Prodej a nákup nemovitostí je oblast práva, kterou řeší naše advokátní kancelář poměrně často. Já si pro dnešní příspěvek vybral rezervačnísmlouvu, která se na první pohled může zdát méně významnou. Není, ba právě naopak. Rezervační smlouva na nemovitost může skrývat různá úskalí. Rád bych v příspěvku upozornil alespoň na některá z nich.
Rezervační smlouva na nemovitost
je smlouva, kterou v občanském zákoníku jako zvláštní typ smlouvy nenajdeme a tudíž nelze použít podpůrně zákonná ustanovení upravující tento konkrétní typ smlouvy. Jedná se o smlouvu tzv. inominátní, kterou zmiňuje § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Taková smlouva se bude řídit pouze obecnými ustanoveními závazkového práva z části IV. občanského zákoníku. Přesto bývá hojně využívána a v případě koupě nemovitosti doporučuji zájemcům být při jejím uzavírání velmi obezřetný.
Jaké jsou strany a účel rezervační smlouvy?
Většinou jsou rezervační smlouvy třístranné. Jednotlivé smluvní strany bývají: prodávající ⇔ zájemce o koupi ⇔ zprostředkovatel. Mohou být i dvoustranné, pak jsou strany smlouvy: prodávající ⇔ zájemce o koupi. Může se objevit i dvoustranná rezervační smlouva mezi zájemce ⇔ zprostředkovatel, o které se zmiňuji níže.
Prodávající je zpravidla vlastníkem nemovitosti, zájemce budoucí kupující a zprostředkovatel může být realitní makléř nebo realitní kancelář.
Účelem smlouvy je zjednodušeně řečeno důvod, pro který se smlouva sjednává. Každá ze smluvních stran má svůj cíl, kterého chce dosáhnout. Zájemprodávajícího je utvrzení závazku prodeje dané nemovitosti uhrazením rezervačního poplatku. Může to být též kompenzace pro případ, že z budoucí koupě sejde. Cílem uzavření rezervační smlouvy ze strany zájemce je, že daná nemovitost je pro něj rezervována po jistou dobu, ve které si zájemce zajistí profinancování koupě. Zájemzprostředkovatele v případě rezervační smlouvy je zajištění provize dle smluvního ujednání mezi ním a vlastníkem nemovitosti.
Nedoporučuji uzavírat dvoustrannou rezervační smlouvu, kde strany smlouvy jsou zájemce ⇔ zprostředkovatel. Pokud tak chce zájemce učinit, měl by si vyžádat zprostředkovatelskou smlouvu, na základě které je zprostředkovatel zplnomocněn rezervační smlouvu za prodávajícího uzavřít. Současně pro případ uzavření takové rezervační smlouvy je třeba si smluvně zavázat prodávajícího, aby již tuto nemovitost nenabízel a po dobu platnosti rezervační smlouvy neprodal třetí osobě.
Kdo je zpracovatelem rezervační smlouvy?
Většinou to bývá osoba, která obchod zprostředkovává. Může to být i prodávající. Kupující by měl být na pozoru, protože většinou je rezervační smlouva připravena předem a je vyvíjen psychologický tlak na její rychlé uzavření. Doporučuji zájemcům, aby si nechali dostatek času na prostudování smlouvy a eventuální připomínkování. Vždy doporučuji být u zprostředkovatelské smlouvy obezřetný a pamatovat na zásadu vyváženosti smlouvy. Pokud si nejste jisti, nechte si rezervační smlouvu odkontrolovat advokátem. Můžete tak ušetřit nemalé peníze. Sankce pro zájemce při jejím nedodržení bývají i v řádu stovek tisíc korun.
Co by v rezervační smlouvě nemělo chybět?
1. Předmět převodu
Jasně a srozumitelně specifikovaný předmět budoucí koupě. Jako podklad může sloužit list vlastnictví předmětné nemovitosti. Z listu vlastnictví lze zjistit skutečného vlastníka i právní stav respektive právní vady dané nemovitosti. Předmět převodu ve zprostředkovatelské smlouvě by měl být specifikován ve stejné kvalitě jako v kupní smlouvě. Pokud list vlastnictví ke zprostředkovatelské smlouvě přiložen není, opatřete si ho a odkontrolujte si veškeré údaje sami.
2. Kupní cena
Ve zprostředkovatelské smlouvě by měla být specifikovaná kupní cena nebo způsob jejího výpočtu. Je vhodné se zaměřit na to, zda kupní cena zahrnuje provizi zprostředkovatele anebo se ke kupní ceně provize zprostředkovatele připočte. Údaj je důležitý pro zájemce, zejména s ohledem na financování budoucí koupě. Často je část kupní ceny hrazena prostřednictvím bankovního úvěru. V takovém případě musí zájemce začít jednat s bankou o poskytnutí úvěru. Tomu bude předcházet ocenění nemovitosti, které provádí znalec a na základě kterého banka rozhodne o výši poskytnutého úvěru. Ocenění nemovitosti může být nižší, než je vlastní kupní cena, která odráží momentální tržní hodnotu nemovitosti. V takovém případě poskytnutý úvěr nemusí k profinancování nemovitosti stačit. I na tuto situaci by měla rezervační smlouva myslet a v nejlepším případě pro zájemce by se složený rezervační poplatek vracel, což je spíše výjimečné ujednání.
Ze zprostředkovatelské smlouvy by mělo být zřejmé, zdali se rezervační poplatek započítává do kupní ceny, či nikoliv. Jsou zprostředkovatelé, kteří rezervační poplatek k ceně nepřičítají, ale slouží přímo jako jejich provize. Velmi často je též rezervační poplatek využit jako pokuta pro případ neuskutečnění převodu nemovitosti z důvodů na straně zájemce. Pokud jsou důvody na straně prodávajícího, měl by se rezervační poplatek vždy vrátit zájemci.
3. Rezervační poplatek
Rezervační poplatek (obdobně jako rezervační smlouva) není jasně v právních předpisech vymezen. I proto se výkladově úhel pohledu na rezervační poplatek může lišit. Někdy je rezervační poplatek brán jako bezúročná jistina ve prospěch prodávajícího a zprostředkovatele. Jiné prameny hovoří o rezervačním poplatku jako o záloze na kupní cenu v případě, že se koupě uskuteční. To, jak se bude chovat rezervační poplatek určuje rezervační smlouva. Pokud se bude jednat o trojstranný vztah, může rezervační poplatek dle smluvního ujednání připadnout vlastníkovi nemovitosti (součást kupní ceny), zprostředkovateli nebo být za jistých okolností vrácen zájemci.
Důležitý je osud rezervačního poplatku v případě, kdy se nákup nemovitosti neuskuteční. Často bývá ve smlouvách sjednáno, že se rezervační poplatek vztahuje k ujednání o smluvní pokutě. Z rozhodčího nálezu Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR č.j.: Rsp 1481/12 ze dne 28. 4. 2013 v této souvislosti cituji: ,,Straně, která obdržela rezervační poplatek vznikne povinnost rezervační poplatek vrátit, ledaže by nastoupil jiný zákonný anebo smluvní důvod, který by jí opravňoval si rezervační zálohu ponechat.”
V této souvislosti doporučuji v rezervační smlouvě ošetřit důvody, kdy se uhrazený rezervační poplatek vrací zájemci. Vzhledem k cenám nemovitostí a výši rezervačního poplatku v řádech tři, pět až deset procent z kupní ceny nemovitosti se bude jednat o statisícové částky. Zejména s ohledem na stav, kdy se nepodaří sjednat financování cestou bankovního úvěru, či v případě, kdy si prodej nemovitosti rozmyslí vlastník, je třeba smluvně ošetřit vrácení rezervačního poplatku zájemci. Mohou to být i další důvody viz maior, které jsou mimořádné, nepředvídatelné, neodvratitelné či nezaviněné. Pokud není osud rezervačního poplatku řádně a srozumitelně ujednán v rezervační smlouvě, nesmí si ho zprostředkovatel ponechat. V této souvislosti bych rád poznamenal, že zprostředkovatel má nárok na jednu odměnu. Realitní kancelář by jednala protiprávně v momentě, pokud by inkasovala provizi z prodeje od prodávajícího a současně i poplatek od kupujícího.
Pokud je rezervační poplatek součástí kupní ceny, bude v případě úspěšné koupě nemovitosti započten na sjednanou kupní cenu a zprostředkovatel je oprávněn si započíst rezervační poplatek na svoji provizi dle uzavřené zprostředkovatelské smlouvy. Součástí rezervační smlouvy ve spojitosti s rezervačním poplatkem by mělo být uvedeno, jaké služby zprostředkovatel poskytuje a zdali jsou hrazeny z rezervačního poplatku. Běžně to bývá právní servis, úschova kupní ceny, úhrada poplatků, zajištění zápisu do katastru nemovitostí, účast při předání nemovitosti, zajištění předávacích protokolů a další.
4. Platební místo rezervačního poplatku
Jako nejvhodnější platební místo pro složení rezervačního poplatku doporučuji využít advokátní úschovu peněz (lze využít i notářskou nebo bankovní, ale zbytečně se prodraží), na kterou se bude skládat i kupní cena. Nedoporučuji rezervační poplatek skládat na bankovní účet zprostředkovatele nebo vlastníka. Advokát rezervační poplatek uvolní teprve po splnění podmínek vyplývajících z rezervační smlouvy. Finanční prostředky jsou v advokátní úschově vždy složeny na zvláštním účtu a není možné s nimi jakkoli disponovat mimo smluvní ujednání. Naopak některé realitní kanceláře s finančními prostředky mohou pracovat i v době, kdy na to není zákonný nárok, například nedošlo k vlastnímu prodeji nemovitosti. Můžete využít advokátní úschovu https://dobrauschova.cz/
5. Lhůta pro složení rezervačního poplatku
Nejčastější lhůta pro složení rezervačního poplatku činí tří až pět dnů od podpisu rezervační smlouvy. Rezervační smlouva by měla řešit situaci, kdy nebude rezervační poplatek v dané lhůtě složen. V nejlepším případě pro zájemce by taková situace značila rozvazovací podmínku a smlouva by se rušila ex tunc (od počátku). Většinou však bývá sjednána smluvní pokuta. Lze se též setkat s podmínkou, že závazky zprostředkovatele plynoucí ze zprostředkovatelské smlouvy jsou účinné až po uhrazení a připsání rezervačního poplatku na daný bankovní účet. V takovém případě nelze spoléhat na to, že vyhlídnutá nemovitost nemůže být v mezidobí nabídnuta jinému zájemci.
6. Rezervační smlouva ve vztahu ke smlouvě kupní
Ve většině případů v momentě uzavírání rezervační smlouvy nezná zájemce znění budoucí kupní smlouvy. Kupní smlouva na nemovitost je další velmi obšírné téma. Je vhodné si v rezervační smlouvě upravit podmínku tak, že se obsah budoucí kupní smlouvy nebude významně lišit od zákonné právní úpravy kupní smlouvy dle § 2079 a násl. občanského zákoníku. V opačném případě není zájemce (kupující) povinen kupní smlouvu uzavřít a bude mu rezervační poplatek vrácen v plné výši. Současně je též možné již při uzavírání rezervační smlouvy žádat návrh budoucí kupní smlouvy k připomínkování. Doporučuji využít služeb odborníka a nechat si kupní smlouvu odkontrolovat
7. Prohlášení
Další doporučenou náležitostí je prohlášení stran rezervační smlouvy.
Prohlášení vlastníka nemovitosti, že nemovitost nezatíží právem třetích osob před zápisem do katastru nemovitostí. Výjimkou může být právo ve prospěch osoby, která poskytuje úvěr na financování koupě nemovitosti. Že předmět převodu není pronajat, protože tato skutečnost není dohledatelná z veřejného seznamu. Vlastník by měl též prohlásit, že není jakkoli omezeno jeho vlastnické právo, že nemovitost není zatížena žádnými právními vadami, zástavními právy, věcnými břemeny, nájemními vztahy a neprobíhají v souvislosti s danou nemovitostí žádné soudní spory. Není zahájeno a vedeno konkurzní nebo insolvenční řízení. V případě převodu bytové jednotky, že se v ní nenachází rodinná domácnost ve smyslu § 747 občanského zákoníku. Též, že předmět převodu lze užívat v souladu s jeho účelem a do ukončení koupě a předání nedojde ke zhoršení faktického stavu nemovitosti.
Prohlášení zájemce, že byl seznámen se stavem (právním a faktickým) předmětu převodu a eventuálně souhlasí se zřízení zástavního práva ve prospěch poskytovatele úvěru.
8. Smluvní pokuty
Institut smluvní pokuty lze chápat jako utvrzení závazku pro případ, že některá ze smluvních stran poruší povinnosti vyplývající z rezervační smlouvy. Zásadou by mělo být, že smluvní pokuty se nebudou týkat jen zájemce, ale všech účastníků smlouvy. Tomu tak v drtivé většině návrhů smluv není. Současně upozorňuji na dispozitivní ustanovení § 2050 občanského zákoníku, dle kterého při sjednání smluvní pokuty nemá věřitel právo na náhradu škody. Většinou však bývá ujednání vyloučeno s tím, že zaplacením smluvní pokuty není dotčen nárok na náhradu škody.
Lze ještě něco doporučit?
Vyhýbat se neurčitým formulacím. Smlouva by měla být jasná a určitá. Pokud bude vyžadována “nezbytná součinnost”, ptejte se na konkrétní povinnosti. Vyvarujte se různým prohlášením zejména ve vztahu k financování nemovitosti. Tak například prohlášení zájemce, že disponuje dostatečnými finančními prostředky na doplacení kupní ceny ještě před schválením úvěru je nevhodné. Zbystřete v případě předání předmětu převodu “úhrnkem”, též jinak “jak stojí a leží”. Takové ujednání ve smlouvě by znamenalo, že vady jdou k tíži nabyvatele. V případě trojstranné rezervační smlouvy pamatujte na to, že zakládá právní vztah mezi všemi stranami smlouvy. Nikoli jen mezi vlastníkem a zájemcem. I zprostředkovatel by měl mít své povinnosti a pro případ jejich porušení být sankcionován smluvní pokutou. V případě prodeje vybavené nemovitosti již v rezervační smlouvě definovat vybavení, které v dané nemovitosti zůstane s tím, že přejde na nabyvatele spolu s vlastnictvím k nemovité věci. Na prohlídce můžete vidět špičkové spotřebiče, které nakonec ve vybavení nemovitosti nebudou. Těžko se pak dovoláte nápravy.
Zájemce by měl rezervační smlouvu uzavřít až v momentě, kdy je o koupi nemovitosti přesvědčen a má zajištěné financování. Být obezřetný a spojit se s odborníkem. Nástrah v rezervační smlouvě je mnoho. Doporučuji si rezervační smlouvu řádně přečíst a konfrontovat minimálně s výše uvedeným. Pokud si nejste jistí, máte obavy že smlouva je jednostranná, nejasná a nevyvážená v oblasti smluvních pokut, smlouvu neuzavírejte, ale běžte za advokátem. Může Vám ušetřit spoustu peněz.
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás. https://akbecvar.cz/kategorie/blog/
Je možné, že Vám upozornění na nový článek přistane v hromadné poště nebo v newsletters. Stačí si jej přesunout do doručené pošty, kde ho lépe uvidíte. Děkujeme za přízeň a spolupráci.
Též se Vám někdy stalo, že voláte na pojišťovnu, dodavatele energií či jinou společnost a slyšíte větu upozorňující, že “z důvodů zkvalitnění služby jsou hovory monitorovány?” Máme my, druhá strana (většinou v pozici zákazníka) nahrávaného hovoru nějaká práva takový záznam sdílet? Má cenu sdílet hovory, nebo to nechat plavat?
Téma dnešního krátkého příspěvku.
Nahrávané hovory
jsou monitorované hovory, které jsou po “nějakou dobu” uchovávány. Nahrávaný hovor musíme nejprve odsouhlasit. Většinou se tak děje konkludentně, tedy tím, že v telefonickém rozhovoru pokračujeme. V opačném případě zavěsíme. Jsou však situace, kdy v hovoru prostě pokračovat potřebujeme a dokonce můžeme touto cestou zakládat, měnit či rušit smlouvy. V takovém případě je vhodné si zajistit záznam hovoru. V budoucnu se můžeme dostat do situace, kdy budeme potřebovat konkrétní záznam hovoru pro své vlastní potřeby.
Nahrávané hovory
jsou osobním údajem. Tato skutečnost vychází ze zákona č. 110/2019 Sb., zákon o zpracování osobních údajů (dále jen zákon) a též z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen nařízení GDPR).
Co je osobní údaj
Dle nařízení GDPR to jsou veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby.
Právo být informován
má každý zákazník, jehož údaj je zpracován. Zejména vlastní skutečnost, že jeho osobní údaj je zpracováván, jaký je účel a důvod zpracování a totožnost správce osobních údajů. Dle čl. 13 nařízení GDPR má zákazník právo na informace o době, po kterou budou osobní údaje uloženy. Většinou společnosti záznamy uchovávají minimálně po dobu trvání smluvního vztahu, ale může to být i doba delší z důvodů možných sporů. Často se tak chovají pojišťovny ve vztahu k pojistným událostem. Běžná promlčecí lhůta jsou tři roky.
Právo na přístup k nahrávanému hovoru
umožňuje čl. 15 odst. 3 nařízení GDPR, respektive § 28 zákona. V našem případě se jedná o právo zákazníka, aby mu byl záznam zpřístupněn, tedy možnost obdržet jeho kopii. Žádost doporučuji odeslat v písemné formě (lze e-mailem), lhůta pro splnění žádosti zákazníka je nejdéle 60 dnů ode dne podání. Nicméně dle čl. 12 nařízení GDPR a obdobně dle § 30 zákona by společnost měla žádost zákazníka vyřídit bez zbytečného odkladu. Další informace lze též někdy nalézt v obchodních podmínkách dané společnosti.
V případě, že se bude daná společnost zdráhat zákazníkovi záznam poskytnout, je možné se obrátit na Úřad pro ochranu osobních údajů. V takovém případě lze využít formulář k podání stížnosti, který je dohledatelný na webových stránkách úřadu. Stížnost lze formulovat jako podezření z nedodržení povinností zpracovatele osobních údajů. Co je považováno za přestupek v případě právnických osob upravuje § 63 zákona včetně nevyhovění žádosti subjektů údajů uvedené v § 28 zákona. Úřad informuje subjekt údajů do 4 měsíců ode dne podání podnětu o ověření zákonnosti zpracování osobních údajů, zda ověřil zákonnost jejich zpracování či nikoliv; pokud tak neučinil, připojí k informaci odůvodnění svého postupu. Úřad rovněž informuje subjekt údajů o možnosti žádat o soudní ochranu. Výsledkem podnětu by tedy mělo být poskytnutí kopie nahrávaného telefonního záznamu.
Kdy si zajistit záznam monitorovaného hovoru ?
Doporučuji pokaždé, kdy si domlouváte důležité záležitost a součástí hovoru jsou i osobní údaje. Například v případě pojistných událostí, při uzavírání smluv, jejich změnách nebo rušení. Při reklamacích a podobně. Buďte obezřetní. Chtějte znát dobu, po kterou bude záznam uložen a během které si můžete o kopii hovoru zažádat. Často se totiž stává, že druhá strana záznam znepřístupní tím, že sdělí zákazníkovi, že je záznam hovoru zničen či ztracen.
Pokud máte zájem odebírat příspěvky našeho blogu, přihlaste se k jejich odběru. Pokud máte tip na zajímavé téma, dejte nám vědět. Jsme tu pro Vás. https://akbecvar.cz/kategorie/blog/
Podnikáte a máte v obchodním rejstříku zapsán jako předmět podnikání “Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze č. 1-3 živnostenského zákona?
Nedávno jsem řešil právní problém v oblasti korporátního práva a setkal jsem se s obchodní společností, jejíž předmět podnikání byl v obchodním rejstříku vymezen tímto způsobem, tedy “Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1-3 živnostenského zákona”. Konkrétní činnost dané obchodní společnosti však zapsána nebyla. Na daný nedostatek upozornilo vcelku průlomové rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2021, které poukázalo na neurčitost zápisů některých obchodních společností do obchodního rejstříku. Konkrétně těch, které mají zapsán jako předmět podnikání “Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1-3 živnostenského zákona”. Vzhledem k velkému počtu podnikajících subjektů, které jsou zapsány v obchodním rejstříku právě tímto způsobem je namístě se tématu krátce věnovat.
Předmět podnikání.
Předmět podnikání je obligatorní součástí zápisu obchodní společnosti do obchodním rejstříku. Při zápisu se vychází ze společenské smlouvy, ve které by měl být uveden konkrétní předmět podnikání dané obchodní společnosti. Velmi často bývá jako předmět podnikání uvedena živnost volná z přílohy č. 4 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, která je souhrnně označena jako “výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1-3 živnostenského zákona”. Je jasné, že z této formulace není třetím osobám jasné, v jaké konkrétní oblasti daná obchodní společnost ve skutečnosti podniká.
Předmět podnikání – živnost volná.
Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze č. 1-3 živnostenského zákona jsou tzv. živnosti volné. Oproti ostatním živnostem nemají pro svůj výkon určeny žádné speciální požadavky. Živnost volná je upravena v § 25 živnostenského zákona s tím, že k získání oprávnění musí být splněny pouze všeobecné podmínky. V příloze č. 4 k živnostenskému zákonu jsou pak jednotlivé předměty této živnosti vyjmenovány. Jedná se o cca 82 druhů činností od “Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost” až po “Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem”.
Průlomová změna pro zápis do obchodního rejstříku.
Zásadní změna týkající se volné živnosti či živností, které jsou zapsány v obchodním rejstříku jako “Výroba, obchod a služby neuvedené v příloze 1-3 živnostenského zákona” je dána Rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR 27 Cdo 3549/2020. Ten poukázal na výše uvedenou skutečnost, že takový zápis je ve skutečnosti pouze zdánlivý, nelze z něho vyčíst skutečný předmět podnikání dané obchodní společnosti a tudíž nemá právní účinky. Jinými slovy, jako by daná obchodní společnost neměla ve své společenské smlouvě či stanovách určen žádný obor podnikání, který by mohl být zapsán do obchodního rejstříku.
Dopad na obchodní společnosti.
Obchodní společnosti, které mají předmět podnikání zapsán právě tímto způsobem by měly zpozornět. Výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu totiž současně předestírá i další postup pro všechny dotčené obchodní společnosti. Pro zjednání nápravy se doporučuje postup dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, cituji z výše uvedeného rozhodnutí: „Jestliže obsah zápisu ve veřejném rejstříku odporuje donucujícímu ustanovení zákona a nelze-li dosáhnout nápravy jinak, rejstříkový soud vyzve zapsanou osobu ke zjednání nápravy. Jde-li o právnickou osobu a ta ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, může soud i bez návrhu, je-li takový postup v zájmu ochrany třetích osob, rozhodnout o jejím zrušení s likvidací.“
Doporučuji dotčeným obchodním společnostem, aby se výzvou ze strany rejstříkového soudu zabývaly a následně konkretizovaly svůj předmět podnikání. Stejně tak třetí osoby, které mají pochybnosti o konkrétním předmětu podnikání obchodní společnosti se mohou obrátit na rejstříkový soud a vyzvat k jejímu upřesnění.
Dnešní téma příspěvku je z oblasti pracovního práva a týká se rekvalifikace. K napsání mě inspiroval dotaz z právní poradny a nedocenění případných “nástrah” dohody o rekvalifikaci. Zejména v případě zaměstnaneckých rekvalifikací doporučuji jistou obezřetnost. Důvody se dočtete v následujícím příspěvku.
Co je rekvalifikace?
Rekvalifikace
je činnost, kterou fyzická osoba získá kvalifikaci nebo si rozšiřujeme stávající kvalifikaci. Rekvalifikací se též rozumí zvýšení stávající kvalifikace, její prohloubení, udržování nebo obnovování. Právní úprava rekvalifikace je v § 108 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Rekvalifikaci může provádět jen specializované zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem, škola s akreditovaným studijním programem nebo jiné zařízení se vzdělávacím programem vždy dle zákona.
Co není rekvalifikace
Rekvalifikace není zaučení nebo zaškolení nově příchozích zaměstnanců nebo těch, kteří přestupují na nové pracoviště a nové druhy práce. Zaškolit a zaučit nové zaměstnance má na základě § 228 odst. 1 zákoníku práce zaměstnavatel a to tak, aby byl nově příchozí zaměstnanec schopen řádně a bezpečně vykonávat jemu svěřenou práci. Obdobně není možné za rekvalifikaci považovat nutnost ověřovacích zkoušek jako předpoklad pro výkon stávající práce, kterou mají některé profese, například řidiči z povolání.
Rekvalifikace též není prohlubování kvalifikace, kterou nařídí zaměstnavatel svému zaměstnanci za účelem řádného výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. V takovém případě se bude jednat spíše o udržení a obnovení již získané kvalifikace. Obdobně se o rekvalifikaci nebude jednat, pokud se zaměstnanec rozhodne ve vlastním zájmu a z vlastních pohnutek zvyšovat nabytou kvalifikaci bez toho, že by to bylo v zájmu jeho zaměstnavatele.
Kdy je rekvalifikace vhodná?
Rekvalifikace
je vhodná například pro uchazeče o nové zaměstnání kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu a nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost. Rekvalifikace může být vhodná i pro absolventy středních a vysokých škol a další osoby, které nejsou schopni najít uplatnění na trhu práce. Obdobně je rekvalifikace též nástrojem zaměstnavatelů, kteří zajišťují rekvalifikaci pro své stávající zaměstnance a řeší tak nedostatek pracovních sil. Zaměstnavatel tímto způsobem může získat větší počet stálých a kvalifikovaných zaměstnanců.
Kdo rekvalifikaci zajišťuje?
Rekvalifikaci
zajišťuje buď vlastní Úřad práce pro evidované uchazeče o zaměstnání nebo zaměstnavatel většinou s podporou Úřadu práce.
Rekvalifikace zabezpečovaná Úřadem práce
V takovém případě nabídne vhodnou rekvalifikaci Úřad práce, který hradí náklady na rekvalifikační kurz. Uchazeč získá po dobu rekvalifikace finanční podporu ve výši 60 % předchozího průměrného měsíčního příjmu. U absolventů škol a všech těch, kteří nepracovali je objem podpory 0,14násobek průměrné mzdy v 1.-3. kvartálu předchozího roku, a to i v případě, že na podporu v nezaměstnanosti nemá nárok. Současně uchazeč o zaměstnání evidovaný na úřadu práce může požádat o proplacení nutných nákladů spojených s dojížděním na místo konajícího se rekvalifikačního kurzu, pokud ten probíhá mimo místo jeho bydliště. Pokud uchazeč o zaměstnání rekvalifikaci odmítne nebo neplní její podmínky a je současně evidován na Úřadu práce déle jak 5 měsíců, může být z evidence vyřazen.
Rekvalifikace na žádost uchazeče
Jedná se opět o rekvalifikaci cestou Úřadu práce, ale uchazeč si rekvalifikační kurz volí sám. V takovém případě požádá Úřad práce o možnost uzavřít dohodu s daným rekvalifikačním zařízením a náklady na vlastní kurz mu v budoucnu uhradí Úřad práce. Výše hrazených nákladů je limitována. Úřad práce není povinen dohodu schválit s ohledem na uplatnění uchazeče o zaměstnání v praxi. Náklady na rekvalifikační kurz hradí Úřad práce postupně v období 3 let a jen za předpokladu, že jsou ze strany účastníka kurzu splněny veškeré podmínky a složen závěrečný test. Při zvolené rekvalifikaci nevzniká nárok na podporu při rekvalifikaci.
Rekvalifikace zaměstnanecká
V takovém případě dohodu o rekvalifikaci uzavírá Úřad práce se zaměstnavatelem, eventuálně i s rekvalifikačním zařízením. Zaměstnavatel vybere vhodné zaměstnance, kteří se rekvalifikace účastní. Vzhledem k tomu, že se jedná o osobu zaměstnanou, není nárok na podporu při rekvalifikaci nebo náhrady nákladů na dopravu do místa konání kurzu. Náhrada výdělku a další náklady jsou po dobu účasti v kurzu hrazeny zaměstnavatelem. Ten může s Úřadem práce uzavřít dohodu o částečné nebo úplné náhradě nákladů na rekvalifikaci. Předpokladem je opět úspěšné absolvování kurzu daných zaměstnanců a splnění všech dalších podmínek, které jsou obsahem dohody mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce.
Dohoda o rekvalifikaci
Rekvalifikace, kterou navrhne zaměstnavatel se provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Současně může Úřad práce uzavřít dohodu se zaměstnavatelem. Účelem dohody s Úřadem práce je kompenzace nákladů, tedy že na základě dohody mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Jestliže pro zaměstnavatele zabezpečuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě mezi Úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením. Cílem této rekvalifikace je především zájem zaměstnavatele zajistit další uplatnění zaměstnanců. Rekvalifikace může být zajímavá i pro zaměstnance, kteří získají, zvýší si nebo rozšíří stávající kvalifikaci. Navíc rekvalifikace se uplatňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance. Za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje, jen pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.
Náležitosti dohody o rekvalifikaci
mezi zaměstnavatele a zaměstnancem jsou přesná identifikace stran dohody (tj. zaměstnavatele a zaměstnance) včetně korespondenčních adres, podmínky, respektive účel dohody o rekvalifikaci včetně závazků obou stran dohody a případná další ustanovení. V dohodě je třeba upravit zejména pracovní činnost, na kterou se rekvalifikace vztahuje, způsob, místo konání a doba, po kterou bude rekvalifikace probíhat. Rozsah teoretické a praktické přípravy, jak budou ověřeny získané znalosti a dovednosti, způsob náhrady škody při nesplnění podmínek dohody a další závěrečná ustanovení. Forma dohody je vždy písemná a zůstává u zaměstnavatele. Právní náležitosti dohody o rekvalifikaci upravuje § 110 zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, v platném znění.
Nástrahy rekvalifikace
Jednou z nástrah zaměstnaneckých rekvalifikací jsou podmínky rekvalifikace a případné sankce, za jejich porušení. Častým motivem zaměstnavatelů pro rekvalifikaci zaměstnanců je snaha o stabilizaci pracovního kolektivu. V dohodách se standardně objevují podmínky úspěšného absolvování rekvalifikačních kurzů a současně následného setrvání zaměstnance po určitou dobu v zaměstnaneckém poměru u téhož zaměstnavatele, který rekvalifikaci poskytnul. V případě porušení podmínek rekvalifikace jsou dohodnuty sankce. Ty spočívají v navrácení celé či částečné výše nákladů spojených s rekvalifikací. Je třeba vždy zvážit riziko možného porušení ustanovení dohody o rekvalifikaci. Do nákladů na rekvalifikaci se započítává nejen cena vlastního školení, ale i řada dalších nákladů, které byly zaměstnanci poskytnuty. Mohou to být jízdní výdaje do místa konání rekvalifikace, stravné podle zvláštního předpisu ve dnech účasti na rekvalifikaci, která se koná mimo obec bydliště zaměstnance, náklady na ubytování, studijní pomůcky či pojištění pro případ škody způsobené zaměstnancem. Současně to bývá náhrada mzdy při překážkách v práci z důvodu rekvalifikace včetně části pojistného na sociální a zdravotní pojištění, které hradí zaměstnavatel. Současně by však měla dohoda obsahovat maximální možnou částku, kterou by zaměstnanec v případě porušení ujednání dohody byl povinen hradit.
Povinnost k úhradě nákladů nemůže zaměstnanci vzniknout, pokud bez vlastního zavinění porušil podmínky rekvalifikace. Tím může být ztráta způsobilosti pro daný druh práce, pokud pracovní poměr byl ukončen výpovědí dle § 52 písm. a) až e) zákoníku práce, nebo zaměstnanec nemůže vykonávat dle lékařského posudku práci, pro kterou si rekvalifikaci zvyšoval, či zaměstnavatel nevyužíval v posledních 12 měsících po dobu nejméně 6 měsíců kvalifikace, na kterou se zaměstnanec rekvalifikoval.
Doporučuji vždy individuálně zvážit výhody zaměstnanecké rekvalifikace a její rizika. Tou největší nástrahou je podmínka vrácení finanční částky v případě porušení podmínek rekvalifikační dohody. Nejen v případě nesplnění podmínek vlastní rekvalifikace, ale též s ohledem na budoucí setrvání u daného zaměstnavatele. Pokud se rekvalifikovaný zaměstnanec rozhodne opustit zaměstnavatele dle ujednání dohody předčasně, může být nemile překvapen částkou, kterou bude zaměstnavatel požadovat jako náhradu škody z důvodů porušení ujednání rekvalifikační dohody. Pokud si nejste rizikem rekvalifikační dohody jisti, obraťte se na odborníka. Nechte si odkontrolovat rekvalifikační dohodu před jejím podpisem, ať nejste v budoucnu nemile překvapeni.
Dnešní příspěvek je z oblasti rodinného práva a týká se střídavé péče o nezletilé děti. Na první pohled je varianta střídavé péče lákavá, ale má svá úskalí. Ne náhodou se stává předmětem pravidelných nálezů ústavního soudu. Nedávný nález se týká “postupů” pro rozhodování obecních soudů o střídavé péči nezletilých dětí.
V příspěvku navazuji na již dříve publikovaná témata z oblasti rodinného práva, dohod o urovnání poměrů nezletilých dětí a další, která jsou k nalezení na našem blogu, například: https://akbecvar.cz/vzor-mimosoudni-dohoda-rodicu/.
Co je střídavá péče o dítě (děti)
Pokud se rozpadne manželství, ve kterém jsou děti nebo se rodiče takových dětí rozejdou, musí se vzájemně dohodnout na další péči a výchově svých společných nezletilých dětí. Přichází v úvahu několik možností. Buď jsou děti svěřeny do výlučné péče jednoho z rodičů, nebo do péče společné. Třetí možností je střídavá péče, kdy děti pobývají předem stanovený čas u každého rodiče zvlášť a ti se tak v péči o své děti střídají.
Kdy je střídavá péče (ne)vhodná?
Důvody, pro které se může střídavá péče o nezletilé děti jevit jako nevyhovující, jsou dle Ústavního soudu následující:
S každým takovým argumentem se však obecný soud musí vypořádat. Vždy zkoumá, co je pro dítě nejvhodnější. Hlavním předpokladem je schopnost a ochota obou rodičů o děti pečovat a zajistit jim řádný vývoj jak po stránce tělesné (péče o zdraví), tak po stránce rozumové, citové a mravní. Soud by měl zkoumat i vazby na další členy rodiny jako jsou sourozenci nebo prarodiče. Náročnost střídavé péče ovlivňuje řada faktorů. Cestovat mezi rodiči nepřiměřeně dlouhou dobu, navštěvovat různá předškolní nebo školní zařízení, nemoci se naplno věnovat svým koníčkům může být pro dítě neúměrná zátěž.
Jaké předpoklady jsou pro střídavou péči důležité?
Dle výše uvedeného nálezu ústavního soudu jsou kritéria, která musí obecné soudy zkoumat při rozhodování v řízeních o úpravě výchovných poměrů následující:
Existence pokrevního pouta mezi dítětem a jeho svěření do péče usilující osobou,
Míra zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě jeho svěření do péče té které osoby,
Schopnost osoby usilující o svěření dítěte do péče zajistit jeho vývoj a fyzické, vzdělávací, emocionální, materiální a jiné potřeby,
Přání dítěte.
Při rozhodování soudů o svěření dítěte do střídavé péče se vychází z předpokladu, že je v zájmu dítěte, aby bylo v péči obou rodičů. Každý z nich poskytuje dítěti láskyplnou péči a každý svým dílem přispívá k osobnostnímu rozvoji dítěte. Pokud jsou oba rodiče způsobilí dítě vychovávat, pokud oba mají o jeho výchovu zájem a pokud oba dbali kromě řádné péče o jeho výchovu po stránce citové, rozumové a mravní, je svěření dítěte do střídavé péče pravidlem. Jiné řešení musí být odůvodněno a vyžaduje prokázání, proč je odlišná varianta v zájmu dítěte.
Střídavá péče není jen právem rodičů, ale i jejich povinností. Pokud jeden z rodičů střídavou péči bezdůvodně nevyužívá a ponechává nezletilé dítě opakovaně v péči druhému rodiči, může právo na střídavou péči ztratit.
Povinnosti soudů při rozhodování o střídavé péči
Nález ústavního soudu ze dne 3.5.2022, sp. zn. ÚS 3065/21 upozornil na povinnost obecních soudů řádně prokázat překážky pro střídavou péči. Nelze se rozhodovat na základě vlastního uvážení, ale je třeba se vypořádat se všemi konkrétními argumenty a podrobně odůvodnit svá rozhodnutí při úpravě výchovných poměrů nezletilého. Současně by měly obecné soudy určit, jaké podmínky musí být splněny pro možnou změnu v budoucnu.
Skutečnosti svědčící proti střídavé péči musí být v řízení nejen tvrzeny, ale i prokázány. Zajímavá jsou následující východiska, kdy například:
soud nemůže vyloučit střídavou péči jen proto, že nezletilé dítě má nízký věk. Taková možnost připadá v úvahu pouze tehdy, pokud je dítě závislé na matce z důvodů kojení. V opačném případě se musí soud vypořádat s důvody, které v konkrétním případě jsou překážkou pro střídavou péči s ohledem na nízký věk dítěte;
soud též nemůže vyloučit střídavou péči v návaznosti na vzájemnou komunikaci mezi rodiči dítěte navzájem. Ústavní soud ve svém nálezu konstatuje, že obsah a kvalita komunikace rodičů nezletilého by se mezi výlučnou a střídavou péčí neměla nikterak lišit;
střídavou péči nelze zamítnout i s ohledem na tvrzení, že se do péče o nezletilé dítě budou zapojovat osoby blízké rodiči. Je třeba odůvodnit tvrzení a prokázat, že rodič a jemu blízké osoby nejsou schopny střídavou péči zvládnout;
obtížné přizpůsobení dítěte na změny nelze použít jako univerzální argument. V opačném případě by nebylo možné tuto situaci řešit ani v budoucnu. Jednalo by se o “zakonzervování” stávajícího modelu. Špatnou adaptaci dítěte nelze brát jako překážku pro střídavou péči též tehdy, pokud je dovozena ze zkušeností v jiných případech;
v neposlední řadě pracovní vytížení rodiče může být důvodem pro vyloučení střídavé péče jen tehdy, pokud je neschopnost rodiče vykonávat střídavou péči prokázána. Pouhý odkaz na charakter zaměstnání je nepostačující.
Model střídavé péče má hlavní přednosti v rovnocenném postavení obou rodičů. Ne vždy je vhodný a v zájmu dítěte. Pokud se obecný soud rozhodne pro jiný model péče o nezletilého, je třeba takový postup zdůvodnit a navrhnout podmínky pro možnou střídavou péči do budoucna.
Pokud máte zájem nás i nadále sledovat, přihlaste se k odběru novinek: https://akbecvar.cz/
Nezbytné cookies jsou nutné pro správnou funkčnost webové stránky a jejich použití nelze zakázat. Tyto cookies se žádným způsobem nepodílí na sbírání údajů o Vás.
Preferenční cookies slouží především ke zpříjemnění Vaší práce s webovou stránkou. Využíváme je k tomu, abychom Vám na stránce mohli zobrazovat relevantní informace (např. doporučené články).
Analytické cookies nám pomáhají měřit návstěvnost webové stránky a události na stránce provedené. Tato data následně vyhodnocujeme jako celek, tzn. nepoužíváme je k Vaší identifikaci.
Marketingové cookies používáme především proto, abychom Vám mohli zobrazovat reklamy relevantní Vašim zájmům, které Vás nebudou obtěžovat. Povolením těchto cookies nám umožníte zpříjemnit Vám práci s webem.
