Vypořádání SJM, disparita podílů

autor: JUDr. Ondřej Bečvář | Pro 17, 2024 | Rodinné právo

Vypořádání SJM, disparita podílů

Rozdělení majetku, respektive vypořádání majetku ve společném jmění manželů (SJM) je evergreenem rodinného práva. Neboli peníze a majetek až na prvním místě.

Pokud se jedná o manžele, kteří oba pracují, starají se o děti, a tak nějak ruku v ruce budují společný majetek, většinou jsou schopni se při rozvodu na vypořádání SJM dohodnout. Komplikovanější situace nastává v případech, kde se objevuje nějaký prvek disproporce. Mohou to být vnosy jednoho z manželů, vypořádání dluhu z hypotečních úvěrů jedním z manželů, péče o děti a nerovnoměrný princip zásluhovosti. V těchto případech dochází často mezi manželi ke kolizi v otázce spravedlivého rozdělení majetku, respektive vypořádání SJM.

Tento příspěvek se zabývá tzv. disparitou podílů v rámci vypořádání SJM z pohledu péče o rodinu a pravidlu zásluhovosti. Nejprve objasním základní zásady pro vypořádání SJM.

Zákon[1] hovoří o rozdělování SJM tak, že

• podíly obou manželů jsou na vypořádávaném jmění stejné
• každý z manželů má vrátit do SJM při vypořádání vše, co z něj použil na svůj výlučný majetek a naopak
• při rozdělení SJM se přihlíží k potřebám nezaopatřených dětí
• přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu (rodinnou domácnost)
• pravidlo zásluhovosti; přihlíží se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetku.

Výchozí princip pro vypořádání SJM je založen na rovnosti podílů, tzv. paritě. Disparita (nerovnoměrnost) podílů na SJM je možná. Dle soudní praxe by ovšem odklon od principu rovnosti měl být vždy opodstatněný a podložený konkrétními okolnostmi.

Manželství je zákonem definováno[2] jako trvalý svazek muže a ženy. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Jedná se o pozitivní hodnotu, která by měla být podmínkou k dosažení životních cílů manželů.

V případě vypořádání SJM soudní cestou praxe většinou přisuzuje péči o rodinu stejnou důležitost, jako pravidlu zásluhovosti. Jinými slovy, pokud jeden z manželů pečuje o rodinu, domácnost a nezletilé děti a druhý z manželů zajišťuje prostředky na společný život rodiny, není tato skutečnost důvodem k disparitě podílů při vypořádání SJM. K disparitě podílů by mohlo dojít v případě, kdy jeden z manželů zajišťuje jak péči o děti a rodinnou domácnost, tak i prostředky pro její chod. Ale i zde je třeba brát v úvahu důvody takového stavu, intenzitu, či dobu trvání.

Disparitu podílů mohou způsobit též potřeby nezaopatřených dětí. Nezaopatřené dítě může být i takové, které dosáhlo zletilosti, ale připravuje se na budoucí výdělečnou činnost a rodiče mají vůči němu vyživovací povinnost.

I když by disparita podílů při vypořádání SJM z hlediska korelace péče o rodinu a zásluhovosti měla být výjimečná, lze taková rozhodnutí soudu dohledat. Zejména, pokud se bude jednat o tzv. mimořádnou zásluhovost, či absentuje péče o nezletilé děti u bezdětných manželství.

V souvislosti s výše uvedeným mne v letošním roce zaujalo rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS), které v rámci disparity podílů SJM zohledňuje pravidlo zásluhovosti. Současně je vodítkem pro podobné situace, kdy disparita podílů přichází v úvahu.[3]

V uvedeném případě žena zůstala v domácnosti, veškeré prostředky na chod rodiny zajišťoval manžel jako vrcholový sportovec. Jeho příjmy v době trvání manželství byly nadstandardní, manželství bylo bezdětné, nicméně manžel měl dítě z prvního manželství. Na tom, že manželka nebude pracovat se manželé dohodli, žena svého partnera doprovázela v rámci jeho zahraničních angažmá, kdy neměla přístup k pracovnímu trhu, cestovala na turistické vízum. O dítě partnera se v době, kdy toto bylo u svého otce starala.

Manželství se po sedmi letech rozpadlo a došlo k vypořádání SJM. Manžel při vypořádání SJM navrhoval disparitu podílů v poměru 5:1 ve svůj prospěch právě s ohledem na pravidlo zásluhovosti a své mimořádné příjmy. Manželka na takový návrh nepřistoupila a mimo jiné argumentovala péči o manželovo nezletilé dítě, pro které létala do ČR a doprovázela ho za jeho otcem do zahraničí. V době nepřítomnosti otce se o dítě starala, svého manžela podporovala v jeho sportovní kariéře, byla ochotna ho doprovázet na jeho zahraniční angažmá a starala se o společnou domácnost. Vypořádání SJM nakonec skončilo u nejvyššího soudu, který rozhodl disparitu podílů stejnou, jako soud prvního stupně, a to v poměru 60:40 ve prospěch manžela.

V daném případě konstatoval Nejvyšší soud, že: jestliže se jeden z manželů řádně podílí na péči o rodinu a domácnost, disparita podílů v řízení o vypořádání společného jmění manželů v jeho neprospěch v zásadě nepřichází do úvahy ani tehdy, pokud se o nabytí převážné části společného majetku zasloužil druhý z manželů, případně jeho rodiče. Jinak řečeno, pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází do úvahy disparita podílů jen v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku.

Velmi zajímavá je i pasáž týkající se rodinných vztahů a rozdělení sociálních rolí jak mezi manželi, tak i ve vztahu k jejich dětem. Cituji: Zpravidla některý z manželů vykonává činnost vztahující se k domácnosti v užším smyslu a zajištění péče o ni v rozsahu kvalitativně či kvantitativně jiném než manžel druhý, a to z nejrůznějších důvodů daných predispozicemi druhého manžela, výkonem jeho zaměstnání apod. Není neobvyklé, že v řadě případů lze přičíst vyšší rozsah péče o domácnost, případně i o děti, jednomu z manželů, aniž by však bylo možné druhému manželovi vytknout nedostatečnou péči o domácnost, rodinu a její členy. Smyslem vypořádání společného jmění manželů pak není postihovat takové rozdělení rolí formou disparity podílů, nejde-li o případy vybočující z běžných fungujících modelů manželství a péče jednotlivých členů o rodinu.

Obecný závěr pro podobné situace je ten, že láska na začátku vztahu bývá iracionální, ale měla by být i racionální. Snoubenci, manželé, ale i partneři by měli mít v otázkách společného majetku jasno. Pokud se například majetný manžel/ka dohodne se svou polovičkou na tom, že ta nebude chodit do práce a přinášet do společné „kasy“ peníze, pak by měla existovat i odpověď na otázku, jak by se případně rozděloval jejich majetek v rámci vypořádání SJM, pokud by manželství skončilo. Doporučuji si majetkové záležitosti osvětlit předem a písemně. To, co na počátku může vypadat velmi lákavě a bezproblémově se může obrátit v život ve  „zlaté kleci“ se soudní dohrou.

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@akbecvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

[1] § 742 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[2] § 655 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[3] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.4.2024, sp. zn. 22 Cdo 1735/2023

Rozvod a péče o dítě po 1.1.2025

autor: JUDr. Ondřej Bečvář | Lis 26, 2024 | Rodinné právo

Rozvod a péče o dítě po 1.1. 2025

Rozvodová řízení a úprava poměrů nezletilých dětí po rozvodu dozná novelou občanského zákoníku v roce 2025 velké změny. Výčet hlavních změn a důvody, které k tomu vedly jsou obsahem mého příspěvku. Novela občanského zákoníku a dalších zákonů, které se změnami souvisí by měla vstoupit v účinnost 1.1. 2025. Legislativní proces doposud není ukončen. Účelem změn rozvodového řízení je zjednodušení a zrychlení celého procesu zejména s ohledem na nesporné rozvody. Současně novela zákona uplatňuje ve vyšší míře možnost obou rodičů se rovnocenně podílet na životech svých dětí. Ruší pojmy jako je společná, střídavá či výlučná péče a zavádí nový pojem, kterým je péče obou rodičů. Sám jsem zvědav, jak se bude nově vyvíjet rozvodová soudní praxe.

Jaké jsou hlavní důvody nastávajících změn?

Dle důvodové zprávy k novele občanského zákoníku stávající právní úprava rozvodu manželství a řízení o rozvodu obsahuje části, které jsou z dnešního pohledu zastaralé a v praxi překonané. Jedná se zejména o:

• obecný požadavek na zjištění existence rozvratu manželství, který se uplatňuje i v případě rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu (§ 756 a § 757 odst. 1 občanského zákoníku).
• podmínce smluveného rozvodu spočívající v odděleném soužití po dobu delší než šest měsíců (§ 757 odst. 1 písm. a) občanského zákoníku)
• požadavek na výslech manželů v řízení o rozvod manželství, od něhož lze upustit, pouze pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi (§ 389 odst. 1 zákona o zvláštních řízeních soudních).

Přehled zásadních změn

Smluvený rozvod

Nově bude v zákoně výslovně zaveden pojem smluvený rozvod. Bude se jednat o rozvod manželství, na kterém se oba manželé předem dohodnou. Jak na úpravě poměrů nezletilých dětí, tak i na ostatních podmínkách rozvodu. Právě smluvený rozvod by měl dopomoci rychlejšímu rozhodnutí o rozvodu a měl by představovat i menší emocionální zátěž pro rodinu. V případě smluveného rozvodu se nebude zkoumat splnění podmínky odděleného soužití manželů delšího jak šest měsíců. U smluveného rozvodu lze vyloučit i výslech manželů, který bude nahrazen shodným tvrzením účastníků písemného podání. Nezjišťují se příčiny rozvratu a bude se mít za to, že je podmínka rozvratu manželství splněna ( §755 odst.1 občanského zákoníku).

Soudní poplatky

Jako určitý druh motivace k dohodě mezi manžely se zavádí tzv. diferencované soudní poplatky. V případě, že se manželé dohodnou na všech záležitostech a bude se jednat o smluvený (nesporný) rozvod, tak soudní poplatek bude činit 2000 Kč. Pokud ovšem manželé shodu nenaleznou a soud bude muset o některých sporných otázkách rozhodovat, bude soudní poplatek činit 5000 Kč.

Soudní úprava poměrů nezletilých dětí

Požadavek na soudní úpravu poměrů nezletilých dětí zůstává i nadále v zákoně zachován a bude jako doposud předcházet samotnému rozvodu. Zásadní novinkou je však propojení řízení o úpravě poměrů nezletilých dětí po dobu po rozvodu s řízením o rozvodu manželství, které se týká všech řízení. To by mělo přispět ke zrychlení a zefektivnění celého řízení včetně zlepšení ochrany zájmů nezletilých dětí. Pokud by nebylo spojení řízení vhodné, může soud některou věc vyloučit k samostatnému řízení (§ 398a zákon o zvláštních řízeních soudních).

Kolizní opatrovník

Další změnu, kterou přináší novela zákona je možnost upustit od jmenování kolizního opatrovníka. Tam, kde nebude existovat střet zájmů mezi rodiči a dítětem navzájem lze v řízeních vynechat kolizního opatrovníka, kterým je nejčastěji orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD). To vnímám jako velký posun, protože mnohdy byl kolizní opatrovník jen tzv. do počtu v případech, kdy nedocházelo ke střetu zájmů.

Jedna forma péče o dítě

Novelou bude ukončena rozlišovací forma péče o dítě na společnou, střídavou a výlučnou péči jednoho z rodičů. Nově budou děti, u kterých se na tom dohodnou rodiče, zůstávat v péči obou rodičů, aniž by soud určoval rozsah péče o dítě. V opačném případě, tedy tam, kde se rodiče nedohodnou určí rozsah péče o dítě každého z rodičů soud s přihlédnutím ke všem okolnostem rodičů a zájmu dítěte.

Prozatímní rozhodnutí

Jedná se o nový institut, který částečně nahrazuje současná předběžná rozhodnutí. Prozatímní rozhodnutí umožní soudu dočasně upravit poměry dítěte, aniž by se muselo přijímat striktnější předběžná opatření pod časovým tlakem 7 dnů ze strany soudů.  Soud bude mít více času na jeho vydání a rozhodnutí budou mít dlouhodobější efekt. V případech, kdy se ovšem dítě ocitne ve vážné životní situaci bude mít soud i nadále možnost předběžná opatření vydat.

Nedá mi se ještě nezmínit o dalším důležitém bodě novely občanského zákoníku a tím je zákaz tělesných trestů u dětí. Rodičům za nedodržení zákazu nehrozí sankce. Jedná se spíše o tlak na změnu celospolečenského vnímání práv dítěte a lidskou důstojnost. Já sám vnímám tento počin jako splacení velkého dluhu vůči našim dětem, který je touto novelou napraven. Tělesné trestání dětí do vyspělé moderní společnosti nepatří.