Novela zákona o obchodních korporacích přináší sjednocení a rozšíření testování ekonomických výsledků v korporacích za účelem vyplacení podílů na zisku a jiných zdrojích tak, aby s malými výjimkami dopadalo na všechny obchodní korporace. Test vlastního kapitálu nebo též druhý bilanční test jsou od 1.1.2021 povinny provádět vedle akciových společností i další obchodní korporace, tedy i například s.r.o.
O co se konkrétně jedná?
Druhý bilanční test kontroluje stav vlastního kapitálu společnosti. Při výplatě podílu na zisku a na vlastních zdrojích nesmí dojít ke snížení vlastního kapitálu společnosti pod výši jeho upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které nelze podle zákona nebo společenské smlouvy rozdělit.
Cílem testu
je zachování finanční stability ve společnosti a současně umožňuje zajistit vypovídající údaje o základním kapitálu. Druhý bilanční test musí při rozdělování zisku a vlastních zdrojů společnosti provést a respektovat.
max. hodnota podílu na zisku + vlastních zdrojích = vlastní kapitál ve výši upsaného základního kapitálu + nerozdělitelné fondy
Před vlastní výplatou podílu na zisku a na jiných zdrojích je třeba zpracovat tzv. insolvenční test. Kdo je zodpovědný a jak se provádí – námět na některý příští blog.
Jak jsem již uváděl v minulých příspěvcích, rozsáhlá novela zákona o obchodních korporacích stanovila nová pravidla pro výplatu podílu na zisku a na jiných vlastních zdrojích. K té může společnost přistoupit tehdy, pokud jsou splněny zákonné předpoklady. Tj. existence účetní závěrky (řádná, mimořádná), která je schválená valnou hromadou (nejvyšším orgánem obchodní korporace). Navíc musí být splněno testování prokazující, že výplatou podílů na zisku nebo výplatou jiných zdrojů nedojde k ekonomické destabilizaci společnosti. Tímto testováním jsou tzv. bilanční testy. Novelou zákona dochází k jejich sjednocení a zpřísnění.
První bilanční test
určuje maximální finanční hodnotu způsobilou k vyplacení. Cílem je zabezpečit, že společnost nevyplatí víc, než si může skutečně dovolit. Vychází se z výsledku hospodaření daného účetního období, výsledku hospodaření minulých let (nevyplaceného zisku nebo eventuálních ztrát), z fondů tvořených ze zisku. Nově to však nebudou všechny fondy, ale jen ty, které jsou volně použitelné. A současně budou do bilančního testu započteny náklady na vývoj v případě, že se budou objevovat v rozvahových aktivech. To bude znamenat, že kapitálové společnosti a nově též družstva nebudou moci rozdělovat zisk nebo vlastní zdroje v případě, pokud částka k rozdělení nebude rovna minimálně neodepsané části nákladů na vývoj.
Částka k rozdělení nesmí v kapitálové společnosti nebo družstvu překročit: součet výsledků hospodaření posledního skončeného účetního období, výsledků hospodaření minulých let a ostatních fondů, které může kapitálová společnost nebo družstvo použít podle svého uvážení, snížený o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou. Rozhodnutí nejvyššího orgánu učiněné v rozporu nemá právní účinky.
K rozdělení nelze použít fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik upravuje právní předpis nebo společenská smlouva způsobem, který jejich rozdělení nepřipouští. Půjde zejména tedy o fondy, jejichž vznik, změnu nebo zánik určují účetní předpisy, jako jsou například fondy z přecenění majetku a závazků.
První bilanční test určí maximální částku k výplatě = výsledek hospodaření posledního účetního období + (-) výsledek hospodaření minulých let + hodnota ostatních fondů (kde to zákon a společenská smlouva umožňuje) – příděly do rezervních a dalších fondů (dle zákona a společenské smlouvy).
Jedna z novinek novely zákoníku práce s účinností od 1.1.2021 je institut “sdíleného pracovního místa“. Jaká je podstata? Jednoduchá. Více zaměstnanců sdílí jednu kancelář, stůl, židli a třeba i počítač a další kancelářské vybavení a to tak, že se střídají v rozsahu sjednané kratší pracovní doby. Pracovní místo je obsazeno vždy jedním z nich. Zaměstnanci si dokonce mohou – jsou oprávněni po vzájemné dohodě – sami rozvrhnout pracovnídobu. Podmínka je naplnění průměrné pracovní týdenní doby nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím obdobím. Pracovní rozvrh musí zaměstnanci zaměstnavateli předložit v písemné podobě. Pokud tak neučiní včas, tj. minimálně jeden týden před počátkem období, pak tuto pracovní dobu určí zaměstnavatel. Důležitou podmínkou pro zavedení sdíleného pracovního místa je individuální písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a každým případným zaměstnancem. Součástí mohou být podmínky pro zastupování respektive souhlas zaměstnance se zastupováním druhého zaměstnance v případě potřeby. Bez souhlasu nemůže zaměstnavatel toto zastupování po zaměstnanci totiž požadovat. Lze též realizovat tzv. ad hoc. Sdílené pracovní místo a závazky z dohody o něm lze ukončit dohodou stran nebo výpovědí ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele.
Sdílené pracovní místo je zajímavý institut pro maximální využití kapacity pracovního místa. Z poslední doby je zřejmý trend home office, sdíleného pracovního místa, spojených kanceláří pro více firem a podobně. Na ústupu jsou open-space kanceláře. Nabídka volných kanceláří na trhu mnohonásobně převyšuje jejich poptávku. Investičně tedy pozbývají na zajímavosti.
Otázka zní, jak správně v mezích zákona svolat valnou hromadu? Pozvánka na valnou hromadu má předepsanou formu i obsah (zákon o obchodních korporacích). Nedodržení může mít za následek, že valná hromada bude neplatná a budou zrušena veškerá usnesení, která na ni byla přijatá.
Forma pozvánky na valnou hromadu může být upravena například ve společenské smlouvě (společnost s ručením omezeným), jinak platí její písemná forma. Za správnost odpovídá jednatel, který valnou hromadu svolává. Je třeba ji doručit v zákonném předstihu všem společníkům/akcionářům na adresy, které jsou uvedeny v seznamech společníků/akcionářů. Pozvánku tak musí každý společník/akcionář dostat minimálně 15 dnů před datem konání valné hromady. Proto doporučuji zaslat pozvánku s dostatečným časovým předstihem. V opačném případě hrozí, že platnost valné hromady může být ze strany společníků/akcionářů napadnuta. Povinnost společnosti je učinit vše tak, aby zajistila odpovídající informovanost společníků/akcionářů a Ti se mohli s dostatečným předstihem na valnou hromadu připravit.
Obsah pozvánky je její další důležitou součástí. Společník/akcionář se musí z pozvánky dozvědět místo a čas konání valné hromady, pořad jednání a návrh usnesení, která mají být valnou hromadou přijata. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10.3.2020, sp.zn. 27 Cdo 4108/2018: “Pozvánka na valnou hromadu je právním jednáním společnosti a jako taková podléhá (mimo jiné) i požadavku na její určitost a srozumitelnost, jakož i pravidlům výkladu právních jednání. Vždy je přitom nutné mít na zřeteli smysl a účel právní úpravy pozvánky.”
Je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání je pouze rozdělení zisku za poslední účetní období, nelze očekávat, že by se rozhodovalo o nerozděleném zisku za minulá období. Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni společníci/akcionáři.
Termín jednání musí být určen vhodným dnem a vhodnou hodinou. Nedoporučuje se víkend, státní svátek nebo brzké ranní či noční hodiny. Takové jednání by se mohlo považovat za účelové s cílem ztížit účast společníků/akcionářů na valné hromadě. Obdobně je nutné volit i vhodné místo, jednoduše dostupné s dostatečnou kapacitou prostoru pro pozvané.
Návrh usnesení je třeba formulovat na pozvánce co nejpřesněji. Cílem je, aby se společníci/akcionáři mohli již na základě pozvánky připravit na svoji účast na valné hromadě.
Ještě připomenu možnost opožděného svolání valné hromady. To lze zhojit tím, že se společník (obvykle přímo na valné hromadě) vzdá svého práva na včasné a řádné svolání valné hromady. Pokud tak neučiní, opožděně svolaná valná hromada bude stižena vadou, která bude moci způsobit její neplatnost.
V současné době poslanci projednali ve druhém čtení vládní návrh zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, též zvaný “kurzarbeit“. Nástroj podpory zaměstnavatelů zasažených vládními opatřením v souvislosti s “koronakrizí”. Jedná se o podporu v době částečné zaměstnanosti, kdy stát za předem daných podmínek přebírá za zaměstnavatele mzdové náklady za dobu, po níž zaměstnanec nepracuje. Mzdové náklady jsou vypláceny tak, jakoby překážky nestály na straně zaměstnavatele. Jsou poskytovány Úřadem práce. Zaměstnavatel tak nemusí propouštět zaměstnance.
Pokud vše půjde dobře, měli by poslanci schválit zákon ve druhé polovině února. Zůstává otázkou, jak bude vypadat konečná podoba zákona. Paní ministryně Maláčová hájí poněkud složitý vládní návrh včetně pozměňovacích návrhů přednesených panem poslancem Sklenákem. Ten by omezoval zaměstnavatelům při jeho uplatňování například výplatu podílu na zisku. Na straně druhé je opoziční a jednodušší návrh paní poslankyně Pastuchové za ANO a paní Aulické – Jírovcové za KSČM, který vychází ze stávajícího programu Antivirus. Konečná podoba zákona by mohla být účinná od 1.4.2021.
Kurzarbeit lze přeložit též jako krátká práce nebo zkrácená pracovní doba. Poprvé se objevil v Německu na konci 19. století.
Nezbytné cookies jsou nutné pro správnou funkčnost webové stránky a jejich použití nelze zakázat. Tyto cookies se žádným způsobem nepodílí na sbírání údajů o Vás.
Preferenční cookies slouží především ke zpříjemnění Vaší práce s webovou stránkou. Využíváme je k tomu, abychom Vám na stránce mohli zobrazovat relevantní informace (např. doporučené články).
Analytické cookies nám pomáhají měřit návstěvnost webové stránky a události na stránce provedené. Tato data následně vyhodnocujeme jako celek, tzn. nepoužíváme je k Vaší identifikaci.
Marketingové cookies používáme především proto, abychom Vám mohli zobrazovat reklamy relevantní Vašim zájmům, které Vás nebudou obtěžovat. Povolením těchto cookies nám umožníte zpříjemnit Vám práci s webem.
