Novela trestního zákoníku a trestního řádu
je bezesporu jedním z politicky i mediálně nejdiskutovanějších témat posledních let a její význam nelze podcenit, neboť přináší zásadní změny, které se mohou dotknout každého z nás. Její dopad je o to zásadnější, že může výrazně ovlivnit nejen budoucí případy, ale i nyní probíhající trestní řízení, a dokonce vést k okamžitému propuštění některých odsouzených na svobodu. To se týká zejména případů, které dle nové úpravy již nebudou považovány za trestné, jako je například držení menšího množství konopí nebo specifické případy zanedbání povinné výživy. Orientace v těchto změnách je proto klíčová pro účinnou obhajobu a ochranu práv obviněných i odsouzených. Dle důvodové zprávy je hlavním cílem této reformy snížení trestní represe u bagatelních a méně závažných činů a řešení dlouhodobého problému přeplněných věznic, který brání efektivní práci s pachateli. Zákonodárce se proto zaměřil na rozšíření ukládání peněžitých a alternativních trestů namísto krátkodobého věznění, řešení nežádoucí kumulace trestů vedoucí k nepřiměřeně dlouhým pobytům za mřížemi a posílení prvků restorativní justice, která dává větší prostor pro narovnání mezi pachatelem a obětí.
Vězeňská statistika v evropském srovnání
Podle Výroční vězeňské statistiky Rady Evropy za rok 2023 (SPACE I),[1] která mapuje stav vězeňství ve členských státech, se Česká republika dlouhodobě potýká s jedním z nejvyšších indexů uvěznění na kontinentu. Tento systém, založený na nadužívání represe a krátkodobých trestech odnětí svobody, se stal neudržitelným – ekonomicky i kapacitně.
Statistika hovoří jasně. Zatímco v Evropě je medián počtu vězňů na obyvatele 116 vězňů na 100 000 obyvatel, v České republice je to 176 vězňů na 100 000 obyvatel. Zpráva Rady Evropy ukazuje, že v době sběru dat jsme patřili do úzké skupiny států s „velmi vysokou“ mírou uvěznění. Z členských států Rady Evropy mělo v daném roce více vězňů na 100 000 obyvatel než Česká republika pouze těchto osm zemí: Turecko, Gruzie, Ázerbájdžán, Moldavsko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Albánie.
Restorativní prvky v nové právní úpravě
Novelizace trestního zákoníku a trestního řádu se ve značné míře opírá o principy tzv. restorativní justice. Dle důvodové zprávy je cílem tohoto přístupu posun od tradičního pojetí trestu zaměřeného na potrestání pachatele k modelu, který akcentuje obnovení narušených vztahů a odstranění následků trestného činu. Zákonodárce vychází z předpokladu, že u méně závažné kriminality je společensky efektivnější upřednostnit tresty jiné než trest odnětí svobody, protože tyto jiné (alternativní) tresty lépe umožňují náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení než nepodmíněný trest odnětí svobody.
V tomto kontextu plní peněžitý trest funkci nástroje, který umožňuje zachovat ekonomickou aktivitu odsouzeného. Na rozdíl od výkonu trestu odnětí svobody, který pachatele zpravidla vyřazuje z pracovního procesu a činí jej závislým na státu, alternativní tresty vytvářejí prostor pro reálné odškodnění poškozených. Sekundárním, avšak neméně podstatným účelem těchto změn je snížení zatížení vězeňské služby České republiky. Redukce počtu vězňů odsouzených za bagatelní trestnou činnost má vést k racionalizaci výdajů státního rozpočtu a uvolnění kapacit pro pachatele závažné kriminality.
Časová působnost: Proč je datum 1. 1. 2026 Vaším spojencem
Pro obhajobu je nyní naprosto klíčové ustanovení § 2 odst. 1 trestního zákoníku, které definuje pravidla časové působnosti. Základní poučka sice říká, že trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán, ale toto pravidlo má jednu zásadní výjimku: podle pozdějšího zákona se soudí vždy, jestliže je to pro pachatele příznivější. V praxi to znamená, že pokud jste se dopustili trestného jednání například v roce 2025, ale soud o něm rozhoduje až po 1. lednu 2026, musí soudce aplikovat novou, mírnější právní úpravu. Tato změna pravidel hry má dva zásadní dopady.
Zaprvé, u probíhajících trestních řízení může dojít k úplnému zániku trestnosti. Pokud vaše jednání (například držení konopí v množství, které nově spadá pod přestupek, nebo specifické případy neplacení výživného) novela dekriminalizovala, musíte být zproštěni obžaloby, případně musí být trestní stíhání zastaveno. I v případech, které trestné zůstávají, novela přináší výhodu – soudy mají nově mnohem širší možnosti ukládat peněžité tresty namísto vězení, a to u jakéhokoliv trestného činu, což dříve nebylo možné.
Zadruhé, změna dopadá i na osoby již odsouzené. Pokud jste ve výkonu trestu za čin, který od 1. 1. 2026 již není trestným činem (typicky zanedbání povinné výživy v jeho dřívější přísnější podobě), tento trest nebo jeho zbytek se nevykoná. Důvodová zpráva k novele přímo kalkuluje s tím, že jen v případě neplátců výživného by mělo dojít ke snížení vězeňské populace o stovky osob, které by měly být propuštěny. Je proto nezbytné, aby každý, koho se novela může týkat, aktivně požadoval přezkoumání své věci optikou této nové, příznivější úpravy.
Častější ukládání peněžitých trestů
Zásadní změnou, kterou novela přináší, je posílení role peněžitého trestu. Podle nového znění § 67 trestního zákoníku jej může soud uložit za jakýkoli trestný čin. V případě, že se pachatel úmyslným trestným činem snažil získat majetkový prospěch, má soud povinnost tento druh trestu zvážit. Peněžitý trest může být uložen jako samostatný trest (tedy bez současného uložení odnětí svobody). Nejde však o univerzální “vykoupení se” ze všeho. Zákonodárce stanovil jasné hranice, kdy peněžitý trest jako samostatný uložit nelze.
Tato možnost se netýká především nejzávažnějších deliktů. Peněžitý trest nelze uložit samostatně, pokud jde o trestný čin uvedený v hlavě první trestního zákoníku (trestné činy proti životu a zdraví, typickým příkladem je zde vražda či ublížení na zdraví) a v hlavě třetí trestního zákoníku (trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, např. znásilnění). Stejně tak je samostatný peněžitý trest vyloučen u jakéhokoliv zvlášť závažného zločinu, což jsou dle § 14 odst. 3 trestního zákoníku takové úmyslné trestné činy, na něž zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let.
Pro všechny ostatní případy je však klíčový postup výměry trestu. Peněžitý trest se ukládá v tzv. denních sazbách. Denních sazeb se ukládá nejméně 20 a nejvíce tolik denních sazeb, kolik v počtu dní činí horní hranice sazby trestu odnětí svobody za spáchaný trestný čin. Každá denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč.
- Počet denních sazeb (tedy kolikrát zaplatíte) reflektuje povahu a závažnost spáchaného činu. Čím závažnější skutek, tím více sazeb.
- Výše jedné denní sazby (tedy kolik zaplatíte jednorázově) reflektuje osobní a majetkové poměry pachatele. Soud zkoumá vaše příjmy a majetek, aby trest byl citelný, ale ne likvidační.
Důležitou novinkou, která hraje ve prospěch odsouzených, je změna v přepočtu náhradního trestu odnětí svobody pro případ, že peněžitý trest nezaplatíte. Novela v § 69 odst. 2 trestního zákoníku zavádí mírnější poměr: každá, byť jen zčásti nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě se nově počítá za jeden den odnětí svobody. Dřívější úprava počítala jednu nezaplacenou sazbu za dva dny vězení.
Nová pravidla pro konopí: Limity pro vlastní potřebu
Významnou změnou, kterou novela přináší, je přesné stanovení hranic u držení a pěstování konopí. Zákonodárce nově určil konkrétní množství, jejichž držení pro vlastní potřebu již není považováno za trestný čin, ale je řešeno mírněji v přestupkovém řízení a nebo je zcela beztrestné. Dle nové úpravy se trestného činu nedopustíte, pokud u sebe mimo domov máte maximálně 25 gramů konopí, nebo pokud ve svém obydlí přechováváte do 100 gramů sušiny.
Ještě mírnější pravidla platí pro ty, kteří si konopí sami vypěstují. Zákon nově toleruje pěstování až 5 rostlin konopí. Pokud jde o produkty z takto vlastnoručně vypěstovaných rostlin, jsou limity dvojnásobné: doma můžete mít uskladněno až 200 gramů a u sebe na veřejnosti můžete mít až 50 gramů této sušiny.
Jako advokát však musím důrazně upozornit na zásadní podmínku, kterou nelze obejít. Tyto limity a “dekriminalizace” platí výhradně pro vlastní potřebu. Jakákoliv distribuce zůstává i nadále přísně trestná. Pokud byste konopí někomu prodali, nebo ho třeba jen darovali, dopouštíte se trestného činu. V tomto ohledu zůstává nulová tolerance a zákon nerozlišuje, zda jste darovali malé nebo velké množství. Změna se týká pouze toho, co máte sami pro sebe, nikoliv toho, co je předáváno dál.
Změny ve výživném: Kdy je neplacení trestné a kdy “jen” dlužíte?
K možná nejvýznamnější změně dochází u trestného činu zanedbání povinné výživy. Zde novela nejen snižuje trestní sazby, ale zásadně mění podmínky, za kterých vás soud může poslat do vězení. Do skutkové podstaty tohoto trestného činu nově přibyla podmínka, že neplacení musí vydat oprávněnou osobu nebezpečí nouze.
To je zásadní rozdíl oproti stavu platnému do konce roku 2025. Dříve k odsouzení (a sazbě až jednoho roku vězení) stačilo prosté neplacení – nezaplatili jste po dobu delší než 4 měsíce a mohli jste čelit trestnímu stíhání. Dnes už samotný fakt, že dlužíte čtyři měsíce, k trestnímu stíhání nestačí, pokud tím dítě nebo jinou oprávněnou osobu nevystavíte nebezpečí nouze. Zároveň došlo ke zmírnění trestů i u závažnějších forem neplacení výživného. Zatímco dříve hrozilo za “vydání do nebezpečí nouze” šest měsíců až tři roky vězení, nová úprava snižuje horní hranici na maximálně dvě léta.
Proč tato změna? Praxe ukázala, že zavírání neplátců výživného bylo svým způsobem kontraproduktivní. Dlužník ve vězení ztratil práci, přišel o příjem a dluh na výživném jen narůstal, což poškozeným rodinám nijak nepomohlo. Statistiky navíc hovořily jasně – míra recidivy se u tohoto činu pohybovala kolem 50 %.[2] Vězení tedy nefungovalo jako náprava.
Dopad novely je okamžitý. Soudy hromadně přezkoumávají spisy odsouzených, kteří si trest za neplacení výživného právě vykonávají. Pokud byli odsouzeni podle předchozích, přísnějších pravidel, která dnes již neplatí, jsou propouštěni na svobodu. Tento trestný čin byl tedy z velké části dekriminalizován a řešení dluhů se přesouvá do civilního a exekučního řízení.
Narovnání: Šance na čistý štít pro každého
Poslední důležitou změnou je novela institutu tzv. narovnání, upraveného v § 309 až 311 trestního řádu. Jde o procesní postup, který umožňuje zastavit trestní stíhání ještě před vynesením odsuzujícího rozsudku. Pokud soud schválí dohodu o narovnání a pachatel trestného činu tuto dohodu splní, vyhne se odsouzení a záznamu v rejstříku trestů.
Ačkoliv tento institut existoval v našem právním řádu již dlouho, v praxi byl využíván velmi málo. Důvod je jasný: zákon vyžadoval, aby obviněný uhradil škodu nebo vydal bezdůvodné obohacení v plné výši a ihned. Pokud jste způsobili škodu například 200 000 Kč a neměli jste tuto částku k dispozici okamžitě celou, cestu k narovnání jste měli zavřenou.
Nově zákon umožňuje schválit narovnání i v případě, že obviněný uhradí alespoň 30 % způsobené škody či bezdůvodného obohacení a zaváže se zbytek doplatit ve splátkách během dohodnuté doby.
Tato “druhá šance” se ale netýká všech trestných činů. Zákon ji, stejně jako dříve, omezuje pouze na tzv. přečiny. Přečinem jsou všechny trestné činy spáchané z nedbalosti (typicky například dopravní nehody) a dále ty úmyslné trestné činy, za které trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí nepřevyšující pět let (např. běžné krádeže, podvody nižšího rozsahu). Pokud jste tedy spáchali takový čin a chcete svou chybu napravit, zákon Vám to umožňuje lépe než kdy dříve.
Narovnání je totiž další důležitou součástí tzv. restorativní justice, jejíž podpora je cílem novely trestního práva. Umožňuje efektivně odčinit následky méně závažných trestných činů výměnou za to, že trestný čin nebude do budoucna jeho pachateli znemožňovat další uplatnění ve společnosti. Tato legislativní úprava tak dává druhou šanci lidem, jejichž konflikt se zákonem byl spíše ojedinělým excesem než úmyslem škodit, a umožňuje jim po nápravě škody pokračovat v běžném životě.
Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@akbecvar.cz
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/
Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.
Tým advokátní kanceláře.
[1] Dostupné zde: Prison overcrowding remains a problem in Europe: Council of Europe’s annual penal statistics for 2023 – Portal
[2] KOCINA, J. Velká novela trestních předpisů: zásadní změny týkající se trestního práva hmotného. Bulletin advokacie. 2025, č. 11, s. 16.
