Tento příspěvek nám dodala naše klientka. Čerpá ze své praxe vrcholové manažerky v personální oblasti.
“Nastoupila jsem do firmy na místo personální manažerky ve chvíli, kdy odtud odcházel její jednatel. Po šesti měsících svého působení ve firmě dostal lepší nabídku a rozhodl se ji přijmout. Jaké bylo překvapení majitele firmy, když si jednatel při odchodu nárokoval dvanáctiměsíční odstupné.
Svůj nárok dokládal manažerskou smlouvou. A oprávněně. Bylo v ní totiž uvedeno, že dotyčný má v případě výpovědi nárok na dvanáctiměsíční odstupné. Chyběla drobnost – zmínka, že pouze v případě, kdy bude výpověď podána ze strany zaměstnavatele (a to ještě jen v některých případech). Majiteli tedy nezbylo, než jednateli, který pro jeho firmu pracoval velmi krátce a za kterého nedávno draze zaplatil personální agentuře, vyplatit roční odstupné.
Na smlouvě pro nového jednatele už nešetřil a její znění svěřil do rukou právníků.”Mgr. Eva Hošková
Všem přátelům, kamarádům, obchodním partnerům a našim klientům přejeme klidné velikonoční svátky. Užijme si jara a pár dnů sváteční pohody. Sladkou výslužku přeje advokátní kancelář JUDr. Ondřej Bečvář.
Upozorňujeme na možnost podat žádost o kompenzační bonus za měsíce únor a březen 2021. Jedná se v pořadí o třetí kompenzační bonus, který je upraven zákonem 95/2021 Sb. Na stránkách Finanční správy je pro žadatele zveřejněna řada užitečných informací, nejčastější dotazy a odpovědi. Je zde formulář žádosti a pokyny k jejímu vyplnění. Je zveřejněno základní schéma testování splnění podmínek nároků na tento bonus.
Ve Finančním zpravodaji je vyhlášen generální pardon, který odkládá povinnost pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických a právnických osob o jeden měsíc. Pro případ přeplatku na dani a podání daňového přiznání v řádném termínu začne běh lhůty pro vrácení běžet od 1.4.2021
Novela zákona o daních z příjmů přináší drobnou, ale důležitou změnu. Konkrétně se jedná o přechodnézvýšení limitu pro odpočet darů od základu daně z příjmů fyzických osob a od základu daně z příjmů právnických osob za rok 2020 a 2021 na 30%. Nový limit se týká i podnikatelů – právnických osob, jejichž účetním obdobím je hospodářský rok. V takovém případě si mohou uplatnit zvýšeného limitu ti podnikatelé, jejichž hospodářský rok počíná 4. měsícem roku 2019. Pokud by daňové přiznání bylo již podáno a daně uhrazeny, lze podat dodatečné daňové přiznání a základ daně si snížit. POZOR! Dodatečné daňové přiznání lze podat nejpozději do 31. března 2021.
Menší problém vyvstává při zadávání daňového přiznání do systému ministerstva financí ČR “adisepo” v sekci elektronické formuláře – přiznání k dani. Tam se novela zákona ještě neprojevila a tudíž při vyplnění zvýšeného limitu odečtu darů se objeví chybné hlášení. Správce daně přijímá tato přiznání a respektuje zákonné ustanovení.
Odečet darů od základu daně fyzických osob upravuje §15 odstavec 1 zákona o daních z příjmů. Odpočet darů od základu daně právnických osob upravuje §20 odstavec 8 zákona o daních z příjmů.
Jen ještě připomínám, že se zvýšeným limitem odečtu darů od základu daně je třeba počítat i u zaměstnanců, kde roční zúčtování daně provádí zaměstnavatel.
V letošním roce jsme se rozhodli i my podpořit darem smysluplný projekt. Vzhledem k tomu, že máme v Brně ZOO, která je nyní z důvodů pandemie zavřená, půjde naše podpora tímto směrem. Je jen otázka, které zvířátko si adoptujeme :-), ale jistý tip již máme. Určitě se o radost se všemi, co nás sledují rádi podělíme.
V poslanecké sněmovně je návrh zákona o ochraně oznamovatelů. Jedná se o tisk 1150, který zpracovává příslušný předpis EU s transpoziční lhůtou do 17 prosince 2021. Důvodem je povinnost provedení příslušné Směrnice do českého právního řádu.
Návrh zákona bude zahrnovat:
podmínky podávání a posuzování oznámení,
podmínky poskytování ochrany osobám, které oznámení podaly,
působnost Ministerstva spravedlnosti na úseku ochrany oznamovatelů.
Cílem právní úpravy
je ochrana nejen zaměstnanců, ale i dalších osob, které mají povědomí o protiprávní jednání a jsou rozhodnuti takové počínání oznámit. Z hlediska závažnosti se může jednat jak o podezření z páchání přestupků, tak i trestních činů. Zásadní je dle Směrnice přístup oznamovatele k vlastní informaci, na základě které lze postihnout nekalá jednání již v samém počátku. Není rozhodující formální vztah oznamovatele s danou organizací. Může se jednat o zaměstnance, uchazeče o zaměstnání, dodavatele či odběratele, osoby samostatně výdělečně činné, společníky atd.
Zákon bude velmi výrazně dopadat i na soukromý sektor a to tak, že se nově zavádí povinnost vytvořit tzv. “vnitřní oznamovací systém”. Tuto povinnost budou mít zaměstnavatelé, kteří v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnávali v průměru nejméně 25 zaměstnanců včetně těch, kteří pracují na dohody. Tito však budou moci využít tzv. autsorcingu, tedy pověřit jinou specializovanou osobu za účelem přijímání oznámení včetně realizace dalšího zákonného postupu. Může to být jak fyzická, tak i právnická osoba. Například specializované advokátní kanceláře. Nebude přicházet do kontaktu s údaji uvedenými v oznámeních, ale bude technicky zajišťovat vznik a provoz vnitřního oznamovacího systému. Pro některé povinné subjekty bude umožněno vnitřní oznamovací systém též sdílet.
Nutností je zajistit ochranu oznamovatele vůči odvetným opatřením. Z konkrétních opatření ochrany, která směrnice zavádí se jedná například o:
ochranu totožnosti a osobních údajů všech zúčastněných osob (tedy nejen samotného oznamovatele, ale i osob zmíněných v oznámení);
možnost žalovat na náhradu újmy;
zproštění odpovědnosti oznamovatele za porušení právních či smluvních závazků (jako například doložky o loajalitě nebo dohody o mlčenlivosti) ;
procesní ochranu – obrácené důkazní břemeno (tedy oznamovatel nebude muset prokazovat v případném soudním řízení, že odvetné opatření je důsledkem jeho oznámení) a případné využití předběžných opatření (zvláštní procesní institut, kterým se podává návrh k soudu, aby se zabránilo například některým odvetným opatřením, a to do okamžiku rozhodnutí o hlavním sporu, například o platnosti výpovědi).
Zcela jistě stojí návrh zákona za pozornost u široké veřejnosti.
Nezbytné cookies jsou nutné pro správnou funkčnost webové stránky a jejich použití nelze zakázat. Tyto cookies se žádným způsobem nepodílí na sbírání údajů o Vás.
Preferenční cookies slouží především ke zpříjemnění Vaší práce s webovou stránkou. Využíváme je k tomu, abychom Vám na stránce mohli zobrazovat relevantní informace (např. doporučené články).
Analytické cookies nám pomáhají měřit návstěvnost webové stránky a události na stránce provedené. Tato data následně vyhodnocujeme jako celek, tzn. nepoužíváme je k Vaší identifikaci.
Marketingové cookies používáme především proto, abychom Vám mohli zobrazovat reklamy relevantní Vašim zájmům, které Vás nebudou obtěžovat. Povolením těchto cookies nám umožníte zpříjemnit Vám práci s webem.
