V posledním díle desatera pro těhotné zaměstnankyně se budu věnovat zajímavým tématům. To první je načasování sdělení informace o těhotenství svému zaměstnavateli. Navazující téma je o řádné dovolené ve vztahu k mateřské dovolené a rodičovské dovolené a závěrem pár rad, jak se bránit v případě, že Vám zaměstnavatel nevychází jako nastávající mamince vstříc. Pokud je pro Vás téma pracovních podmínek pro těhotné ženy užitečné, podívejte se i na předcházející díly desatera. Odkazy jsou na konci příspěvku.
Jste těhotná zaměstnankyně? Řešíte, kdy oznámit zaměstnavateli, že jste těhotná?
Termín pro oznámení Vašeho těhotenství zaměstnavateli zákon neupravuje. Je však důležité mít na paměti několik zásadních faktorů:
Na jaké pracovní pozici jste a jak dlouho budete schopna práci vykonávat bez ohledu na své těhotenství,
Zdali pracujete na dobu neurčitou, určitou nebo jste například ve zkušební době,
Zdali budete požadovat přeložení na jinou práci, změnit pracovní směny z nočních na denní, přestat absolvovat dlouhé pracovní cesty atd.
Obecně se doporučuje vyčkat na potvrzení těhotenství od lékaře a mít určitou jistotu, že je vše v pořádku, což bývá po prvním trimestru gravidity. Pokud však vykonáváte práce zakázané těhotným ženám, doporučuji informovat zaměstnavatele co nejdříve. I po prvním trimestru lze ještě nějakou dobu vyčkat, ale je třeba zvážit i postavení zaměstnavatele, který bude muset situaci též řešit. Doporučuji sdělit informaci o těhotenství nejprve Vašemu nadřízenému, pak všem ostatním. V každém případě není třeba se obávat reakcí okolí.
Jiné to je s povinností sdělit zaměstnavateli, kdy budete odcházet na mateřskou dovolenou, což bývá zpravidla 6-8 týdnů před plánovaným termínem porodu. Podle ustanovení § 195 odst. 2) zákoník práce na mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem.
Řádná dovolená, mateřská a rodičovská dovolená.
Jste těhotná zaměstnankyně a nastupujete na mateřskou dovolenou. Nemáte však vyčerpanou řádnou dovolenou za kalendářní rok. O dovolenou nepřijdete. Doporučuji její čerpání tak, aby bezprostředně navazovalo na mateřskou dovolenou. O řádnou dovolenou je třeba požádat zaměstnavatele a to dříve, než skončí mateřská dovolená. Zaměstnavatel je povinen Vaší žádosti vyhovět. Pokud tuto lhůtu nestihnete, můžete dovolenou čerpat bezprostředně po ukončení rodičovské dovolené. Pravidlo vychází z ustanovení § 217 odst. 5) zákoník práce. Takto čerpaná dovolená však může být ve výměře nižší, než pokud ji čerpáte bezprostředně po mateřské dovolené. A protože i mateřská dovolená je pro nárok na řádnou dovolenou považována za výkon práce, též požádáte i o čerpání řádné dovolené, která Vám tímto vznikne. Pro ilustraci jsem pro Vás připravil vzor takové žádosti.
Dobrý den.
Jako Vaše zaměstnankyně jsem dne .. .. …. nastoupila mateřskou dovolenou. Dne .. .. …. se mi narodil syn ……/narodila dcera …… Mateřská dovolená bude ukončena dne .. .. ….. S ohledem na skutečnost, že mateřská dovolená se považuje z pohledu nároku na řádnou dovolenou za výkon práce, žádám o možnost jejího čerpání bezprostředně po ukončení mateřské dovolené. Současně Vás žádám o poskytnutí řádné dovolené za rok …. , kterou jsem nestačila před nástupem na mateřskou dovolenou v objemu … hodin/ dnů vyčerpat. Poté Vás tímto žádám o možnost čerpání rodičovské dovolené do 2(3) let věku mého dítěte.
S pozdravem
Jméno příjmení ( r.č., bytem, mobilní kontakt)
Jak se bránit v případě, že Vám zaměstnavatel nevyjde vstříc?
Pokud jste těhotná zaměstnankyně a setkáte se s postojem zaměstnavatele, který je v rozporu se zákoníkem práce, můžete situaci řešit několika způsoby. Písemně upozorníte zaměstnavatele, že jeho jednání je v rozporu se zákoníkem práce a že trváte na svých zákonných právech. Pokud nebudete úspěšná, můžete se obrátit na odbory za předpokladu, že u zaměstnavatele odborová organizace funguje. V opačném případě je možné kontaktovat příslušný inspektorát bezpečnosti práce se stížností na postup zaměstnavatele v rozporu se zákoníkem práce. Je možné též kontaktovat mediátora nebo advokáta specializujícího se na pracovní právo. Rádi Vám pomůžeme. https://www.akbecvar.cz
Pokud Vás naše příspěvky zaujaly, je možné se přihlásit k jejich odběru tím, že nám zašlete Váš email.
Odkazy na předcházející díly desatera pro těhotné ženy:
Těhotná žena má právo na převedení na jinou práci v případě, že koná práci, která je těhotným ženám zakázána nebo, která podle lékařského posudku ohrožuje její těhotenství. Pravidlo vychází z ustanovení § 241 odst. 1) zákoníku práce.
Pokud bude těhotná zaměstnankyně převedena na jinou práci s nižším ohodnocením, má nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství. No a pokud zaměstnavatel pro nastávající maminku vhodnější práci nemá, jedná se o překážku v práci na jeho straně. V takovém případě má těhotná zaměstnankyně nárok na náhradu mzdy ve výši 100 %. Viz také ustanovení § 239 odst. 3) zákoníku práce.
Výplata vyrovnávacího příspěvku v těhotenství se realizuje na základě potvrzení. To předkládá zaměstnavatel příslušné správě sociálního zabezpečení za každý měsíc, kdy byla zaměstnankyně převedena na jinou práci a uplatnila na tuto dávku nárok. Dávka se vyplácí nejdéle do 6 týdnů před porodem. Více také ustanovení § 42 zákon č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění. Tiskopis lze stáhnout na uvedené adrese: https://eportal.cssz.cz/documents/20122/35802/PVPTM.pdf/bf5dc26e-03b6-a5ab-f043-aeda6d37c0bb?t=1597915001444
Dotaz: Jsem těhotná zaměstnankyně a zajímal by mě seznam zakázaných prací a pracovišť. Kde ho mohu najít? A pokud na takovém pracovišti pracuji, jak mám posupovat?
Odpověď:Zakázané práce a pracoviště pro těhotné ženy jsou uvedeny v ustanovení §2 vyhlášky č. 180/2015 Sb., o zakázaných pracích a pracovištích. Zde se dočtete, jaké práce jsou těhotným ženám zakázané. V této souvislosti je třeba zmínit, že pokud na takém místě pracujete, je třeba bezodkladně oznámit svému zaměstnavateli, že jste těhotná a písemně zažádat o převedení na jinou práci. Seznam prací a pracovišť uvádím níže:
a) rizikové
b) vyžadující používání izolačních dýchacích přístrojů,
c) vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce podle jiného právního předpisu upravujícího podmínky ochrany zdraví při práci
při nichž minutový přípustný energetický výdej překračuje 14,5 kJ/minutu a průměrný směnový energetický výdej překračuje 3,4 MJ,
spojené s ruční manipulací s břemenem, jehož hmotnost při občasné manipulaci překračuje 10 kg nebo při časté manipulaci 5 kg,
při nichž směnová kumulativní hmotnost ručně manipulovaného břemene překračuje 2 000 kg za průměrnou směnu,
vykonávané vsedě, spojené s častým zvedáním nebo přenášením břemene o hmotnosti vyšší než 2 kg,
spojené se zaujímáním pracovní polohy v hlubokém předklonu, vkleče, v dřepu, vleže, ve stoji na špičkách, s rukama nad výškou ramen, s rotací trupu nebo úklony trupu o více než 10 stupňů, jde-li o opakující se pracovní úkony,
spojené s tlakem na břicho,
při nichž nelze upravit parametry pracovního místa s ohledem na antropometrické změny těla,
vykonávané v pracovní poloze vstoje nebo vsedě s převahou statické složky práce bez možnosti její změny,
spojené s přepravou břemene pomocí jednoduchého bezmotorového prostředku, při nichž je vynakládaná tažná síla 115 N nebo tlačná síla vyšší než 160 N,
d) vykonávané ve vnuceném pracovním tempu,
e) při nichž by mohly být vystaveny rázům,
f) spojené s expozicí celkovým horizontálním nebo vertikálním vibracím, překračujícím přípustný expoziční limit snížený o 10 dB,
g) spojené s expozicí chemickým látkám nebo chemickým směsím označovaným standardními větami označujícími specifickou rizikovost podle jiného právního předpisu upravujícího chemické látky nebo chemické směsi nebo standardními větami o nebezpečnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie (způsobujícím akutní nebo chronické otravy s těžkými anebo nevratnými účinky pro zdraví, klasifikovaným jako karcinogen, klasifikovaným jako mutagen, toxickým pro reprodukci s účinkem na plod v těle matky, senzibilizujícím dýchací cesty nebo kůži)
h) spojené s expozicí jiným chemickým látkám nebo chemickým směsím neuvedeným v písmenu g), pokud nelze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví těhotné zaměstnankyně nebo plodu,
i) při výrobě léčiv nebo veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika nebo jiné biologicky vysoce účinné látky, pokud nelze na podkladě vyhodnocení zdravotních rizik vyloučit, že nedojde k poškození zdraví těhotné zaměstnankyně nebo plodu,
j) při výrobě cytostatik nebo antimitotických léků, jejich přípravě k injekční aplikaci, při jejím provádění nebo při ošetřování pacientů léčených cytostatiky nebo antimitotickými léky,
k) spojené s expozicí prachu tvrdých dřev s karcinogenními účinky,
l) spojené s expozicí viru zarděnek, jinému biologickému činiteli nebo původci toxoplazmózy, pokud nelze u těhotné zaměstnankyně prokázat imunitu proti biologickému činiteli, který přichází při dané práci v úvahu.
(2) Těhotným zaměstnankyním jsou dále zakázány práce
a) při výrobě a zpracování výbušnin nebo výbušných předmětů a při zacházení s nimi,
b) při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb nebo pád předmětů,
c) ve výškách nad 1,5 m, nad volnou hloubkou přesahující 1,5 m nebo na souvislé ploše, jejíž sklon od vodorovné roviny je 10 stupňů a větší,
d) na zařízeních vysokého elektrického napětí,
e) při ošetřování zvířat vyžadujících zvláštní péči podle jiného právního předpisu upravujícího stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči,
f) související s chovem zvířat podle jiného právního předpisu upravujícího způsob organizace práce a pracovních postupů při práci související s chovem zvířat,
g) při porážení zvířat na jatkách,
h) vykonávané v prostoru uzavřených nádob nebo nádrží,
i) při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních,
j) těžební v podzemí.
(3) Těhotným zaměstnankyním je zakázáno pracovat na pracovištích, kde
a) je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa,
b) je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových,
c) jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty neionizujícího záření stanovené pro obyvatelstvo jiným právním předpisem upravujícím ochranu zdraví před účinky neionizujícího záření,
d) podle hodnocení zdravotních rizik zaměstnavatelem expozice chemickým látkám nebo směsím nebo biologickým činitelům skupin 2 až 4 může ohrozit jejich zdraví nebo zdraví plodu.
Poslední část našeho desatera se bude týkat například tomu, kdy nejlépe oznámit zaměstnavateli, že jste těhotná. Také vztahu řádné dovolené k mateřské a rodičovské dovolené nebo jak se bránit v případě, že Vám zaměstnavatel nevyjde ve Vašich požadavcích vstříc. Jako bonus Vám přidám informace o možnostech přivýdělku v průběhu mateřské a rodičovské dovolené a to i pro Ty z Vás, které pracujete jako osoby samostatně výdělečně činné.
Pokud Vás zajímají novinky z oblasti pracovního práva, můžete se přihlásit k odběru našich příspěvků tím, že uvedete svoji emailovou adresu na našich webových stránkách. Máte-li pracovní problémy, svěřte se do rukou advokáta, který se specializuje na pracovní právo https://www.akbecvar.cz .
Desatero pro těhotné zaměstnankyně pokračuje již třetí částí. V té se věnujeme nároku na kratší pracovní dobu nebo jinou úpravu pracovní doby. Navazujeme tak na předcházející části věnující se pracujícím budoucím maminkám. V prvním díle jsme informovali o zákazu výpovědi a jeho výjimkách. https://www.akbecvar.cz/desatero-pro-tehotne-zamestnankyne-dil-i/ . V druhém díle o pravidlech, které se týkají budoucích maminek při přeložení z nočních směn na denní, zákazu práce přesčas a o vysílání na pracovní cesty. https://www.akbecvar.cz/desatero-pro-tehotne-zamestnankyne-dil-ii/
Nárok těhotné zaměstnankyně na kratší pracovní dobu a jinou úpravu pracovní doby.
Požádá-li těhotná zaměstnankyně o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět za předpokladu, že mu v tom nebrání vážné provozní důvody. Pravidlo vychází z ustanovení § 241 odst.2) zákoníku práce. V předcházejících dílech na blogu jsme informovali o možnostech změny nočních směn na denní směny. Stejně tak o zákazu práce přesčas a pravidlech o vysílání budoucích maminek na pracovní cesty: Kromě toho může těhotná zaměstnankyně požádat svého zaměstnavatele o úpravu pracovní doby. Tou se bude myslet například pružná pracovní doba, práce z domova či využití novinky, kterou je sdílené pracovní místo a další. Pokud to není možné, může budoucí maminka požádat svého zaměstnavatele o kratší pracovní dobu.
Dotaz: Jsem zaměstnaná a těhotná. Moje současná pracovní doba mi nevyhovuje. Jak mám požádat zaměstnavatele o kratší pracovní dobu a musí zaměstnavatel mé žádosti vyhovět? Jak se mám zachovat, pokud mi zaměstnavatel nevyjde vstříc?
Odpověď: Doporučuji podat žádost o změnu pracovní doby písemně a doručit ji zaměstnavateli. V žádosti uvést důvody, pro které o změnu pracovní doby (úprava pracovní doby) usilujete a požádat zaměstnavatele, aby Vám vyhověl. Zaměstnavatel je povinen se žádostí zabývat a umožnit změnu pracovní doby. Pokud se tak nestane, je to možné jen z důvodu, že mu v tom brání vážné provozní důvody. Co jsou vážné provozní důvody a jak posuzovat, zda jsou na straně zaměstnavatele v době Vaší žádosti? Zejména je třeba vycházet z povahy provozu a organizačních možnostech zaměstnavatele. V zásadě. Čím více zaměstnanců v podniku je a čím snadněji se mohou zastupovat, tím větší šance na změnu pracovní doby a dalších podmínek máte. Toto pravidlo vychází z Rozhodnutí nejvyššího soudu 21 Cdo 1821/2013 dostupné na: https://ppropo.mpsv.cz/JudikatNS21Cdo18212013.
Pokud Vám zaměstnavatel nevyjde vstříc a Vy máte například zdravotní problémy, doporučuji situaci řešit s Vaším lékařem. Je možné též požádat o přeložení na jinou pracovní pozici nebo požádat později, jakmile vážné provozní důvody u zaměstnavatele pominou. V případě, že si nevíte rady, kontaktujte nás: https://www.akbecvar.cz
Přeložení na jinou práci těhotných zaměstnankyň včetně seznamu zakázaných prací je téma příštího příspěvku desatera v již čtvrtém pokračování.
Jste nastávající maminka a současně v zaměstnání? Máte spoustu otázek a hledáte rychlou a správnou odpověď? Naše advokátní kancelář https://www.akbecvar.cz v části blog připravila desatero hlavních pravidel pro nastávající zaměstnané maminky. V prvním díle jsme se věnovali zákazu výpovědi v období těhotenství https://www.akbecvar.cz/desatero-pro-tehotne-zamestnankyne-dil-i/. Druhý díl se týká zvláštních pracovních podmínek těhotných zaměstnankyň.
Těhotná zaměstnankyně a práce přesčas
Nastávající maminka nesmí vykonávat práci přesčas. Pravidlo vychází z ustanovení § 241 odst.3. zákoníku práce, kde se doslovně píše, že se zakazuje zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas.
Dotaz: Jsem nastávající maminka a práce přesčas mi nevadí. Mohu ji vykonávat a mít proplacenou?
Odpověď: Ne, nemůžete. U těhotných žen je zákaz absolutní a vztahuje se jak na nařízenou, tak i na dohodnutou práci přesčas. Tedy i na tu, u které by těhotná zaměstnankyně vyslovila souhlas. Důvodem je ustanovení § 28 odst. 1 písm. q) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, podle kterého se porušením zákazu zaměstnávat těhotné zaměstnankyně prací přesčas dopustí právnická osoba správního deliktu na úseku pracovní doby, za který jí může být uložena pokuta až do výše 1 milionu Kč. Stejnou výší pokuty může být podle ustanovení § 15 odst. 1 písm. q) zákona o inspekci práce sankcionován i zaměstnavatel – fyzická osoba.
Těhotná zaměstnankyně a noční práce
Jste nastávající maminka a v zaměstnání máte noční směny. Nezapomeňte, že se na Vás vztahují zvláštní pracovní podmínky.
Dotaz: Mohu jako těhotná zaměstnankyně vykonávat noční práci, nebo je zakázána jako práce přesčas?
Odpověď: Pracovat na nočních směnách nastávající maminka může, ale jen, pokud to sama chce. Pokud ji noční směny nevyhovují a požádá-li o přeřazení na denní práci, je zaměstnavatel povinen vyhovět. Pravidlo vychází z ustanovení § 239 zákoníku práce. Není zde výslovně uvedeno, od kdy tuto povinnost zaměstnavatel má, ale lze předpokládat, že je to od okamžiku žádosti nastávající maminky. Proto doporučuji žádost sepsat písemně a doručit zaměstnavateli.
Těhotná zaměstnankyně a pracovní cesty
Jste nastávající maminka a v zaměstnání často jezdíte na dlouhé služební cesty? Jste unavená a někdy je takové cestování na obtíž? I v tomto případě se na Vás vztahují zvláštní pracovní podmínky.
Dotaz: Jsem těhotná a nechci moc cestovat. Mohu požádat zaměstnavatele, aby mě na pracovní cesty nevysílal?
Odpověď: Ano, nastávající maminka může požádat svého zaměstnavatele, aby nebyla vysílána na pracovní cestu mimo obvod obce svého bydliště nebo pracoviště. Tam totiž může být vyslána jen se svým souhlasem. Situace, kdy je žena zaměstnána v Brně a bydlí v obci mimo Brno bude řešena tak, že zcela jistě může být vyslána na pracovní cestu v Brně i mimo Brno v rámci obce svého bydliště. Pravidlo vychází z ustanovení § 240 zákoníku práce. V této souvislosti ještě upozorňuji na obecné pravidlo dle ustanovení § 42 zákoníku práce týkající se vysílání zaměstnanců na pracovní cesty zaměstnavatelem. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na pracovní cestu jen po vzájemné dohodě s ním, tedy s jeho souhlasem. Toto ujednání bývá často řešeno již ve vlastní pracovní smlouvě a týká se všech zaměstnanců. Pokud tam není, je možné se pracovní cestě vyhnout.
Připravujeme další díl desatera. Tentokrát z pohledu změny pracovní doby a přeřazení na jinou práci.
Jste těhotná zaměstnankyně? Hledáte informace o všem, co se Vás a Vašeho zaměstnání týká? Znáte svá práva? Nabízím desatero pravidel, která se na Vás vztahují i s příslušným zněním zákona. Základním právním předpisem upravujícím zaměstnávání těhotných žen je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Nemusíte ho znát, stačí si přečíst naše desatero. Dnešní díl se týká zákazu výpovědi v ochranné době včetně výjimek a otěhotnění v průběhu výpovědní doby.
Pravidlozákazu výpovědi v ochranné době.
V době, kdy je zaměstnankyně těhotná je v tzv. ochranné době. V té nesmí dostat výpověď. Toto pravidlo najdete v zákoníku práce, konkrétně v ustanovení §53 odst.1 písmeno d).
Otázka: existují nějaké výjimky ze zákazu výpovědi?
Odpověď: Ano výjimky existují a zde jsou:
První výjimka z pravidla zákazu výpovědi v ČR je v případě zkušební doby. V evropské legislativě situaci řeší Směrnice Rady 92/85EHS, která podobný postup zakazuje, nicméně v naší republice není zohledněna. V průběhu zkušební doby může být pracovní poměr ukončen ze dne na den bez ohledu na těhotenství ženy-zaměstnankyně. Jedinou výjimkou je prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. V této lhůtě není možné ukončit pracovní poměr ve zkušební době.
Druhá výjimka z pravidla zákazu výpovědi je pracovní poměr na dobu určitou. Pokud tato doba vyprší, zaměstnavatel není povinen pracovní poměr prodloužit a těhotná zaměstnankyně může tímto způsobem přijít o práci.
Třetí výjimka je výpověď z důvodu zrušení zaměstnavatele a z důvodů, pro které může zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovnípoměr. Bude se jednat o zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnankyně nebo odsouzení pro úmyslný trestný čin.
Zaměstnankyně dostane výpověď a v průběhu výpovědní doby otěhotní.
I tuto situaci řeší zákoník práce. Konkrétně ustanovení § 53 odst.2). Byla-li totiž zaměstnanci dána výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.
Nejen doba těhotenství je ochrannou dobou. Je to též mateřská a rodičovská dovolená, které se do výpovědní doby nezapočítávají. Pokud tedy otěhotníte (zjistíte těhotenství) ve výpovědní době, pracovní poměr Vám skončí až po uplynutí mateřské a rodičovské dovolené a zbývající výpovědní doby.
Otázka: Dostala jsem neplatnou výpověď (zjistila jsem, že jsem těhotná) a zaměstnavatel trvá na její platnosti. Co mám dělat?
Odpověď: V případě, že jste dostala neplatnou výpověď, ale zaměstnavatel trvá na její platnosti, můžete se bránit žalobou u soudu. Pozor, ať nepropásnete tuto možnost, která je časově omezená. Žalobu lze podat nejpozději ve lhůtě do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr na základě výpovědi skončit.Obraťte se na advokáta a věc řešte s odborníkem. https://www.akbecvar.cz/kontakt/
O zvláštních pracovních podmínkách, které se nastávajících maminek v zaměstnání týkají, bude příští příspěvek. Noční práce, práce přesčas nebo pracovní cesty.
Nezbytné cookies jsou nutné pro správnou funkčnost webové stránky a jejich použití nelze zakázat. Tyto cookies se žádným způsobem nepodílí na sbírání údajů o Vás.
Preferenční cookies slouží především ke zpříjemnění Vaší práce s webovou stránkou. Využíváme je k tomu, abychom Vám na stránce mohli zobrazovat relevantní informace (např. doporučené články).
Analytické cookies nám pomáhají měřit návstěvnost webové stránky a události na stránce provedené. Tato data následně vyhodnocujeme jako celek, tzn. nepoužíváme je k Vaší identifikaci.
Marketingové cookies používáme především proto, abychom Vám mohli zobrazovat reklamy relevantní Vašim zájmům, které Vás nebudou obtěžovat. Povolením těchto cookies nám umožníte zpříjemnit Vám práci s webem.
