JUDr. ONDŘEJ BEČVÁŘ, příspěvek na konferenci “KOFOLA” v Telči, duben 2024

Problematika kontrolního vážení v ČR

Abstract

Příspěvek se věnuje problematice kontrolního vážení nákladních vozidel nebo jízdních souprav tvořených nákladními vozidly v České republice. Česká právní úprava kontrolního vážení vychází z práva Evropského společenství a později Evropské unie, především ze směrnice 96/53/ES ze dne 25.7.1996 a směrnice 2015/719 ze dne 29.4.2015 a je obecně upravena v § 38a a násl. zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále jen „zákon č. 13/1997 Sb.“). Vedle zákona č. 13/1997 Sb. obsahuje bližší úpravu kontrolního vážení vyhláška Ministerstva dopravy č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích (dále jen „vyhláška č. 104/1997 Sb.“)

Česká republika je tranzitní zemí uprostřed Evropy s jednou s nejhustších dálničních sítí. Nákladní doprava je v současnosti jedna z nejvyužívanějších způsobů přepravy věcí. Zároveň se však dlouhodobě kritizuje přetíženost nákladních vozidel, která má za následek degradaci povrchu vozovek a nutnost nákladných oprav. Za účelem boje s přetíženou nákladní dopravou chce Ministerstvo dopravy investovat desítky milionů korun do rozšíření sítě kontrolních vah na dálnicích a zároveň se chystá zásadní novelizační změna pokutování za přetížení vozidel.[1]

Cílem příspěvku je poukázat na aktuální právní a faktickou problematiku kontrolního vážení nákladních vozidel včetně současné judikatury správních soudů. Dále představit chystané novelizace v oblasti pokutování dopravců nákladních vozidel za přetížení vozidel. V neposlední řadě se pokusit nastínit možnou právní úpravu de lege ferenda.

The contribution deals with the issue of WIM weighing of trucks or combinations of trucks in the Czech Republic. The Czech legal regulation of WIM is based on the law of the European Community and later the European Union, in particular on Directive 96/53/EC of 25 July 1996 and Directive 2015/719 of 29 April 2015 and is generally regulated in Section 38a et seq. of Act No. 13/1997 Coll., on Road Communications (hereinafter referred to as the “Act on Road Communications”).

The Czech Republic is a transit country in the middle of Europe with one of the densest highways networks. Freight transport is currently one of the most used modes of transporting goods. At the same time, however, there has long been criticism of the overloading of trucks, which results in the degradation of road surfaces and the need for costly repairs. In order to combat congestion, the Ministry of Transport is planning to invest tens of millions of crowns in expanding the network of WIM on highways, while a major amendment to the penalties for overloading vehicles is being prepared.

The aim of the contribution is to highlight the current legal and factual issues of checkweighing of trucks, including the current case law of administrative courts. Furthermore, the forthcoming amendments in the field of fining of freight carriers for overloading of vehicles will be presented. Last but not least, an attempt is made to outline possible de lege ferenda legislation.

Key words

Kontrolní vážení, vysokorychlostní vážení, nízkorychlostní vážení, stanovené měřidlo, opatření obecné povahy,

WIM (weight in motion), high-speed weighing, low-speed weighing, fixed gauge, measure of general nature

Úvod

Co se rozumí kontrolní vážení vozidel? Odpověď s přesnou definicí pojmu kontrolního vážení v českém právním prostředí nenalezneme. Podle § 38a odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, rozlišujeme dvojí způsob kontrolního vážení. Za prvé, při kterém nedochází kodklonění vozidla zprovozu (tzv. „vysokorychlostní vážení“ viz dále). Za druhé, při kterém dochází k odklonění vozidla z provozu (tzv. „nízkorychlostní vážení“ viz dále).

Obecně se jedná o proces, při kterém se za pomocí měřidla měří nebo váží celková hmotnost nákladního vozidla[2] či jízdní soupravy, zatížení jednotlivých náprav nebo skupiny náprav vozidla či jízdní soupravy, rozměry vozidla a jízdní soupravy a dodržení podmínek spojitelnosti vozidel v jízdní soupravě (souhrnně budu dále v textu měřené/vážené proměnné označovat jako „rozměry vozidla“).[3]

Požadavek na zavedení právních nástrojů kontroly dodržování nejvyšších přípustných rozměrů vozidel pro členské státy Evropského společenství a později Evropské unie obsahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/719 ze dne 29.4.2015, kterou se mění směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25.7.1996 (dále jen „směrnice 2015/719“). Podle odst. 13 preambule směrnice 2015/719 měly členské státy do 27.5.2021 přijmout zvláštní opatření pro identifikaci vozidel nebo souprav vozidel v provozu, které pravděpodobně překročily maximální přípustnou hmotnost, a u nichž by měla být provedena kontrola dodržení povolených rozměrů.

Směrnice 2015/719 v článku 10d odst. 1 dává členským státům na výběr, zda kontrolu budou provádět pomocí automatických systémů zřízených v silniční infrastruktuře (systém vysokorychlostního kontrolního vážení používaný v České republice) nebo pomocí palubního zařízení pro zjišťování hmotnosti instalovaného přímo ve vozidle. Pro případ použití automatických systémů směrnice 2015/719 dodává, že pokud by se používaly pro zjišťování porušení a následné ukládání sankcí, musí být certifikovány. Pro účely pouhé identifikace vozidla, které pravděpodobně překročilo povolené hodnoty rozměrů, není certifikace nutná.

Z uvedeného článku 10 d odst. 1 směrnice 2015/719 lze vyčíst, že členské státy mohou, za splnění podmínky certifikace, na základě měření provedeného automatickým systémem ukládat sankce. Na straně druhé lze poukázat na výše zmíněný text odst. 13 preambule směrnice 2015/719 […] přijmout zvláštní opatření pro identifikaci vozidel nebo souprav vozidel v provozu, v jejichž případě pravděpodobně došlo k překročení příslušných omezení hmotnosti, a u nichž by tudíž měla být provedena kontrola.

Z citovaného textu naopak nabývám dojmu, že smyslem automatických systémů nebo palubních zařízení by měla být spíše předběžná identifikace vozidla, u kterého má být provedena následná kontrola. Přesto bylo v České republice přistoupeno k modelu přímého sankcionování na základě provedeného měření/vážení.

Není bez zajímavosti, že dle podkladů[4] Mezinárodní společnosti pro vysokorychlostní vážení je přímé ukládání pokut na základě údajů získaných z automatického systému v rámci Evropské unie ojedinělé. Z porovnávaných zemí je Česká republika jedinou, která tak činí bez dalšího. Z členských zemí Evropské unie vedle České republiky přímé pokuty ukládá pouze Maďarsko. U zbylých zemí, ve kterých jsou zavedeny automatické systémy, by měly sloužit výsledky měření/vážení pouze jako předvýběr kontrolovaných vozidel.

Nízkorychlostní kontrolní vážení

Nízkorychlostní kontrolní vážení upravuje zákon č. 13/1997 Sb. především v § 38a odst. 2 písm. b) ve spojení s třetím odstavcem § 38a a dále v § 38b a § 38c. Rozsah a způsob provádění nízkorychlostního vážení jsou rozebrány v § 51a a § 51b vyhlášky č. 104/1997 Sb. Lze zmínit, že do účinnosti novelizačního zákona č. 347/2009 Sb. k 1.1.2010 bylo nízkorychlostní vážení jediným možným způsobem kontrolního měření/vážení rozměrů vozidel.

Při provádění nízkorychlostního vážení dochází k odklonění vozidla z provozu na vážní místo. Zajížďka k vážnímu místu nesmí být včetně cesty zpět delší jak 16 km.[5] Zákon č. 13/1997 Sb. umožňuje provádět nízkorychlostní kontrolní vážení přenosnými nebo nepřenosnými vahami. Standardně je nízkorychlostní vážení prováděno přenosnými vahami. Výjimkou je nízkorychlostní měřící zařízení umístěné na silnici I/50 u Starého Hrozenkova, které je zabudováno ve vozovce, a po kterém odkloněná vozidla v nízké rychlosti přejíždějí.

Nízkorychlostní vážení zajišťuje vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba v součinnosti s Policií České republiky nebo s celními úřady, pokud se jedná o zařízení nepřenosné – zabudované ve vozovce. U přenosných zařízení provádí nízkorychlostní vážení Policie České republiky nebo celní úřad samostatně.

Z provedeného nízkorychlostního vážení je pořizován doklad o provedeném kontrolním vážení, který následně slouží (často jako jediný) důkaz o spáchaném přestupku podle § 42b odst. 1 písm. u) zákona č. 13/1997 Sb. Obsahové náležitosti dokladu jsou upraveny v § 51b vyhlášky č. 104/1997 Sb. Podle judikatury Nejvyššího správního soudu je doklad o provedeném kontrolním vážení veřejnou listinou s presumpcí obsahové správnosti, čímž je zásadně zjednodušena povinnost správního orgánu k naplnění zásady materiální pravdy.[6][7]

Nízkorychlostní váhy jako stanovené měřidlo a neexistence opatření obecné povahy

Vzhledem k tomu, že v České republice jsou výsledky kontrolního vážení používány k zahájení přestupkových řízeních, musí být kontrolní váhy tzv. stanoveným měřidlem podle § 3 odst. 3 písm. b) zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii (dále jen „zákon č. 505/1990 Sb.“). Ve smyslu písm. b) položky č. 2.1.3 přílohy vyhlášky č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu (dále jen „vyhláška č. 345/2002 Sb.“), jsou váhy pro nízkorychlostní kontrolní vážení podle zákona č. 13/1997 Sb. stanoveným měřidlem podléhajícím povinnému schvalování a ověřování.

Schvalování a ověřování stanovených měřidel provádí podle zákona č. 505/1990 Sb. Český metrologický institut. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 505/1990 Sb. Český metrologický institut při schvalování měřidla zjišťuje, zda bude dané měřidlo schopno plnit funkci, pro kterou je určeno. Jaké se dále uvádí, Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické a technické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických a technických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při schvalování typu.

Ověřováním se podle § 9 odst. 1 zákona č. 505/1990 Sb. pravidelně potvrzuje, že stanovené měřidlo má požadované metrologické vlastnosti. Totožně jako u schvalování, se dle § 9 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 505/1990 Sb. Tento požadavek se považuje za splněný, pokud má měřidlo požadované metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při jeho ověřování.

Přes zákonný požadavek na zakotvení metrologických a technických vlastností a průběh zkoušek v opatření obecné povahy, nebylo doposud ve vztahu k nízkorychlostním váhám žádné vydáno. K neexistenci opatření obecné povahy se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 5.9.2023, č.j. 1 As 7/2023 tak, že její nevydání nezpůsobuje nezákonnost. K tomu dále Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76 dodává, že Veškerá jeho argumentace se odvíjí od chybějícího opatření obecné povahy. Jeho absence však nemá a nemůže mít za následek nerespektování závěrů Českého metrologického institutu jakožto autorizované osoby, která opakovaně a kontinuálně (při každoročním ověřování) dospívá k závěru, že měřidlo požadované metrologické vlastnosti vykazuje. Jinými slovy – nebylo-li po novele zákona o metrologii provedené zákonem č. 481/2008 Sb. Českým metrologickým institutem vydáno opatření obecné povahy, pak to bez dalšího neznamená, že výsledků měření ze stanovených měřidel nelze využívat […] Citované ustanovení zakotvuje pouze nevyvratitelnou právní domněnku splnění požadavků na funkčnost a požadované metrologické vlastnosti. Jedná se zjevně o preferovaný způsob posuzování splnění těchto požadavků, rozhodně však není zakotven jako jediný možný. Také proto absence opatření obecné povahy nemohla mít žádný vliv na použitelnost výsledku měření měřidlem, které bylo řádně schváleno a ověřeno.

K citovanému názoru Krajského soudu v Brně je vhodné doplnit, že dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu je veřejnou listinou (vedle dokladu o provedeném kontrolním vážení viz výše) rozhodnutí o schválení, ověřovací list i potvrzení o ověření.[8] V současnosti jsou tedy správní soudy toho názoru, že presumpce správnosti veřejné listiny převáží nad neexistencí opatření obecné povahy.

Osobně s tímto názorem nesouzním. Požadavek na vydání opatření obecné povahy a zakotvení technických a metrologických požadavků včetně zkoušek byl do zákona č. 505/1990 Sb. zaveden novelizačním zákonem č. 481/2008 Sb.. kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 481/2008 Sb.“), s účinností od 1.1.2009. Úmysl zákonodárce při zavedení institutu opatření obecné povahy pro schvalování typu měřidla a ověřování stanovených měřidel do zákona o metrologii lze nejlépe ilustrovat důvodovou zprávou k zákonu č. 481/2008 Sb.^[9] Dle jejího obsahu (str. 5) Nově je v navrhované novele zmocnění pro Český metrologický institut k vydávání opatření obecné povahy, kterým se budou stanovovat technické požadavky na stanovená měřidla. Na každé měřidlo bude vydáváno samostatné opatření obecné povahy. Institut opatření obecné povahy byl zvolen z důvodu rychlé a pružné reakce na požadavky podnikatelů i státních institucí. […] V současné době jsou metrologické a technické požadavky na stanovená měřidla a v některých případech metody zkoušení při schvalování typu stanoveny v několika málo případech vyhláškami Ministerstva průmyslu a obchodu, v některých dalších případech technickými normami, zpravidla evropskými, které nejsou právně závazné a v dalších případech dokumenty mezinárodních metrologických organizací, které nemají právní závaznost, tedy způsobem roztříštěným a nesystémovým, jehož důsledkem je v některých případech i zpochybňování úrovně českých výrobků na evropském trhu při aplikaci principu vzájemného uznávání zkoušek.

Pokud bych předně vycházel z teologického výkladu a zkoumal důvody zákonodárce[10] k přijetí zákona č. 481/2008 Sb. tak jsem přesvědčen o tom, že smyslem novelizace bylo nastavení situace, kdy všechna stanovená měřidla budou mít své technické a metrologické požadavky obsahově upraveny v opatření obecné povahy, které zároveň upraví i postup zkoušek. Zároveň chtěl tímto krokem legislativec odstranit tehdejší nevyhovující stav, kdy požadavky na stanovená měřidla byly nejednotně obsaženy v různých pramenech, mnohdy právně nezávazného charakteru. Tento nechtěný stav však panuje dodnes, kdy lze například odkázat na již zmíněné vážní místo ve Starém Hrozenkově. Nízkorychlostní váha je na tomto místě Českým metrologickým institutem stále ověřována dle nenormativních mezinárodních doporučení.

Vedle důvodové zprávy k zákonu č. 481/2008 Sb. lze odkázat na přechodná ustanovení k tomuto zákonu. Dle těchto Schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla, zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.[11] Použitím logického argumentem a contrario sensu z přechodného ustanovení zákona č. 481/2008 Sb. vyplývá, že schvalování typu měřidla a ověřování stanovených měřidel zahájená po 1.1.2009 musí splňovat podmínky zákona č. 481/2008 Sb. Respektive na všechna schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla zahájená po 1.1.2009 se uplatní úprava zákona č. 505/1990 Sb. novelizovaná zákonem č. 481/2008 Sb.

S vydáním opatření obecné povahy je počítáno i na jiných místech zákona č. 505/1990 Sb. Užívá se při přezkoušení stanoveného měřidla, které je zakotveno v § 11a. Dle tohoto ustanovení uživatel stanoveného měřidla je povinen na žádost osoby, která může být dotčena jeho nesprávným měřením, provést přezkoušení stanoveného měřidla. Zároveň platí, že stanovené měřidlo se považuje za vyhovující, pokud má při přezkoušení metrologické vlastnosti stanovené opatřením obecné povahy. Opatření obecné povahy kromě požadovaných metrologických vlastností stanoveného měřidla stanoví i zkoušky při přezkoušení, pokud jsou odlišné od zkoušek při ověřování.

Pro úplnost lze doplnit, že institut přezkoušení stanoveného měřidla byl do zákona č. 505/1990 Sb. zakotven zákonem č. 85/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb. (dále jen „zákon č. 85/2015 Sb.“), s účinností od 1.4.2015. Dle důvodové zprávy[12] k zákonu č. 85/2015 Sb. na str. 8 Konkrétní pravidla (postupy) provádění zkoušek, resp. maximální povolené chyby měřidel v provozu však není s ohledem na jejich specifičnost a technickou povahu vhodné definovat přímo v zákoně; za tímto účelem tedy bude Český metrologický institut vydávat opatření obecné povahy.

Jak je patrné ze všech shora uvedených novelizací zákona č. 505/1990 Sb. a jejich důvodových zpráv, smyslem a cílem zákonodárce bylo nastavení systému, ve kterém budou veškeré technické a metrologické požadavky na stanovená měřidla a průběh jejich zkoušek obsažena ve vydaném opatření obecné povahy.

Ověřovací list, certifikát, potvrzení o ověření stanoveného měřidla a délka platnosti ověření

Jak bylo uvedeno výše, při ověřování stanoveného měřidla se pravidelně zjišťuje, zda splňuje požadované technické a metrologické parametry. O provedeném ověření stanoveného měřidla se dle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb., kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měřidel a měření (dále jen „vyhláška č. 262/2000 Sb.“) vystavuje ověřovací list nebo certifikát anebo potvrzení o ověření stanoveného měřidla.

Zásadním rozdíle mezi ověřovacím listem/certifikátem a potvrzením o ověření stanoveného měřidla je počátek běhu platnosti ověření. Dle § 7 odst. věta první vyhlášky č. 262/2000 Sb. se doba platnosti počítá od začátku kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k ověření měřidla. U ověřovacího listu/certifikátu ovšem se počátek běhu platnosti počítá od okamžiku vydání ověřovacího listu nebo certifikátu. Zásadním nedostatkem současné právní úpravy je, že není upraven seznam stanovených měřidel, na která se vystavuje ověřovací list či certifikát, a u kterých se pouze vydává potvrzení o ověření stanovených měřidel.[13]

V případě kontrolních vah vydává Český metrologický institut potvrzení o ověření, přičemž dle bodu 2.1.3 přílohy k vyhlášce č. 345/2002 Sb. činí délka platnosti ověření 1 rok. Ve spojení s postupem počítání délky platnosti ověření dle § 7 odst. 1 vyhlášky č. 262/2000 Sb. to znamená, že pakliže je potvrzení o ověření stanoveného měřidla vydáno dne 1.1.2023 platí jeden rok až od začátku následujícího kalendářního roku, tj. do 31.12.2024. Nutno podotknout, že takto upravený počátek běhu lhůty je v českém právním prostředí zcela ojedinělý.[14] Ostatně sami správní soudy v některých svých rozhodnutích délku platnosti ověření kontrolních vah počítají standardní způsobem.[15]

Vysokorychlostní kontrolní vážení

Vysokorychlostní kontrolní vážení je od 1.1.2010 druhým způsobem kontrolního vážení. Upraveno je v § 38a odst. 2 písm. a) a § 38d zákona č. 13/1997 Sb. a dále v § 51d a § 51c vyhlášky č. 104/1997 Sb. Jedná se o kontrolní vážení nepřenosnými vahami, u kterého nedochází k odklonění vozidla za provozu.[16] Zajišťuje jej vlastník pozemní komunikace nebo jím pověřená osoba.[17] O provedeném vysokorychlostním vážení se vyhotovuje doklad o provedeném kontrolní vážení a dále vážní lístek, jejíchž obsahové náležitosti jsou upraveny v § 51c a § 51d vyhlášky č. 104/1997 Sb.

Z praktického hlediska vzbuzuje vysokorychlostní vážení diskuse ohledně přesnosti naměřených hodnot rozměrů vozidel. Měřená vozidla po vysokorychlostních vahách projíždí za provozu vysokými rychlostmi a fyzikálně na ně působí dynamické síly způsobené akcelerací, bržděním či změnou směru jízdy. Například dle podkladů[18] Mezinárodní společnosti pro vysokorychlostní vážení neodpovídalo 30 % až 35 % z celkem 600 provedených měření skutečným hodnotám zatížení vozidla.

Na rozdíl od nízkorychlostních vah vydal Český metrologický institut pro váhy vysokorychlostní v souladu s § 6 odst. 2, § 9 odst. 1 a § 11a zákona č. 505/1990 Sb. opatření obecné povahy. S účinností od 28.2.2024 upravuje problematiku technických a metrologických požadavků a zkoušek opatření obecné povahy č. 0111-OOP-C010-24 (dále jen „opatření obecné povahy“).[19] Metrologické požadavky jsou obsaženy v čl. 2. Technické požadavky jsou předmětem čl. 3. Zkoušky schvalování a ověření měřidla jsou upraveny v čl. 5 až 9.

Zajímavostí je, že oproti předchozí verzi opatření obecné povahy č. 0111-OOP-C010-15[20] došlo v současném znění k navýšení největších povolených chyb měření v provozu u celkové hmotnosti vozidla z 5 % na 7 % a u zatížení na nápravu z 11 % na 15 %. Z pohledu metodologie nemá bližší význam rozlišování odchylek měření separátně na nápravy a celkovou hmotnost vozidla, neboť celková hmotnost vozidla je součtem zatížení na jednotlivé nápravy. V této souvislosti lze zmínit jedno z posledních vyjádření ministra dopravy Mgr. Martina Kupky, dle kterého bude v budoucnu jediným ukazatelem přetížení vozidel překročení celkové hmotnosti vozidla.[21]

Zásadní problém však v současnosti vidím v čl.  3 opatření obecné povahy věnovaného technickým požadavkům a jeho výkladu ze strany Nejvyššího správního soudu. V článku 3.15 nazvaného Instalace vah a čl. 3.15.2 Geometrie vozovky jsou řešeny technické požadavky na úsek vozovky před a za váhou (například příčný sklon, podélný sklon, hloubka vyjetých kolejí). V rozsudku ze dne 26.5.2023, č.j. 7 As 406/2021-45 Nejvyšší správní soud dovozuje, že podmínky geometrie vozovky se týkají pouze okamžiku instalace vážního zařízení a nepředepisují podmínky při jejím provozu.[22]

Osobně považuji tento výklad za neudržitelný a nelogický. Pakliže musí být splněny podmínky čl. 3.15 opatření obecné povahy naplněny při instalaci váhy, o to více musí být argumentem a maiori ad minus dodrženy při jejím provozu, z jehož výsledků měření[23] jsou následně zahajována přestupková řízení. Navíc Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku zcela pomíjí skutečnost, že opatření obecné povahy v čl. 3.1 obsahuje požadavek na stálost metrologických parametrů. Ačkoliv opatření obecné povahy rozlišuje mezi metrologickými a technickými požadavky, mám s ohledem na to, že požadavek na stálost metrologických parametrů je obsažen v článku věnovanému technickým požadavkům, myslí se v této širší souvislosti metrologickými požadavky i technické podle čl. 3 opatření obecné povahy.

Proces prvotního schvalování a pravidelného ověřování stanoveného měřidla upravuje čl. 6 a násl. opatření obecné povahy. Schválení typu měřidla a potvrzení o ověření platnosti měřidla vydává Český metrologický institut. Jak bylo uvedeno výše, vydané schválení typu měřidla a potvrzení o ověření stanoveného měřidla je veřejnou listinou se silnou důkazní silou. S ohledem na tuto skutečnost a všeobecný požadavek na transparentnost veřejné správy jsem přesvědčen o tom, že o průběhu zkoušek při schválení či ověření stanoveného měřidla by měl být pořizován úřední protokol obsahující přesný popis zkoušek včetně jeho výsledků. Tento protokol by měl být následně přiložen k vydanému schválení nebo ověření stanoveného měřidla. Pokud chce v současnosti obviněný z přestupku podle § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) zákona č. 13/1997 Sb. v přestupkovém řízení po správním orgánu předložit protokol o provedené kontrole při ověření nebo schválení stanoveného měřidla bývá mu zpravidla odpovězeno, že tímto správní orgán vyřizující přestupek nedisponuje. 

Závěr

Kontrolní vážení vozidel je v současnosti velmi diskutovaným tématem z pohledu odborné a laické veřejnosti. Zároveň se jedná o problematiku, která zažívá časté legislativní úpravy. V této souvislosti lze mimochodem poukázat na změny, které od 1.3.2024 přinesl novelizační zákon č. 349/2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Nově činí podle § 43 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. výměra pokuty ukládaná v příkazním řízení ½ standardní sazby 9.000 Kč za každou započatou tunu přetížení. Dále došlo ke změně rozpočtového určení výnosů z vybraných pokut za přestupky podle § § 42a odst. 1 písm. r) nebo § 42b odst. 1 písm. u) zákona č. 13/1997 Sb. Pro rozpočet obce, jakožto orgán projednávající podle § 43 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. některé dopravní přestupky, včetně překročení hodnot nejvyššího zatížení a rozměrů nákladních vozidel, je nyní navýšena sazba výnosu z 15 % na 30 %.

Cílem článku bylo poukázat na některá právní a faktická úskalí, která jsou s kontrolním vážení aktuálně spjata. Není bez zajímavosti, že tyto nezažívají pouze řidiči nebo provozovatelé nákladních vozidel, ale i obce projednávající přestupky. Dle kritiky obcí[24] je s přestupkovými řízeními navazujícími na kontrolní vážení spojena značná administrativní zátěž[25]. Obce nejsou de facto schopny u vysokorychlostního vážení pokutovat zahraniční dopravce, jelikož podle § 125j odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, není překročení největší přípustné hmotnosti vozidla důvodem pro vstup do systému výměny informací EUCARIS za účelem zjištění provozovatele/vlastníka vozidla. V neposlední řadě obcím ztěžuje vyřizování přestupků nedostatečná digitalizace veřejné správy a nepropojenost centrálních registrů.

Aktuálně tak visí nad kontrolním vážení vícero otazníků než odpovědí a s ohledem na plánované rozšíření sítě vysokorychlostních vah, můžeme očekávat, že diskuse na toto téma bude nadále živá.

Zdroje

Košinárová, B. Zákon o pozemních komunikacích. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 479 s.

Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s.- 162.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2019, č.j. 1 As 299/2018-31

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.1.2008, č.j. 5 Afs 5/2007-63

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.9.2023, č.j. 1 As 7/2023

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.7.2018, č.j. 4 As 188/2018-53

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26.5.2023, č.j. 7 As 406/2021-45

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26.4.2018, č.j. 30 A 153/2016-76

Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76

Důvodová zpráva k zákonu č. 481/2008 Sb. Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz)

Důvodová zpráva k zákonu č. 85/2015 Sb. Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz)

Svoboda, T., Machová, M. Pokutování přetížených aut nefunguje. Stát chce přesto nové váhy za miliony [online]. seznamzpravy.cz. 7.12.2023. [citováno 18.4.2024]. Pokutování přetížených aut nefunguje. Stát chce přesto nové váhy za miliony – Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

Van Loo, H., Jacob, B. Weigh – in – Motion  for Enforcement in Europe [online]. is-wim.org. [citováno 18.4.2024]. WIM for Enforcement (is-wim.org)

Doupal, E. HS WIM direct enforcement [online]. [citováno 18.4.2024]. http://www.is-wim.org/doc/workshop_enf140326_doupal.pdf

[1] Pokutování přetížených aut nefunguje. Stát chce přesto nové váhy za miliony – Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

[2] Podle § 38a odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. vozidla spadající do kategorie M2, M3, N1, N2, N3, T, C, O, R, S nebo SS podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

[3] Srov. § 51a odst. 1 vyhlášky č. 104/1997 Sb.

[4] Dostupné online: WIM for Enforcement (is-wim.org)

[5] Srov. § 38b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.

[6] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17.1.2019, č.j. 1 As 299/2018-31.

[7] Srov. znění § 3 ve spojení s § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.

[8] Viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31.1.2008, č.j. 5 Afs 5/2007-63.

[9] Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz).

[10] Ve shodě s Melzer, F. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2011, s.- 162.

[11] Dle důvodové zprávy k zákonu č. 481/2008 Sb. na str. 25 Přechodné ustanovení řeší situaci schvalování typu měřidla a ověřování stanoveného měřidla, jež byly započaty před účinností tohoto zákona. Řízení bude dokončeno podle původní úpravy.

[12] Dostupné online: orig2.sqw (psp.cz)

[13] K okamžiku zpracování tohoto článku byla v legislativním procesu novelizace vyhlášky č. 345/2002 Sb., která zavádí jmenný seznam stanovených měřidel, u kterých bude vydáván ověřovací list. Nově bude ověřovací list vydáván u vah kontrolního vážení, čímž dojde ke zkrácení doby platnosti ověření na jeden kalendářní rok. Dostupné online: ODok Portál – VeKLEP – Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 345/2002 Sb., kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu, ve znění pozdějších předpisů.

[14] Srov. pravidla počítání běhu lhůty v § 605 zákona č. 89/2012 Sb., § 57 zákona č. 99/1963 Sb., § 60 zákona č. 141/1961 Sb., § 33 zákona č. 280/2009 Sb., § 40 zákona č. 150/2002 Sb., § 40 zákona č. 500/2004 Sb.

[15] Srov. rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 26.4.2018, č.j. 30 A 153/2016-76, obsahem správního spisu je Potvrzení o ověření stanoveného měřidla ze dne 26. 10. 2015 vydané Českým metrologickým institutem. Dle tohoto potvrzení bylo dne 25. 9. 2015 provedeno ověření předmětného měřidla pro vysokorychlostní kontrolní vážení, přičemž doba platnosti tohoto ověření je vyhláškou č. 345/2002 Sb., stanovena na jeden rok (tj. do 26. 9. 2016);

rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 21.11.2023, č.j. 31 A 91/2022-76, K ověřování měřidla, jímž se zjišťuje, zda má stanovené měřidlo požadované metrologické vlastnosti, dochází v souladu s položkou 2.1.3 písm. b) přílohy k vyhlášce č. 345/2002 Sb. jednou ročně (doba platnosti ověření činí 1 rok). Měřidlo bylo ověřeno dne 29. 10. 2020 s platností do 29. 10. 2021;

rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12.7.2018, č.j. 4 As 188/2018-53, takovouto chybu vylučuje také „Potvrzení o ověření předmětného měřidla“ ze dne 26. 10. 2015, vydané Českým metrologickým institutem, ze kterého vyplývá, že dne 25. 9. 2015 bylo provedeno ověření použitého měřidla pro vysokorychlostní vážení společnosti Cross Zlín, zařízení CROSSWIM 1.0.1.0., výrobního čísla 122015, přičemž doba platnosti tohoto ověření je vyhláškou č. 345/2002 Sb., stanovena na jeden rok (tj. do 25. 9. 2016).

[16] Srov. § 38a odst. 2 písm. a) zákona č. 13/1997 Sb.

[17] Srov. § 38a odst. 4 zákona č. 13/1997 Sb.

[18] Dostupné online: http://www.is-wim.org/doc/workshop_enf140326_doupal.pdf

[19] Dostupné online: OOP 10-24 vysokorychlostní váhy.pdf (cmi.cz).

[20] Dostupné online: INEO454-20161031085534 (cmi.cz).

[21] Dostupné online: Celodenní záznamy | Český rozhlas

[22] Srov. Stěžovateli lze tudíž přisvědčit v tom, že OOP v žádném ze svých ustanovení nepředepisuje přípustnou hloubku kolejí, která by měla platit při provozu vah následujícím po jejich instalaci. Kontrola geometrie vozovky ve smyslu ověření splnění požadavků dle bodu 3.15.2 písm. e) OOP není ani součástí jakéhokoliv následného ověřování vah. Tato kontrola se v souladu s OOP provádí pouze při instalaci vah, jak vyplývá z bodu 5.4.5 OOP.

[23] Které jsou, jak bylo uvedeno v předchozí části příspěvku, dle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu veřejnou listinou se značnou důkazní silou.

[24] Pokutování přetížených aut nefunguje. Stát chce přesto nové váhy za miliony – Seznam Zprávy (seznamzpravy.cz)

[25] V rámci úvah o automatizování/robotizování správních řízení za pomocí umělé inteligence lze poukázat na to, že přestupková řízení navazující na kontrolní vážení jsou zpravidla skutkově jednoduchá a již v současnosti se hojně při jejich vedení využívají šablonovitá rozhodnutí.