Spotřebitelské půjčky v nebankovním sektoru a úvěruschopnost spotřebitele.

Dnešní příspěvek volně navazuje na nedávně publikovaný článek o finančních poradcích. Dnes nás bude zajímat nebankovní spotřebitelský úvěr. Kdo o něj nejčastěji žádá, jaká jsou případná rizika a co je úvěruschopnost osob žádajících o finance.

Spotřebitelské úvěry stále častěji poskytují nebankovní licencovaní poskytovatelé. Tedy instituce působící mimo tradiční bankovní sektor. Mezi největší v ČR je Home Credit. Údajně v první polovině roku 2024 financovala tato finanční společnost nové spotřebitelské úvěry v objemu cca 8,4 miliardy korun.[1]

Hlavní výhoda nebankovních spotřebitelských úvěrů je jejich snadnější dostupnost. Peníze získávají lidé, kteří by v tradičním bankovním sektoru půjčku nedostali. Buď proto, že nejsou schopni doložit příjmy nebo mají problémovou úvěrovou historii. Schvalování půjček bývá méně byrokratické a peníze se rychleji dostanou ke spotřebiteli. Na stranu druhou bývají tyto spotřebitelské úvěry dražší, někdy se objevují méně transparentní podmínky, skryté poplatky a pokuty. Často jsou peníze půjčovány lidem, kteří je přestanou být schopni splácet a mohou se dostat do dluhových pastí.

Co je úvěruschopnost? Jak mají poskytovatelé spotřebitelských úvěrů postupovat při zjišťování úvěruschopnosti osob, které o peníze žádají? Je to jejich zákonná povinnost? A pokud ano, co může nastat, když poskytovatelé spotřebitelských úvěrů tuto povinnost zanedbají?

Spotřebitelské úvěry

V ČR je oblast týkající se spotřebitelských úvěrů upravena zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSU). Dle této právní normy má poskytovatel povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatele. Úvěruschopnost je dle § 3 odst.1 písm. c) ZSU schopnost splácet spotřebitelský úvěr. Dle § 86 odst.1 ZSU tak činí poskytovatelé na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.

Dále dle § 86 odst.2 ZSU by měl poskytovatel vycházet z:

• Porovnání příjmů a výdajů spotřebitele;
• Způsobu plnění dosavadních dluhů;
• Hodnoty majetku v případě, že spotřebitel bude dluh hradit z prodeje majetku.

Poskytovatel spotřebitelského úvěru získává informace od žadatele, nicméně neměl by se spoléhat jen na ničím nepodložená tvrzení žadatele. Jeho povinností je dle § 75 ZSU postupovat s odbornou péčí, a dle § 76 ZSU jednat čestně, transparentně a zohledňovat a hájit práva spotřebitele.

Odborná péče

Co znamená postupovat s odbornou péčí vysvětluje zákon č. 634/199 Sb., o ochraně spotřebitele (ZoS). Dle § 2 odst.1 písmene o) ZoS je odborná péče taková úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

Poskytovatel spotřebitelského úvěru by měl v rámci své odborné péče informace od spotřebitelů podrobovat kontrole a vyžadovat řádné, objektivní a spolehlivé doložení jejich tvrzení. Může to být potvrzení o zaměstnání, potvrzení příjmů od zaměstnavatele, doložení jiných příjmů, výpisy z bankovních účtů, případně další způsoby.

Hodnocení úvěruschopnosti

Poskytovatel hodnotí úvěruschopnost spotřebitele zejména na základě:

• Porovnání příjmů a výdajů;
• Jak jsou plněny stávající dluhy.

Často se stává, že spotřebitel je již dlužníkem v momentě žádosti o úvěr. Je třeba hodnotit, jak jsou dluhy plněny, jaký je jejich rozsah a délka zatížení. Informace v případě vymáhání závazků cestou exekuce nebo insolvence jsou dostupné z veřejných zdrojů.

• Hodnocení majetku spotřebitele.

Jedná se spíše o doplňkový způsob hodnocení a je vhodný v momentě, kdy úvěr bude splácen z výnosů z prodeje majetku.

Dalším vodítkem při posuzování úvěruschopnosti jsou Obecné pokyny k posouzení úvěruschopnosti vydané evropským orgánem pro bankovnictví EBA/GL/2015/11.[2] V návaznosti na výše uvedený dokument jsou vytipovány oblasti pro hodnocení úvěruschopnosti spotřebitele a to:

• Ověření příjmů spotřebitele;
• Dokumentace a uchování informací;
• Odhalování a prevence zkreslených informací;
• Posouzení schopnosti plnit závazky ze smlouvy o úvěru;
• Zohlednění povinných a jiných nezbytných výdajů;
• Zohlednění možných budoucích negativních scénářů.

Předpokládá se, že intenzita zkoumání úvěruschopnosti bude závislá na výši dluhu, době splácení a riziku delikvence. Čím vyšší úvěr bude, tím by měla být i větší míra hodnocení úvěruschopnosti spotřebitele ze strany poskytovatele.

Porušení povinnosti zjistit řádně úvěruschopnost

Na otázku, proč je třeba detailně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele lze sáhnout do evropské judikatury. Předsmluvní povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka tím, že směřuje k ochraně spotřebitele před riziky nadměrného zadlužení a platební neschopnosti, přispívá k uskutečnění cíle CCD. Vyhledání v databázi umožňující posouzení spotřebitele se provádí, pokud to právní a skutkové okolnosti vyžadují. [3]

Povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru pečlivě zkoumat úvěruschopnost osoby, která o úvěr žádá je povinnost zákonná. Přispívá mimo jiné k tomu, aby se spotřebitelé nedostávali do dluhových pastí s neschopností hradit své dluhy. V případě, že tak poskytovatelé spotřebitelských úvěrů nečiní, nemůže být spotřebitelská smlouva podle § 87 odst. 1 ZSU platná.

Účinky porušení povinnosti

Pokud poskytovatel úvěru nepostupoval dle zákona a řádně nezjistil úvěruschopnost žadatele, je smlouva o úvěru absolutně neplatná. V takovém případě má spotřebitel povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem. Vrací se pouze půjčené peníze. Poskytovatel spotřebitelského úvěru nemůže požadovat od spotřebitele dohodnutý úrok nebo jiné smluvní sankce za půjčení peněz. Navíc neplatností smlouvy se ruší dohodnutý způsob splácení či důvody pro zesplatnění spotřebitelského úvěru.

Dle judikatury Soudního dvora EU je zánik smlouvy, respektive zánik nároku na smluvní úroky v případě porušení povinnosti zjišťovat úvěruschopnost ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru účinná, přiměřená a odrazující sankce.

Co s již zaplacenými splátkami?

V případě, že je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, ale jsou již zaplaceny některé splátky, pak většinou soud provede zúčtování všech tvrzených a prokázaných úhrad.  Od jistiny úvěru se odečtou veškeré platby dlužníka a rozdíl je zbytek jistiny k doplacení.

Pár rad závěrem

Dle mé zkušenosti na nebankovní spotřebitelské úvěry často sáhnou lidé, kteří mají nějakým způsobem problém získat půjčku od banky. Mohou být ve finanční tísni, hrozí jim exekuce, ale mohou to být též osoby, které podnikají a jejich oficiální doložitelné příjmy nepostačují na získání finančních prostředků z tradičních bankovních domů. Obrací se na mě v momentě, kdy jim hrozí neschopnost dluhy splácet nebo již je nesplácejí.

Poskytovatelé spotřebitelského úvěru by měli vždy sledovat úvěruschopnost žadatelů, je to jejich zákonná povinnost. Často se tak neděje v dostatečné míře. Na stránkách ČNB je možné dohledat pokuty řady finančních institucí za neplnění povinností zjišťovat úvěruschopnost žadatelů.[4] Buďte sami velmi obezřetní a nepřeceňujte své finanční možnosti.

Pokud se rozhodujete pro nebankovní spotřebitelský úvěr, pak doporučuji:

• Porovnávejte nabídky od různých poskytovatelů.
• Zjistěte si, kolik vás budou ve skutečnosti půjčené peníze stát.
• Kalkulujte nejen vlastní výši úroku, ale i všechny další poplatky; k tomu slouží tzv. RPSN.
• Řádně si prostudujte smluvní dokumentaci.
• Uvádějte pravdivé údaje o svých příjmech a výdajích.
• Zvažte všechna případná rizika.
• Pokud vám hrozí exekuce, řešte situaci jinak, než dalším dluhem.
• V případě pochybností nebo neschopnosti dluh hradit si dohodněte zavčas konzultaci s advokátem.
• Nenechte se zastrašit.

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@akbecvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte.

Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

[1] Dostupné online: https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-lide-si-pujcuji-vice-penez-od-nebankovnich-firem-40489984

[2] Dostupné online: https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/legislativni-zakladna/obecne-pokyny-evropskych-organu-dohledu/Sdeleni-CNB-o-obecnych-pokynech-EBA-k-poskytovani-a-sledovani-uveru/

[3] Rozsudek soudního dvora z 27.3.2014, LCL Le Crédit Lyonnais, C-565/12, online: https://curia.europa.eu/juris/liste.jsf?num=C-565/12

[4] Seznam pokutovaných finančních institucí na stránkách ČNB: https://www.cnb.cz/cs/vyhledavani/?q=pokuta%20za%20nezji%C5%A1t%C4%9Bn%C3%AD%20%C3%BAv%C4%9Bruschopnost