Jedna z novinek novely zákoníku práce s účinností od 1.1.2021 je institut “sdíleného pracovního místa“. Jaká je podstata? Jednoduchá. Více zaměstnanců sdílí jednu kancelář, stůl, židli a třeba i počítač a další kancelářské vybavení a to tak, že se střídají v rozsahu sjednané kratší pracovní doby. Pracovní místo je obsazeno vždy jedním z nich. Zaměstnanci si dokonce mohou – jsou oprávněni po vzájemné dohodě – sami rozvrhnout pracovnídobu. Podmínka je naplnění průměrné pracovní týdenní doby nejdéle ve čtyřtýdenním vyrovnávacím obdobím. Pracovní rozvrh musí zaměstnanci zaměstnavateli předložit v písemné podobě. Pokud tak neučiní včas, tj. minimálně jeden týden před počátkem období, pak tuto pracovní dobu určí zaměstnavatel. Důležitou podmínkou pro zavedení sdíleného pracovního místa je individuální písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a každým případným zaměstnancem. Součástí mohou být podmínky pro zastupování respektive souhlas zaměstnance se zastupováním druhého zaměstnance v případě potřeby. Bez souhlasu nemůže zaměstnavatel toto zastupování po zaměstnanci totiž požadovat. Lze též realizovat tzv. ad hoc. Sdílené pracovní místo a závazky z dohody o něm lze ukončit dohodou stran nebo výpovědí ze strany zaměstnance nebo zaměstnavatele.
Sdílené pracovní místo je zajímavý institut pro maximální využití kapacity pracovního místa. Z poslední doby je zřejmý trend home office, sdíleného pracovního místa, spojených kanceláří pro více firem a podobně. Na ústupu jsou open-space kanceláře. Nabídka volných kanceláří na trhu mnohonásobně převyšuje jejich poptávku. Investičně tedy pozbývají na zajímavosti.
Otázka zní, jak správně v mezích zákona svolat valnou hromadu? Pozvánka na valnou hromadu má předepsanou formu i obsah (zákon o obchodních korporacích). Nedodržení může mít za následek, že valná hromada bude neplatná a budou zrušena veškerá usnesení, která na ni byla přijatá.
Forma pozvánky na valnou hromadu může být upravena například ve společenské smlouvě (společnost s ručením omezeným), jinak platí její písemná forma. Za správnost odpovídá jednatel, který valnou hromadu svolává. Je třeba ji doručit v zákonném předstihu všem společníkům/akcionářům na adresy, které jsou uvedeny v seznamech společníků/akcionářů. Pozvánku tak musí každý společník/akcionář dostat minimálně 15 dnů před datem konání valné hromady. Proto doporučuji zaslat pozvánku s dostatečným časovým předstihem. V opačném případě hrozí, že platnost valné hromady může být ze strany společníků/akcionářů napadnuta. Povinnost společnosti je učinit vše tak, aby zajistila odpovídající informovanost společníků/akcionářů a Ti se mohli s dostatečným předstihem na valnou hromadu připravit.
Obsah pozvánky je její další důležitou součástí. Společník/akcionář se musí z pozvánky dozvědět místo a čas konání valné hromady, pořad jednání a návrh usnesení, která mají být valnou hromadou přijata. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10.3.2020, sp.zn. 27 Cdo 4108/2018: “Pozvánka na valnou hromadu je právním jednáním společnosti a jako taková podléhá (mimo jiné) i požadavku na její určitost a srozumitelnost, jakož i pravidlům výkladu právních jednání. Vždy je přitom nutné mít na zřeteli smysl a účel právní úpravy pozvánky.”
Je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání je pouze rozdělení zisku za poslední účetní období, nelze očekávat, že by se rozhodovalo o nerozděleném zisku za minulá období. Záležitosti, které nebyly zařazeny na pořad jednání valné hromady, lze na jejím jednání projednat nebo rozhodnout jen tehdy, projeví-li s tím souhlas všichni společníci/akcionáři.
Termín jednání musí být určen vhodným dnem a vhodnou hodinou. Nedoporučuje se víkend, státní svátek nebo brzké ranní či noční hodiny. Takové jednání by se mohlo považovat za účelové s cílem ztížit účast společníků/akcionářů na valné hromadě. Obdobně je nutné volit i vhodné místo, jednoduše dostupné s dostatečnou kapacitou prostoru pro pozvané.
Návrh usnesení je třeba formulovat na pozvánce co nejpřesněji. Cílem je, aby se společníci/akcionáři mohli již na základě pozvánky připravit na svoji účast na valné hromadě.
Ještě připomenu možnost opožděného svolání valné hromady. To lze zhojit tím, že se společník (obvykle přímo na valné hromadě) vzdá svého práva na včasné a řádné svolání valné hromady. Pokud tak neučiní, opožděně svolaná valná hromada bude stižena vadou, která bude moci způsobit její neplatnost.
V současné době poslanci projednali ve druhém čtení vládní návrh zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti, též zvaný “kurzarbeit“. Nástroj podpory zaměstnavatelů zasažených vládními opatřením v souvislosti s “koronakrizí”. Jedná se o podporu v době částečné zaměstnanosti, kdy stát za předem daných podmínek přebírá za zaměstnavatele mzdové náklady za dobu, po níž zaměstnanec nepracuje. Mzdové náklady jsou vypláceny tak, jakoby překážky nestály na straně zaměstnavatele. Jsou poskytovány Úřadem práce. Zaměstnavatel tak nemusí propouštět zaměstnance.
Pokud vše půjde dobře, měli by poslanci schválit zákon ve druhé polovině února. Zůstává otázkou, jak bude vypadat konečná podoba zákona. Paní ministryně Maláčová hájí poněkud složitý vládní návrh včetně pozměňovacích návrhů přednesených panem poslancem Sklenákem. Ten by omezoval zaměstnavatelům při jeho uplatňování například výplatu podílu na zisku. Na straně druhé je opoziční a jednodušší návrh paní poslankyně Pastuchové za ANO a paní Aulické – Jírovcové za KSČM, který vychází ze stávajícího programu Antivirus. Konečná podoba zákona by mohla být účinná od 1.4.2021.
Kurzarbeit lze přeložit též jako krátká práce nebo zkrácená pracovní doba. Poprvé se objevil v Německu na konci 19. století.
Blíží se termín pro podání přiznání k silniční dani za rok 2020, který je do 1.2.2021. Bez sankce je možné podat daňové přiznání k silniční dani až do 1.4.2021. Umožňuje to tzv. generální pardon, který byl zveřejněn cestou Finančního zpravodaje č. 3 Ministerstva financí ČR ze dne 7.1.2021, https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/financni-zpravodaj/2021/financni-zpravodaj-cislo-3-2021-40496
Generální pardon se vztahuje též na placení silniční daně za rok 2020, respektive doplatků daně po odečtu zaplacených záloh. Termín úhrady je totožný jako pro podání přiznání do 1.4.2021. Generální pardon se nevztahuje na úhrady povinných záloh na platbu silniční daně.
Pokud ovšem byl poplatník osobou, která byla postižena vládními opatřeními z důvodu pandemie pak mu byly prominuty veškeré platby loňských záloh silniční daně včetně letošní za první čtvrtletí 2021 se splatností do 15.4.2021.Též https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/financni-zpravodaj/2020/financni-zpravodaj-cislo-38-2020-40350 Lhůtu pro úhradu silniční daně za rok 2020 má posunutou do 16.8.2021. Jen je třeba tuto skutečnost oznámit správci daně například cestou aplikace dostupné na stránkách finanční správy. Připomínám, že i tito poplatníci musí podat daňové přiznání za rok 2020 nejpozději dne 1. 4. 2021, jinak jim nebude prominuta pokuta podle § 250 odst. 1 daňového řádu za opožděné podání daňového přiznání k dani silniční.
Více se také možno dočíst na: https://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/silnicni-dan/informace-stanoviska-a-sdeleni/2021/informace-k-podani-tiskopisu-danoveho-priznani-k-dani-silnicni-rok-2020-11177
Jen pro úplnost. Obdobné platí i pro podání přiznání k dani z nemovitých věcí.
O tom, že bude v roce 2021 zvýšena minimální mzda informovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí dne 16.11.2020. Proto jen okrajově si připomeňme, že pro rok 2021 je minimální mzda zvýšena o 600,00 Kč, a to z loňských 14.600,00 Kč na15.200,00 Kč. S tím úzce souvisí i zaručená mzda, proto je třeba sledovat její nastavení pro rok 2021 pro jednotlivé kategorie prací.
Další souvislosti se zvýšenou minimální mzdou jsou například:
platba pojistného na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů se zvyšuje na částku 2.052,00 Kč,
tzv. školkovné je možné využít až do výše 15.200,00 Kč na jedno dítě,
hranice příjmů, které musí být dosaženy pro nárok na výplatu daňového bonusu na dítě je nově 91.200,00 Kč,
podmínka pro nárok na měsíční daňový bonus dle § 35d ZDP je dosažení v daném měsíci příjmů od zaměstnavatele alespoň ve výši poloviny minimální mzda, tedy 7.600,00 Kč,
daňové osvobození pravidelně vyplácených důchodů je nově do výše 547.200 Kč , což odpovídá pravidelnému měsíčnímu důchodu ve výši 45.600 Kč.
Ještě bych rád upozornil i na změnu výše slevy na poplatníka v roce 2021, která se zvedá na částku 27.840,00 Kč.
Pro případ zaměstnanců a zaměstnavatelů přikládám odkaz na formulář “Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti”. ttps://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5457_26.pdf
Nezbytné cookies jsou nutné pro správnou funkčnost webové stránky a jejich použití nelze zakázat. Tyto cookies se žádným způsobem nepodílí na sbírání údajů o Vás.
Preferenční cookies slouží především ke zpříjemnění Vaší práce s webovou stránkou. Využíváme je k tomu, abychom Vám na stránce mohli zobrazovat relevantní informace (např. doporučené články).
Analytické cookies nám pomáhají měřit návstěvnost webové stránky a události na stránce provedené. Tato data následně vyhodnocujeme jako celek, tzn. nepoužíváme je k Vaší identifikaci.
Marketingové cookies používáme především proto, abychom Vám mohli zobrazovat reklamy relevantní Vašim zájmům, které Vás nebudou obtěžovat. Povolením těchto cookies nám umožníte zpříjemnit Vám práci s webem.
