Velké množství osob řeší problém s ukončením pracovního poměru, tedy odchodem ze zaměstnání. Zpracoval jsem příspěvek na dané téma i proto, že se v praxi setkávám s mylným výkladem zákonných možností ukončení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, o jak obsáhlé téma se jedná, bude se příspěvek týkat nejčastějších způsobů ukončení pracovního poměru a publikován na pokračování. Samostatná kapitola bude určena i problematice odstupného. Základní právní předpis je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce dostupný na: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262
Způsoby ukončení pracovního poměru jsou:
1. právní jednání účastníků pracovního poměru, což je:
a) dohoda o rozvázání pracovního poměru,
b) výpověď,
c) okamžité zrušení pracovního poměru,
d) zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
2. právní události, kam můžeme zařadit:
a) smrt zaměstnance,
b) smrt zaměstnavatele,
c) uplynutí doby.
3. úředním rozhodnutím.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru.
Jeden z možných způsobů ukončení pracovního poměru je dohoda o rozvázání pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Čím se liší od výpovědi? Zejména tím, že se jedná o dvoustranné právní jednání (shodné jednání či shodný projev vůle zaměstnance a zaměstnavatele) na rozdíl od výpovědi, která je jednostranným právním jednáním (jednání jen jedné strany). V zákoníku práce dohodu najdeme v ustanovení §49.
Podstatné náležitosti dohody.
Je možná jen a pouze písemná forma dohody o rozvázání pracovního poměru. Důvodem je právní jistota zúčastněných stran. Podstatné náležitosti dohody je určení stran dohody (zaměstnavatel a zaměstnanec), předmět dohody, tedy rozvázání pracovního poměru a den, kdybude pracovní poměr ukončen. Návrh na uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru může podat jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Důvody ukončení nemusí být v dohodě zmíněny, nepatří mezi obligatorní náležitosti dohody.
Dotaz: Kdy je dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřena?
Odpověď: Až poté, co druhá strana projevila s návrhem souhlas, nejčastěji dnem podpisu dohody. Jen připomínám, že dohoda musí obsahovat alespoň podstatné náležitosti. Pak pracovní poměr zaměstnance končí dnem, který byl v dohodě sjednán.
Dotaz: Existuje lhůta pro to, dokdy se musí protistrana vyjádřit?
Odpověď: Nejlépe je lhůtu určit. Pokud tak není učiněno, pak v době přiměřeně dlouhé s přihlédnutím k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu.
Dotaz: Co když je návrh dohody přijat opožděně nebo s výhradami?
Odpověď: Přijetí návrhu opožděně nebo s výhradami můžeme považovat za nový návrh. V případě výhrad zvážíme nový obsah návrhu.
Dotaz: Mám nárok na odstupné v případě rozvázání pracovního poměru dohodou?
Odpověď: Odstupné náleží zaměstnancům, u kterých dochází k ukončení pracovního poměru výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v §52 písmeno a) až d) zákoníku práce. A v takovém případě doporučuji, aby součástí dohody bylo i ujednání o odstupném, nebo důvod ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec odchází ze zaměstnání na základě jiných důvodů, než jsou uvedeny v §52 písmeno a) až d), nemá na odstupné nárok.
Dotaz: Zaměstnavatel mi zaslal dohodu o ukončení pracovního poměru, se kterou nesouhlasím. Jak mám postupovat?
Odpověď: V případě, že obdržíte dohodu o ukončení pracovního poměru, zjistěte si důvody zaměstnavatele. Pokud nejsou již v návrhu dohody, nejlépe, když se písemně dotážete. Může se jednat např. o organizační důvody (§52 písm. a) až c) zákoník práce), dlouhodobé zdravotní důvody na straně zaměstnance (§52 písm. d) a e) zákoník práce) nebo nesplněné předpoklady pro výkon práce ze strany zaměstnance (§52 písm. f). Důvody jsou pro zaměstnance důležité pro případ nároku na odstupné. Zvažte též dobu, kdy má být pracovní poměr ukončen v případě, že se bude lišit od lhůty zákonné nebo smluvně ujednané. Zjistěte si veškeré další okolnosti ukončení pracovního poměru. Výhrady sepište a doručte zaměstnavateli. Upozorňuji, že zaměstnavatel nemůže rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr v ochranné době, ledaže by s tím zaměstnanec souhlasil, např. dočasná pracovní neschopnost, zaměstnávání těhotných žen atd. https://www.akbecvar.cz/desatero-pro-teh…estnankyne-dil-i/
Dotaz: Zaměstnanec zaslal zaměstnavateli dohodu o ukončení pracovního poměru, se kterou zaměstnavatel nesouhlasí. Jak má postupovat?
Odpověď: Zaměstnavatel se v době přiměřené nebo v návrhu dohody určené vyjádří k ukončení pracovního poměru svého zaměstnance. V případě, že s návrhem dohody nesouhlasí, není tato uzavřena.
Dotaz: Je možné mi dát výpověď dohodou?
Odpověď: Ne není! Jak již bylo vysvětleno, dohoda je právní jednání dvou stran, kdežto výpověď jen jedné z nich. O ukončení pracovního poměru výpovědí bude další příspěvek.
Vzor možného návrhu dohody o ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance (znění zákoníku práce ke dni zveřejnění příspěvku):
Vážený pane/paní………………….
tímto Vás žádám o ukončení pracovního poměru na základě přiložené dohody o rozvázání pracovního poměru. Vaše stanovisko a případné výhrady mi prosím sdělte ve lhůtě ……………. dnů písemně na adresu…………………/e-mailovou poštou na ……………….
S pozdravem
jméno a příjmení
V……………….. dne………………….
Dohoda o rozvázání pracovního poměru dohodou stran dle §49 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění.
Předmětem vzájemné dohody stran je rozvázání pracovního poměru zaměstnance na pracovní pozici…………………,, který vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne………………….. Pracovní poměr bude ukončen ke dni………………….. a to bez udání důvodů.
III. Podmínky ukončení pracovního poměru dohodou.
Zaměstnanec má povinnost nejpozději k datu ukončení pracovního poměru odevzdat veškeré jemu svěřené předměty zaměstnavateli na základě předávacího protokolu (mobilní telefon, pc, vozidlo RZ:, ochranné pracovní pomůcky, pracovní prostředky atd), který mu bude ze strany zaměstnavatele potvrzen.
Zaměstnavatel má povinnost předat zaměstnanci nejpozději k datu……………….. veškeré výstupní dokumenty a též takové, které s rozvázáním pracovního poměru souvisí a zaměstnanec má na ně zákonné právo.
Současně se obě strany dohodly, že poměrná část nároku na řádnou dovolenou za kalendářní rok……………. v délce…………….hodin bude zaměstnanci proplacena v řádném výplatním termínu za měsíc…………………………./ bude zaměstnanec čerpat v období od…………. do…………….
IV. Společná a závěrečná ustanovení dohody.
Tato dohoda, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této dohody nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění.
Dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních . Každá ze stran dohody dostane jedno vyhotovení.
V případě, že bude návrh dohody o rozvázání pracovního poměru iniciován ze strany zaměstnavatele, doporučuji připojit důvody tak, aby bylo zcela zřejmé, zdali má zaměstnanec právo na odstupné.
V předcházejících příspěvcích na blogu jsem připravil desatero pro těhotné zaměstnankyně. Jsou to pravidla pro nastávající maminky z pohledu pracovního práva. Na to navazuji příspěvkem, který se týká peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku. Zákonná úprava vychází z ustanovení §32 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o sociálním pojištění.
Peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství – mateřská dávka je vyplácena po dobu 28 týdnů (37 týdnů v případě dvojčata) a to 6 (8) týdnů před porodem a zbytek po porodu. Otcové mají stejné podmínky s tím, že dávka je pouze po dobu 22 týdnů. Nárok vzniká těm, kteří za poslední 2 roky byli účastni na nemocenském pojištění po dobu 270 dnů. Není zapotřebí, aby se jednalo o pojištění jen u jednoho zaměstnavatele. Po dobu dvou let se tyto dny sčítají.
Další podmínkou je, aby žadatel byl v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn. Jinými slovy, aby byl zaměstnán. Ale pozor, pro nastávající maminky existuje ještě tzv. ochranná lhůta. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství může nastat i z ní. Pokud žena byla ke dni zániku pojištění (ukončení pracovního poměru) minimálně 180 dnů těhotná, pak se na ni peněžitá pomoc v mateřství vztahuje taktéž. To je důležité vědět například u pracovních poměrů na dobu určitou! Obecně ochranná lhůta závisí na délce pojištění (délce zaměstnání). Je-li kratší, je kratší i ochranná lhůta. Pokud budoucí maminka například přišla o zaměstnání ve zkušební době při zachování podmínky 180 dnů těhotenství, je ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo pojištění (zaměstnání). Jinak obecná délka ochranné lhůty je 7 dnů.
Na peněžitou pomoc v mateřství mají nárok i osoby samostatně výdělečně činné, pokud si platí dobrovolně nemocenské pojištění. Minimální doba je 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění být minimálně 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou. Je jedno, jestli v rámci zaměstnání nebo podnikání.
Dotaz:Lze při peněžité pomoci v mateřství mít přivýdělek?
Odpověď: Ano lze, ale pouze na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Tedy jen částečně. Výše odměny není nijak limitována oproti odpracované době. Dohoda o provedení práce je max. 300 hodin za rok a dohoda o pracovní činnosti je v maximu poloviční pracovní úvazek, tedy 20 hodin týdně. Je možné pracovat i u původního zaměstnavatele, ale na jinou pracovní pozici (než z které plyne mateřská dávka) a s novou pracovní smlouvou, respektive dohodou.
OSVČ po dobu mateřské nesmí osobně vykonávat výdělečnou činnost, ale nemusí ji po tuto dobu přerušovat. Což znamená, že ji může vykonávat spolupracující osoba nebo její zaměstnanci. Stejně tak může OSVČ pracovat a přivydělat si jako zaměstnanec na dohodu. Stále za podmínky, že nemusí samostatnou výdělečnou činnost přerušovat.
Dotaz:Pracuji v zaměstnání na dohodu o provedení práce. Mám nárok na peněžitou pomoc v mateřství?
Odpověď: Záleží na tom, jak vysokou máte měsíční odměnu z dohody. Pokud si vyděláte víc, jak 10.000 Kč, jste ze zákona nemocensky pojištěna a vztahují se na Vás stejné podmínky, jako v případě pracovní smlouvy. Pokud máte měsíční odměnu rovnou nebo menší než 10.000 Kč, nejste nemocensky pojištěna a na peněžitou pomoc v mateřství nemáte nárok, ale máte rovnou nárok na rodičovský příspěvek.
Dotaz:Jak se peněžitá pomoc v mateřství vypočítá?
Odpověď: Peněžitá pomoc v mateřství se vypočte z Vašeho příjmu za posledních 12 kalendářních měsíců před nástupem na mateřskou dovolenou. Zjistí se Váš denní vyměřovací základ. Příspěvek je 70 % zredukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. U osob samostatně výdělečně činných se vychází z měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na mateřskou dovolenou. Orientační výše dávky lze spočítat na internetových kalkulačkách, např. :
Dotaz: Kdo mi bude peněžitou pomoc v mateřství vyplácet a jak si mám požádat?
Odpověď: Peněžitou pomoc v mateřství Vám bude vyplácet příslušná správa sociálního zabezpečení. Pro výplatu dávky musí být dodržena zákonná lhůta, která je jeden měsíc od data, kdy správa sociálního zabezpečení obdržela veškeré potřebné doklady k výplatě dávky. Podmínkou je, aby byly podklady správně zpracované. Současně Vám správa sociálního zabezpečení zašle i výši denní dávky a její výpočet. Doporučuji si provést kontrolu. O dávku si zaměstnankyně žádá přes svého zaměstnavatele, osoba samostatně výdělečně činná osobně na příslušné správě sociálního zabezpečení. Je třeba vyplnit formulář „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“. Požádejte o něj svého gynekologa. Ten vyplní část formuláře, kde potvrdí Vaše těhotenství a předpokládaný den porodu. Druhou část formuláře si doplní nastávající maminka. Pokud jste zaměstnankyně, tak předáte formulář svému zaměstnavateli. OSVČ přímo na správu sociálního zabezpečení.
Rodičovský příspěvek
Po ukončení mateřské a peněžité pomoci v mateřství se začíná vyplácet rodičovský příspěvek. Je třeba o příspěvek požádat na základě formuláře „Žádost o rodičovský příspěvek“https://www.mpsv.cz/-/zadost-o-rodicovsky-prispevek. Dávka může být vyplácena již ode dne porodu, pokud není vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, a to v rozmezí 6 měsíců až 4 roky. Dobu si volí rodič.
Dotaz: Mohu pracovat v době, kdy pobírám rodičovský příspěvek?
Odpověď: Rodič může pracovat bez omezení, jak u svého původního zaměstnavatele, tak i jinde, OSVČ mohou podnikat. Lze pracovat na tzv. dohodu i hlavní pracovní poměr. Musí však být zajištěna péče o dítě. Je možné umístění dítěte do příslušného zařízení jako jsou jesle nebo mateřská školka, ale do věku 2 let jen na dobu 92 hodin týdně.
V případě, že máte problémy v oblasti pracovního práva, obraťte se na svého advokáta: https://www.akbecvar.cz
V posledním díle desatera pro těhotné zaměstnankyně se budu věnovat zajímavým tématům. To první je načasování sdělení informace o těhotenství svému zaměstnavateli. Navazující téma je o řádné dovolené ve vztahu k mateřské dovolené a rodičovské dovolené a závěrem pár rad, jak se bránit v případě, že Vám zaměstnavatel nevychází jako nastávající mamince vstříc. Pokud je pro Vás téma pracovních podmínek pro těhotné ženy užitečné, podívejte se i na předcházející díly desatera. Odkazy jsou na konci příspěvku.
Jste těhotná zaměstnankyně? Řešíte, kdy oznámit zaměstnavateli, že jste těhotná?
Termín pro oznámení Vašeho těhotenství zaměstnavateli zákon neupravuje. Je však důležité mít na paměti několik zásadních faktorů:
Na jaké pracovní pozici jste a jak dlouho budete schopna práci vykonávat bez ohledu na své těhotenství,
Zdali pracujete na dobu neurčitou, určitou nebo jste například ve zkušební době,
Zdali budete požadovat přeložení na jinou práci, změnit pracovní směny z nočních na denní, přestat absolvovat dlouhé pracovní cesty atd.
Obecně se doporučuje vyčkat na potvrzení těhotenství od lékaře a mít určitou jistotu, že je vše v pořádku, což bývá po prvním trimestru gravidity. Pokud však vykonáváte práce zakázané těhotným ženám, doporučuji informovat zaměstnavatele co nejdříve. I po prvním trimestru lze ještě nějakou dobu vyčkat, ale je třeba zvážit i postavení zaměstnavatele, který bude muset situaci též řešit. Doporučuji sdělit informaci o těhotenství nejprve Vašemu nadřízenému, pak všem ostatním. V každém případě není třeba se obávat reakcí okolí.
Jiné to je s povinností sdělit zaměstnavateli, kdy budete odcházet na mateřskou dovolenou, což bývá zpravidla 6-8 týdnů před plánovaným termínem porodu. Podle ustanovení § 195 odst. 2) zákoník práce na mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
Řádná dovolená, mateřská a rodičovská dovolená.
Jste těhotná zaměstnankyně a nastupujete na mateřskou dovolenou. Nemáte však vyčerpanou řádnou dovolenou za kalendářní rok. O dovolenou nepřijdete. Doporučuji její čerpání tak, aby bezprostředně navazovalo na mateřskou dovolenou. O řádnou dovolenou je třeba požádat zaměstnavatele a to dříve, než skončí mateřská dovolená. Zaměstnavatel je povinen Vaší žádosti vyhovět. Pokud tuto lhůtu nestihnete, můžete dovolenou čerpat bezprostředně po ukončení rodičovské dovolené. Pravidlo vychází z ustanovení § 217 odst. 5) zákoník práce. Takto čerpaná dovolená však může být ve výměře nižší, než pokud ji čerpáte bezprostředně po mateřské dovolené. A protože i mateřská dovolená je pro nárok na řádnou dovolenou považována za výkon práce, též požádáte i o čerpání řádné dovolené, která Vám tímto vznikne. Pro ilustraci jsem pro Vás připravil vzor takové žádosti.
Dobrý den.
Jako Vaše zaměstnankyně jsem dne .. .. …. nastoupila mateřskou dovolenou. Dne .. .. …. se mi narodil syn ……/narodila dcera …… Mateřská dovolená bude ukončena dne .. .. ….. S ohledem na skutečnost, že mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na řádnou dovolenou za výkon práce, žádám o možnost jejího čerpání bezprostředně po ukončení mateřské dovolené. Současně Vás žádám o poskytnutí řádné dovolené za rok …. , kterou jsem nestačila před nástupem na mateřskou dovolenou v objemu … hodin/ dnů vyčerpat. Poté Vás tímto žádám o možnost čerpání rodičovské dovolené do 2(3) let věku mého dítěte.
S pozdravem
Jméno příjmení ( r.č., bytem, mobilní kontakt)
Jak se bránit v případě, že Vám zaměstnavatel nevyjde vstříc?
Pokud jste těhotná zaměstnankyně a setkáte se s postojem zaměstnavatele, který je v rozporu se zákoníkem práce, můžete situaci řešit několika způsoby. Písemně upozorníte zaměstnavatele, že jeho jednání je v rozporu se zákoníkem práce a že trváte na svých zákonných právech. Pokud nebudete úspěšná, můžete se obrátit na odbory za předpokladu, že u zaměstnavatele odborová organizace funguje. V opačném případě je možné kontaktovat příslušný inspektorát bezpečnosti práce se stížností na postup zaměstnavatele v rozporu se zákoníkem práce. Je možné též kontaktovat mediátora nebo advokáta specializujícího se na pracovní právo. Rádi Vám pomůžeme. https://www.akbecvar.cz
Pokud Vás naše příspěvky zaujaly, je možné se přihlásit k jejich odběru tím, že nám zašlete Váš email.
Odkazy na předcházející díly desatera pro těhotné ženy:
Těhotná žena má právo na převedení na jinou práci v případě, že koná práci, která je těhotným ženám zakázána nebo, která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství. Pravidlo vychází z ustanovení § 241 odst. 1) zákoníku práce.
Pokud bude těhotná zaměstnankyně převedena na jinou práci s nižším ohodnocením, má nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství. No a pokud zaměstnavatel pro nastávající maminku vhodnější práci nemá, jedná se o překážku v práci na jeho straně. V takovém případě má těhotná zaměstnankyně nárok na náhradu mzdy ve výši 100 %. Viz také ustanovení § 239 odst. 3) zákoníku práce.
Výplata vyrovnávacího příspěvku v těhotenství se realizuje na základě potvrzení. To předkládá zaměstnavatel příslušné správě sociálního zabezpečení za každý měsíc, kdy byla zaměstnankyně převedena na jinou práci a uplatnila na tuto dávku nárok. Dávka se vyplácí nejdéle do 6 týdnů před porodem. Více také ustanovení § 42 zákon č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění. Tiskopis lze stáhnout na uvedené adrese: https://eportal.cssz.cz/documents/20122/35802/PVPTM.pdf/bf5dc26e-03b6-a5ab-f043-aeda6d37c0bb?t=1597915001444
Dotaz: Jsem těhotná zaměstnankyně a zajímal by mě seznam zakázaných prací a pracovišť. Kde ho mohu najít? A pokud na takovém pracovišti pracuji, jak mám posupovat?
Odpověď:Zakázané práce a pracoviště pro těhotné ženy jsou uvedeny v ustanovení §2 vyhlášky č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích. Zde se dočtete, jaké práce jsou těhotným ženám zakázané. V této souvislosti je třeba zmínit, že pokud na takém místě pracujete, je třeba bezodkladně oznámit svému zaměstnavateli, že jste těhotná a písemně zažádat o převedení na jinou práci. Seznam prací a pracovišť uvádím níže:
a) rizikové
b) vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů,
c) vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky ochrany zdraví při práci
při nichž minutový přípustný energetický výdej překračuje 14,5 kJ/minutu a průměrný směnový energetický výdej překračuje 3,4 MJ,
spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg,
při nichž směnová kumulativní hmotnost ručně manipulovaného břemene překračuje 2 000 kg za průměrnou směnu,
vykonávané vsedě, spojené s častým zvedáním nebo přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 2 kg,
spojené se zaujímáním pracovní polohy v hlubokém předklonu, vkleče, v dřepu, vleže, ve stoji na špičkách, s rukama nad výškou ramen, s rotací trupu nebo úklony trupu o více než 10 stupňů, jde-li o opakující se pracovní úkony,
spojené s tlakem na břicho,
při nichž nelze upravit parametry pracovního místa s ohledem na antropometrické změny těla,
vykonávané v pracovní poloze vstoje nebo vsedě s převahou statické složky práce bez možnosti její změny,
spojené s přepravou břemene pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku, při nichž je vynakládaná tažná síla 115 N nebo tlačná síla vyšší než 160 N,
d) vykonávané ve vnuceném pracovním tempu,
e) při nichž by mohly být vystaveny rázům,
f) spojené s expozicí celkovým horizontálním nebo vertikálním vibracím, překračujícím přípustný expoziční limit snížený o 10 dB,
g) spojené s expozicí chemickým látkám nebo chemickým směsím označovaným standardními větami označujícími specifickou rizikovost podle jiného právního předpisu upravujícího chemické látky nebo chemické směsi nebo standardními větami o nebezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (způsobujícím akutní nebo chronické otravy s těžkými anebo nevratnými účinky pro zdraví, klasifikovaným jako karcinogen, klasifikovaným jako mutagen, toxickým pro reprodukci s účinkem na plod v těle matky, senzibilizujícím dýchací cesty nebo kůži)
h) spojené s expozicí jiným chemickým látkám nebo chemickým směsím neuvedeným v písmenu g), pokud nelze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví těhotné zaměstnankyně nebo plodu,
i) při výrobě léčiv nebo veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika nebo jiné biologicky vysoce účinné látky, pokud nelze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví těhotné zaměstnankyně nebo plodu,
j) při výrobě cytostatik nebo antimitotických léků, jejich přípravě k injekční aplikaci, při jejím provádění nebo při ošetřování pacientů léčených cytostatiky nebo antimitotickými léky,
k) spojené s expozicí prachu tvrdých dřev s karcinogenními účinky,
l) spojené s expozicí viru zarděnek, jinému biologickému činiteli nebo původci toxoplazmózy, pokud nelze u těhotné zaměstnankyně prokázat imunitu proti biologickému činiteli, který přichází při dané práci v úvahu.
(2) Těhotným zaměstnankyním jsou dále zakázány práce
a) při výrobě a zpracování výbušnin nebo výbušných předmětů a při zacházení s nimi,
b) při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pád předmětů,
c) ve výškách nad 1,5 m, nad volnou hloubkou přesahující 1,5 m nebo na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny je 10 stupňů a větší,
d) na zařízeních vysokého elektrického napětí,
e) při ošetřování zvířat vyžadujících zvláštní péči podle jiného právního předpisu upravujícího stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči,
f) související s chovem zvířat podle jiného právního předpisu upravujícího způsob organizace práce a pracovních postupů při práci související s chovem zvířat,
g) při porážení zvířat na jatkách,
h) vykonávané v prostoru uzavřených nádob nebo nádrží,
i) při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních,
j) těžební v podzemí.
(3) Těhotným zaměstnankyním je zakázáno pracovat na pracovištích, kde
a) je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa,
b) je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových,
c) jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření stanovené pro obyvatelstvo jiným právním předpisem upravujícím ochranu zdraví před účinky neionizujícího záření,
d) podle hodnocení zdravotních rizik zaměstnavatelem expozice chemickým látkám nebo směsím nebo biologickým činitelům skupin 2 až 4 může ohrozit jejich zdraví nebo zdraví plodu.
Poslední část našeho desatera se bude týkat například tomu, kdy nejlépe oznámit zaměstnavateli, že jste těhotná. Také vztahu řádné dovolené k mateřské a rodičovské dovolené nebo jak se bránit v případě, že Vám zaměstnavatel nevyjde ve Vašich požadavcích vstříc. Jako bonus Vám přidám informace o možnostech přivýdělku v průběhu mateřské a rodičovské dovolené a to i pro Ty z Vás, které pracujete jako osoby samostatně výdělečně činné.
Pokud Vás zajímají novinky z oblasti pracovního práva, můžete se přihlásit k odběru našich příspěvků tím, že uvedete svoji emailovou adresu na našich webových stránkách. Máte-li pracovní problémy, svěřte se do rukou advokáta, který se specializuje na pracovní právo https://www.akbecvar.cz .
Desatero pro těhotné zaměstnankyně pokračuje již třetí částí. V té se věnujeme nároku na kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu pracovní doby. Navazujeme tak na předcházející části věnující se pracujícím budoucím maminkám. V prvním díle jsme informovali o zákazu výpovědi a jeho výjimkách. https://www.akbecvar.cz/desatero-pro-tehotne-zamestnankyne-dil-i/ . V druhém díle o pravidlech, které se týkají budoucích maminek při přeložení z nočních směn na denní, zákazu práce přesčas a o vysílání na pracovní cesty. https://www.akbecvar.cz/desatero-pro-tehotne-zamestnankyne-dil-ii/
Nárok těhotné zaměstnankyně na kratší pracovní dobu a jinou úpravu pracovní doby.
Požádá-li těhotná zaměstnankyně o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět za předpokladu, že mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Pravidlo vychází z ustanovení § 241 odst.2) zákoníku práce. V předcházejících dílech na blogu jsme informovali o možnostech změny nočních směn na denní směny. Stejně tak o zákazu práce přesčas a pravidlech o vysílání budoucích maminek na pracovní cesty: Kromě toho může těhotná zaměstnankyně požádat svého zaměstnavatele o úpravu pracovní doby. Tou se bude myslet například pružná pracovní doba, práce z domova či využití novinky, kterou je sdílené pracovní místo a další. Pokud to není možné, může budoucí maminka požádat svého zaměstnavatele o kratší pracovní dobu.
Dotaz: Jsem zaměstnaná a těhotná. Moje současná pracovní doba mi nevyhovuje. Jak mám požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu a musí zaměstnavatel mé žádosti vyhovět? Jak se mám zachovat, pokud mi zaměstnavatel nevyjde vstříc?
Odpověď: Doporučuji podat žádost o změnu pracovní doby písemně a doručit ji zaměstnavateli. V žádosti uvést důvody, pro které o změnu pracovní doby (úprava pracovní doby) usilujete a požádat zaměstnavatele, aby Vám vyhověl. Zaměstnavatel je povinen se žádostí zabývat a umožnit změnu pracovní doby. Pokud se tak nestane, je to možné jen z důvodu, že mu v tom brání vážné provozní důvody. Co jsou vážné provozní důvody a jak posuzovat, zda jsou na straně zaměstnavatele v době Vaší žádosti? Zejména je třeba vycházet z povahy provozu a organizačních možnostech zaměstnavatele. V zásadě. Čím více zaměstnanců v podniku je a čím snadněji se mohou zastupovat, tím větší šance na změnu pracovní doby a dalších podmínek máte. Toto pravidlo vychází z Rozhodnutí nejvyššího soudu 21 Cdo 1821/2013 dostupné na: https://ppropo.mpsv.cz/JudikatNS21Cdo18212013.
Pokud Vám zaměstnavatel nevyjde vstříc a Vy máte například zdravotní problémy, doporučuji situaci řešit s Vaším lékařem. Je možné též požádat o přeložení na jinou pracovní pozici nebo požádat později, jakmile vážné provozní důvody u zaměstnavatele pominou. V případě, že si nevíte rady, kontaktujte nás: https://www.akbecvar.cz
Přeložení na jinou práci těhotných zaměstnankyň včetně seznamu zakázaných prací je téma příštího příspěvku desatera v již čtvrtém pokračování.
Nezbytné cookies jsou nutné pro správnou funkčnost webové stránky a jejich použití nelze zakázat. Tyto cookies se žádným způsobem nepodílí na sbírání údajů o Vás.
Preferenční cookies slouží především ke zpříjemnění Vaší práce s webovou stránkou. Využíváme je k tomu, abychom Vám na stránce mohli zobrazovat relevantní informace (např. doporučené články).
Analytické cookies nám pomáhají měřit návstěvnost webové stránky a události na stránce provedené. Tato data následně vyhodnocujeme jako celek, tzn. nepoužíváme je k Vaší identifikaci.
Marketingové cookies používáme především proto, abychom Vám mohli zobrazovat reklamy relevantní Vašim zájmům, které Vás nebudou obtěžovat. Povolením těchto cookies nám umožníte zpříjemnit Vám práci s webem.
