého bude v budoucnu jediným ukazatelem přetížení vozidel překročení celkové hmotnosti vozidla.[21]

Zásadní problém však v současnosti vidím v čl.  3 opatření obecné povahy věnovaného technickým požadavkům a jeho výkladu ze strany Nejvyššího správního soudu. V článku 3.15 nazvaného Instalace vah a čl. 3.15.2 Geometrie vozovky jsou řešeny technické požadavky na úsek vozovky před a za váhou (například příčný sklon, podélný sklon, hloubka vyjetých kolejí). V rozsudku ze dne 26.5.2023, č.j. 7 As 406/2021-45 Nejvyšší správní soud dovozuje, že podmínky geometrie vozovky se týkají pouze okamžiku instalace vážního zařízení a nepředepisují podmínky při jejím provozu.[22]

Osobně považuji tento výklad za neudržitelný a nelogický. Pakliže musí být splněny podmínky čl. 3.15 opatření obecné povahy naplněny při instalaci váhy, o to více musí být argumentem a maiori ad minus dodrženy při jejím provozu, z jehož výsledků měření[23] jsou následně zahajována přestupková řízení. Navíc Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku zcela pomíjí skutečnost, že opatření obecné povahy v čl. 3.1 obsahuje požadavek na stálost metrologických parametrů. Ačkoliv opatření obecné povahy rozlišuje mezi metrologickými a technickými požadavky, mám s ohledem na to, že požadavek na stálost metrologických parametrů je obsažen v článku věnovanému technickým požadavkům, myslí se v této širší souvislosti metrologickými požadavky i technické podle čl. 3 opatření obecné povahy.

Proces prvotního schvalování a pravidelného ověřování stanoveného měřidla upravuje čl. 6 a násl. opatření obecné povahy. Schválení typu měřidla a potvrzení o ověření platnosti měřidla vydává Český metrologický institut. Jak bylo uvedeno výše, vydané schválení typu měřidla a potvrzení o ověření stanoveného měřidla je veřejnou listinou se silnou důkazní silou. S ohledem na tuto skutečnost a všeobecný požadavek na transparentnost veřejné správy jsem přesvědčen o tom, že o průběhu zkoušek při schválení či ověření stanoveného měřidla by měl být pořizován úřední protokol obsahující přesný popis zkoušek včetně jeho výsledků. Tento protokol by měl být následně přiložen k vydanému schválení nebo ověření stanoveného měřidla. Pokud chce v současnosti obviněný z přestupku podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) zákona č. 13/1997 Sb. v přestupkovém řízení po správním orgánu předložit protokol o provedené kontrole při ověření nebo schválení stanoveného měřidla bývá mu zpravidla odpovězeno, že tímto správní orgán vyřizující přestupek nedisponuje. 

Závěr

Kontrolní vážení vozidel je v současnosti velmi diskutovaným tématem z pohledu odborné a laické veřejnosti. Zároveň se jedná o problematiku, která zažívá časté legislativní úpravy. V této souvislosti lze mimochodem poukázat na změny, které od 1.3.2024 přinesl novelizační zákon č. 349/2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Nově činí podle § 43 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. výměra pokuty ukládaná v příkazním řízení ½ standardní sazby 9.000 Kč za každou započatou tunu přetížení. Dále došlo ke změně rozpočtového určení výnosů z vybraných pokut za přestupky podle § § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) zákona č. 13/1997 Sb. Pro rozpočet obce, jakožto orgán projednávající podle § 43 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. některé dopravní přestupky, včetně překročení hodnot nejvyššího zatížení a rozměrů nákladních vozidel, je nyní navýšena sazba výnosu z 15 % na 30 %.

Cílem článku bylo poukázat na některá právní a faktická úskalí, která jsou s kontrolním vážení aktuálně spjata. Není bez zajímavosti, že tyto nezažívají pouze řidiči nebo provozovatelé nákladních vozidel, ale i obce projednávající přestupky. Dle kritiky obcí[24] je s přestupkovými řízeními navazujícími na kontrolní vážení spojena značná administrativní zátěž[25]. Obce nejsou de facto schopny u vysokorychlostního vážení pokutovat zahraniční dopravce, jelikož podle § 125j odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, není překročení největší přípustné hmotnosti vozidla důvodem pro vstup do systému výměny informací EUCARIS za účelem zjištění provozovatele/vlastníka vozidla. V neposlední řadě obcím ztěžuje vyřizování přestupků nedostatečná digitalizace veřejné správy a nepropojenost centrálních registrů.

Aktuálně tak visí nad kontrolním vážení vícero otazníků než odpovědí a s ohledem na plánované rozšíření sítě vysokorychlostních vah, můžeme očekávat, že diskuse na toto téma bude nadále živá.

Zdroje

Košinárová, B. Zákon o pozemních komunikacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 479 s.

Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s.- 162.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2019, č.j. 1 As 299/2018-31

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.1.2008, č.j. 5 Afs 5/2007-63

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.9.2023, č.j. 1 As 7/2023

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.7.2018, č.j. 4 As 188/2018-53

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.5.2023, č.j. 7 As 406/2021-45

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26.4.2018, č.j. 30 A 153/2016-76

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76

Důvodová zpráva k zákonu č. 481/2008 Sb. Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz)

Důvodová zpráva k zákonu č. 85/2015 Sb. Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz)

Svoboda, T., Machová, M. Pokutování přetížených aut nefunguje. Stát chce přesto nové váhy za miliony [online]. seznamzpravy.cz. 7.12.2023. [citováno 18.4.2024]. Pokutování přetížených aut nefunguje. Stát chce přesto nové váhy za miliony – Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

Van Loo, H., Jacob, B. Weigh – in – Motion  for Enforcement in Europe [online]. is-wim.org. [citováno 18.4.2024]. WIM for Enforcement (is-wim.org)

Doupal, E. HS WIM direct enforcement [online]. [citováno 18.4.2024]. http://www.is-wim.org/doc/workshop_enf140326_doupal.pdf


[2] Podle § 38a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. vozidla spadající do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

[3] Srov. § 51a odst. 1 vyhlášky č. 104/1997 Sb.

[5] Srov. § 38b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.

[6] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2019, č.j. 1 As 299/2018-31.

[7] Srov. znění § 3 ve spojení s § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

[8] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.1.2008, č.j. 5 Afs 5/2007-63.

[9] Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz).

[10] Ve shodě s Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011, s.- 162.

[11] Dle důvodové zprávy k zákonu č. 481/2008 Sb. na str. 25 Přechodné ustanovení řeší situaci schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla, jež byly započaty před účinností tohoto zákona. Řízení bude dokončeno podle původní úpravy.

[12] Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz)

[13] K okamžiku zpracování tohoto článku byla v legislativním procesu novelizace vyhlášky č. 345/2002 Sb., která zavádí jmenný seznam stanovených měřidel, u kterých bude vydáván ověřovací list. Nově bude ověřovací list vydáván u vah kontrolního vážení, čímž dojde ke zkrácení doby platnosti ověření na jeden kalendářní rok. Dostupné online: ODok Portál – VeKLEP – Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů.

[14] Srov. pravidla počítání běhu lhůty v § 605 zákona č. 89/2012 Sb., § 57 zákona č. 99/1963 Sb., § 60 zákona č. 141/1961 Sb., § 33 zákona č. 280/2009 Sb., § 40 zákona č. 150/2002 Sb., § 40 zákona č. 500/2004 Sb.

[15] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26.4.2018, č.j. 30 A 153/2016-76, obsahem správního spisu je Potvrzení o ověření stanoveného měřidla ze dne 26. 10. 2015 vydané Českým metrologickým institutem. Dle tohoto potvrzení bylo dne 25. 9. 2015 provedeno ověření předmětného měřidla pro vysokorychlostní kontrolní vážení, přičemž doba platnosti tohoto ověření je vyhláškou č. 345/2002 Sb., stanovena na jeden rok (tj. do 26. 9. 2016);

rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76, K ověřování měřidla, jímž se zjišťuje, zda má stanovené měřidlo požadované metrologické vlastnosti, dochází v souladu s položkou 2.1.3 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 345/2002 Sb. jednou ročně (doba platnosti ověření činí 1 rok). Měřidlo bylo ověřeno dne 29. 10. 2020 s platností do 29. 10. 2021;

rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.7.2018, č.j. 4 As 188/2018-53, takovouto chybu vylučuje také „Potvrzení o ověření předmětného měřidla“ ze dne 26. 10. 2015, vydané Českým metrologickým institutem, ze kterého vyplývá, že dne 25. 9. 2015 bylo provedeno ověření použitého měřidla pro vysokorychlostní vážení společnosti Cross Zlín, zařízení CROSSWIM 1.0.1.0., výrobního čísla 122015, přičemž doba platnosti tohoto ověření je vyhláškou č. 345/2002 Sb., stanovena na jeden rok (tj. do 25. 9. 2016).

[16] Srov. § 38a odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb.

[17] Srov. § 38a odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb.

[22] Srov. Stěžovateli lze tudíž přisvědčit v tom, že OOP v žádném ze svých ustanovení nepředepisuje přípustnou hloubku kolejí, která by měla platit při provozu vah následujícím po jejich instalaci. Kontrola geometrie vozovky ve smyslu ověření splnění požadavků dle bodu 3.15.2 písm. e) OOP není ani součástí jakéhokoliv následného ověřování vah. Tato kontrola se v souladu s OOP provádí pouze při instalaci vah, jak vyplývá z bodu 5.4.5 OOP.

[23] Které jsou, jak bylo uvedeno v předchozí části příspěvku, dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu veřejnou listinou se značnou důkazní silou.

[25] V rámci úvah o automatizování/robotizování správních řízení za pomocí umělé inteligence lze poukázat na to, že přestupková řízení navazující na kontrolní vážení jsou zpravidla skutkově jednoduchá a již v současnosti se hojně při jejich vedení využívají šablonovitá rozhodnutí.