Vypořádání SJM, disparita podílů

Rozdělení majetku, respektive vypořádání majetku ve společném jmění manželů (SJM) je evergreenem rodinného práva. Neboli peníze a majetek až na prvním místě.

Pokud se jedná o manžele, kteří oba pracují, starají se o děti, a tak nějak ruku v ruce budují společný majetek, většinou jsou schopni se při rozvodu na vypořádání SJM dohodnout. Komplikovanější situace nastává v případech, kde se objevuje nějaký prvek disproporce. Mohou to být vnosy jednoho z manželů, vypořádání dluhu z hypotečních úvěrů jedním z manželů, péče o děti a nerovnoměrný princip zásluhovosti. V těchto případech dochází často mezi manželi ke kolizi v otázce spravedlivého rozdělení majetku, respektive vypořádání SJM.

Tento příspěvek se zabývá tzv. disparitou podílů v rámci vypořádání SJM z pohledu péče o rodinu a pravidlu zásluhovosti. Nejprve objasním základní zásady pro vypořádání SJM.

Zákon[1] hovoří o rozdělování SJM tak, že

• podíly obou manželů jsou na vypořádávaném jmění stejné
• každý z manželů má vrátit do SJM při vypořádání vše, co z něj použil na svůj výlučný majetek a naopak
• při rozdělení SJM se přihlíží k potřebám nezaopatřených dětí
• přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu (rodinnou domácnost)
• pravidlo zásluhovosti; přihlíží se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetku.

Výchozí princip pro vypořádání SJM je založen na rovnosti podílů, tzv. paritě. Disparita (nerovnoměrnost) podílů na SJM je možná. Dle soudní praxe by ovšem odklon od principu rovnosti měl být vždy opodstatněný a podložený konkrétními okolnostmi.

Manželství je zákonem definováno[2] jako trvalý svazek muže a ženy. Hlavním účelem manželství je založení rodiny, řádná výchova dětí a vzájemná podpora a pomoc. Jedná se o pozitivní hodnotu, která by měla být podmínkou k dosažení životních cílů manželů.

V případě vypořádání SJM soudní cestou praxe většinou přisuzuje péči o rodinu stejnou důležitost, jako pravidlu zásluhovosti. Jinými slovy, pokud jeden z manželů pečuje o rodinu, domácnost a nezletilé děti a druhý z manželů zajišťuje prostředky na společný život rodiny, není tato skutečnost důvodem k disparitě podílů při vypořádání SJM. K disparitě podílů by mohlo dojít v případě, kdy jeden z manželů zajišťuje jak péči o děti a rodinnou domácnost, tak i prostředky pro její chod. Ale i zde je třeba brát v úvahu důvody takového stavu, intenzitu, či dobu trvání.

Disparitu podílů mohou způsobit též potřeby nezaopatřených dětí. Nezaopatřené dítě může být i takové, které dosáhlo zletilosti, ale připravuje se na budoucí výdělečnou činnost a rodiče mají vůči němu vyživovací povinnost.

I když by disparita podílů při vypořádání SJM z hlediska korelace péče o rodinu a zásluhovosti měla být výjimečná, lze taková rozhodnutí soudu dohledat. Zejména, pokud se bude jednat o tzv. mimořádnou zásluhovost, či absentuje péče o nezletilé děti u bezdětných manželství.

V souvislosti s výše uvedeným mne v letošním roce zaujalo rozhodnutí Nejvyššího soudu (NS), které v rámci disparity podílů SJM zohledňuje pravidlo zásluhovosti. Současně je vodítkem pro podobné situace, kdy disparita podílů přichází v úvahu.[3]

V uvedeném případě žena zůstala v domácnosti, veškeré prostředky na chod rodiny zajišťoval manžel jako vrcholový sportovec. Jeho příjmy v době trvání manželství byly nadstandardní, manželství bylo bezdětné, nicméně manžel měl dítě z prvního manželství. Na tom, že manželka nebude pracovat se manželé dohodli, žena svého partnera doprovázela v rámci jeho zahraničních angažmá, kdy neměla přístup k pracovnímu trhu, cestovala na turistické vízum. O dítě partnera se v době, kdy toto bylo u svého otce starala.

Manželství se po sedmi letech rozpadlo a došlo k vypořádání SJM. Manžel při vypořádání SJM navrhoval disparitu podílů v poměru 5:1 ve svůj prospěch právě s ohledem na pravidlo zásluhovosti a své mimořádné příjmy. Manželka na takový návrh nepřistoupila a mimo jiné argumentovala péči o manželovo nezletilé dítě, pro které létala do ČR a doprovázela ho za jeho otcem do zahraničí. V době nepřítomnosti otce se o dítě starala, svého manžela podporovala v jeho sportovní kariéře, byla ochotna ho doprovázet na jeho zahraniční angažmá a starala se o společnou domácnost. Vypořádání SJM nakonec skončilo u nejvyššího soudu, který rozhodl disparitu podílů stejnou, jako soud prvního stupně, a to v poměru 60:40 ve prospěch manžela.

V daném případě konstatoval Nejvyšší soud, že: jestliže se jeden z manželů řádně podílí na péči o rodinu a domácnost, disparita podílů v řízení o vypořádání společného jmění manželů v jeho neprospěch v zásadě nepřichází do úvahy ani tehdy, pokud se o nabytí převážné části společného majetku zasloužil druhý z manželů, případně jeho rodiče. Jinak řečeno, pokud jeden z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, přichází do úvahy disparita podílů jen v případě mimořádných zásluh druhého manžela o nabytí společného majetku.

Velmi zajímavá je i pasáž týkající se rodinných vztahů a rozdělení sociálních rolí jak mezi manželi, tak i ve vztahu k jejich dětem. Cituji: Zpravidla některý z manželů vykonává činnost vztahující se k domácnosti v užším smyslu a zajištění péče o ni v rozsahu kvalitativně či kvantitativně jiném než manžel druhý, a to z nejrůznějších důvodů daných predispozicemi druhého manžela, výkonem jeho zaměstnání apod. Není neobvyklé, že v řadě případů lze přičíst vyšší rozsah péče o domácnost, případně i o děti, jednomu z manželů, aniž by však bylo možné druhému manželovi vytknout nedostatečnou péči o domácnost, rodinu a její členy. Smyslem vypořádání společného jmění manželů pak není postihovat takové rozdělení rolí formou disparity podílů, nejde-li o případy vybočující z běžných fungujících modelů manželství a péče jednotlivých členů o rodinu.

Obecný závěr pro podobné situace je ten, že láska na začátku vztahu bývá iracionální, ale měla by být i racionální. Snoubenci, manželé, ale i partneři by měli mít v otázkách společného majetku jasno. Pokud se například majetný manžel/ka dohodne se svou polovičkou na tom, že ta nebude chodit do práce a přinášet do společné „kasy“ peníze, pak by měla existovat i odpověď na otázku, jak by se případně rozděloval jejich majetek v rámci vypořádání SJM, pokud by manželství skončilo. Doporučuji si majetkové záležitosti osvětlit předem a písemně. To, co na počátku může vypadat velmi lákavě a bezproblémově se může obrátit v život ve  „zlaté kleci“ se soudní dohrou.

Pokud si nevíte rady, obraťte se na naši advokátní kancelář: info@akbecvar.cz

Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás https://akbecvar.cz/kategorie/blog/

Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletteru. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za Vaši přízeň a spolupráci.

Tým advokátní kanceláře.

[1] § 742 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[2] § 655 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[3] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23.4.2024, sp. zn. 22 Cdo 1735/2023