Zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru (jednostranný právní úkon) z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Jak jsem uvedl v předcházejícím příspěvku https://www.akbecvar.cz/vypoved/, výpověď musí být písemná a doručena zaměstnavateli. Nejlépe, pokud je převzetí potvrzeno písemně. Je možné zaslat výpověď doporučenou poštou, nebo na tzv. dodejku. Výpovědní lhůta počíná běžet až ode dne doručení výpovědi druhé straně. Dále má zaměstnanec právo na pracovní volno bez náhrady mzdy a to maximálně 1 půlden v týdnu po dobu odpovídající výpovědní lhůtě v délce 2 měsíců. Okruh a rozsah důležitých osobních překážek v práci stanoví prováděcí právní předpis – nařízení vlády č. 590/2006 Sb., dostupný na: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-590. (Náhrada mzdy nebo platu příslušní jen, jde-li o výpověď ze strany zaměstnavatele z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až e) nebo dohodou z týchž důvodů!) Pracovní volno je možné se souhlasem zaměstnavatele slučovat. Jedná se o účelové pracovní volno a zaměstnanec je povinen zaměstnavateli prokázat, že pracovní volno čerpal skutečně k vyhledání nového zaměstnání. Zaměstnanec nemá nárok na odstupné.
O jaké listiny má zaměstnanec při ukončení pracovního poměru žádat?
zápočtový list (dokument potřebný pro nástup do nového zaměstnání, vždy)
potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti (pokud se bude zaměstnanec hlásit na úřadu práce)
potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a funkčních požitků (pro daňové účely, vždy)
evidenční list důchodového pojištění (pro účely důchodu, vždy)
výstupní list (potvrzení, že má zaměstnanec vyrovnané veškeré závazky se zaměstnavatelem, na uvážení).
Vzor výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnance.
Název zaměstnavatele: [doplnit]
sídlo: [doplnit]
IČ.: [doplnit]
V [doplnit] dne [doplnit]
Výpověď z pracovního poměru.
Vážení,
u Vaší společnosti jsem zaměstnán jako [doplnit] na základě pracovní smlouvy ze dne [doplnit] .
V souladu s ustanovením § 50 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce dávám výpověď z výše uvedeného pracovního poměru bez udání důvodu.
Pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby dnem [doplnit] .
S pozdravem
………………………………………………….
(zaměstnanec, podpis) [doplnit]
jméno a příjmení zaměstnance: [doplnit]
adresa zaměstnance: [doplnit]
datum narození: [doplnit]
Převzal: ( jméno a příjmení odpovědné osoby) [doplnit]
Dnešní příspěvek navazuje na oblast pracovního práva, konkrétně v oblasti rozvázání pracovního poměru. Tentokrát se bude týkat výpovědi. Hlavní právním předpisem je zákoník práce, výpověď nalezneme v ustanovení §50. Co je dobré vědět? https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262#f3053536
Výpověď.
Výpověď na rozdíl od dohody je jednostranné právní jednání zaměstnance nebo zaměstnavatele. Účelem výpovědi je ukončení pracovního poměru ve lhůtě, kterou nazýváme výpovědní doba. Rozvázán (ukončen) může být výpovědí pracovní poměr na dobu neurčitou, určitou, ale též dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce, pokud si takový způsob strany sjednají. V případě zaměstnání na dobu určitou je výpověď důvodem ukončení pracovního poměru tehdy, pokud dříve neuplynula doba trvání zaměstnání. Výpověď musí mít vždy písemnou formu. V opačném případě se k výpovědi nepřihlíží.
Náležitosti výpovědi.
Podstatnou náležitostí výpovědi je důvod rozvázání pracovního poměru. V případě, že výpověď podává zaměstnavatel, musí být výpovědní důvod jasně zřejmý. Důvodem je fakt, že zaměstnavatel může přistoupit k rozvázání pracovního poměru výpovědí jen na základě důvodů dle §52 zákoníku práce. Zaměstnanec může podat výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez udání důvodu. Od výpovědi je třeba odlišit zrušení pracovního poměru ve zkušební době a okamžité zrušení pracovního poměru.
Další náležitostí výpovědi je délka výpovědní doby, ale ta nemusí být ve výpovědi výslovně uvedena. Důvodem je fakt, že pracovní poměr končí vždy uplynutím zákonné výpovědní doby nebo doby sjednané, která však nesmí být kratší, než ta zákonná.
Výpovědní doba.
Zákonná výpovědní doba je dle §51 zákoníku práce stejná pro zaměstnance a pro zaměstnavatele a činí nejméně 2 měsíce. Pracovní poměr zaniká až jejím uplynutím, tedy ne podáním výpovědi nebo doručením výpovědi druhé straně. Výpovědní doba se počítá tak, že začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce po měsíci, ve kterém byla výpověď druhé straně doručena. Končí posledním dnem kalendářního měsíce, který odpovídá délce výpovědní doby.
Příklad: Výpověď ze strany zaměstnance je podána a doručena zaměstnavateli 25.4., počítá se dvouměsíční výpovědní doba. Ta začíná běžet 1.5. a končí dnem 30.6.
Pokud uplyne poslední den kalendářního měsíce v ochranné době, tak se ochranná doba do té výpovědní nezapočítává. Jednoduše se zastaví a počne běžet až po uplynutí ochranné doby – více také https://www.akbecvar.cz/desatero-pro-teh…estnankyne-dil-i/ .
Sjednání delší výpovědní doby než zákonné ve vnitřním předpise zaměstnavatele včetně kolektivní smlouvy je nepřípustné (od 1.1.2012). Lze ji však sjednat individuálně v pracovní smlouvě. Nejvýše přípustná délka není zákonem stanovena.
Doručení výpovědi.
Není-li písemná výpověď řádně doručena druhé straně je následkem stav, že tu “výpověď z pracovního poměru vlastně není”. Pracovní poměr trvá dále. To stejné platí pro eventuální odvolání výpovědi nebo pro písemný souhlas s odvoláním výpovědi. Byla-li písemná výpověď z pracovního poměru druhé straně řádně doručena, dojde ke skončení pracovního poměru uplynutím výpovědní doby.
Co se týče písemné formy výpovědi, můžeme sáhnout do judikatury: “Nedostatek podpisu zaměstnavatele na listině obsahující okamžité zrušení pracovního poměru způsobuje neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru pro nedostatek písemné formy“. KS v Hradci Králové 14 Co 158/95
Stejně tak podpis zaměstnavatele na výpovědi z pracovního poměru a nahrazení mechanickými prostředky není přípustné – viz NS 21Cdo 682/2018.
Skončení pracovního poměru.
Chce-li zaměstnavatel nebo zaměstnanec zabránit tomu, aby nastaly právní účinky vyplývající z rozvázání pracovního poměru, musí ve lhůtě 2 měsíců podat u soudu žalobu na určení, že právní úkon o rozvázání pracovního poměru je neplatný. Pokud ovšem žaloba nebyla v této lhůtě podána, pracovní poměr skončí výpovědní lhůtou a to i tehdy, pokud byla výpověď neplatná.
Jak na odstupné a jaké mohou být důvody výpovědi u zaměstnavatele, tak to bude námět na příští příspěvek v oblasti rozvázání pracovního poměru. Máte-li problém v oblasti pracovního práva a nevíte si rady, kontaktujte nás na: http://www.ak-becvar.cz/kontakt/
Co nového přinese dlouho očekávaná novela exekučního zákona? V budoucnu by se mohlo zastavit kolem dvou milionů exekucí! Netýká se tato možnost i Vás?
To nejzásadnější je shrnuto v následujícím příspěvku. Jedná se zejména o zastavení exekuce u drobných dluhů, změna v pořadí splácení dluhu, milostivé léto roku 2022, možnost zastavit mobiliární exekuce a právo dlužníka na přístup k informacím.
Návrh exekučního zákona se projednával více jak dva roky a je skutečnou změnou od doby, kdy byl zaveden institut soukromých exekutorů v ČR.
Zásadní změny exekučního zákona.
Od 1. 1. 2022 bude možné zastavit exekuce na dluh, který v původní výši nepřesáhl 1500 Kč a dlužník ho nebyl schopen minimálně šest letsplácet. Důvodem nesplácení byla absence příjmů. Tato změna zákona bude platit se zpětnou účinností.
Od 1.1. 2023 by se mohly zastavit také exekuce na dluh, který v původní výši přesáhl hranici 1500 korun.
Další změna se týká pořadí splácení dluhu, kdy dlužník bude moci přednostně splácet jistinu dluhu (původní dluh). To zamezí stále narůstající dlužné částce. V současnosti totiž dlužník nejprve splácí příslušenství dluhu a teprve poté jistinu. Příslušenstvím dluhu se rozumí úroky, penále, smluvní pokuty atd.
V roce 2022 v době účinnosti novely exekučního zákona se zavádí “milostivé léto”. To znamená, že dluhy u veřejné správy – klasicky finanční úřady, u zdravotních pojišťoven nebo u státních firem bude moci dlužník jednorázově zaplatit plus 750 Kč jako náklady na zastavení exekuce. Toto však musí stihnout do 6ti měsíců ode dne účinnosti novely.
V případě mobiliární exekuce, kdy se zabavuje dlužníkův majetek, bude moci dlužník tento stav zvrátit. A to v případě, že nad rámec zákonných srážek z příjmů bude schopen ještě platit peníze navíc na umořování svého dluhu ve výši od 1500 Kč do 6000 Kč dle svých možností. Navíc mobiliární exekuce se bude týkat jen fyzických osob-občanů, které nesplácejí své dluhy. Nebude se týkat právnických osob.
Nemalou změnou je právo dlužníka mít přístup k informacím o své exekuci. Může si vyžádat zaslání exekučního spisu na datovém nosiči. To zefektivní právní pomoc. Stejně tak exekutor má povinnost nahrávat veškerou ústní komunikaci, kterou on nebo jeho zaměstnanci s dlužníky vedou.
Trápí Vás problémy v oblasti oddlužení, exekuce nebo insolvence? Obraťte se na naši advokátní kancelář. Jsme připraveni Vám pomoci. Je možné nás kontaktovat přímo nebo přes kontaktní formulář. https://www.akbecvar.cz/kontakt/
Máte zájem o zajímavé příspěvky v oblasti práva? Zadejte svůj email a budou Vám chodit pravidelně. Tato služba je bezplatná.
Velké množství osob řeší problém s ukončením pracovního poměru, tedy odchodem ze zaměstnání. Zpracoval jsem příspěvek na dané téma i proto, že se v praxi setkávám s mylným výkladem zákonných možností ukončení pracovního poměru. Vzhledem k tomu, o jak obsáhlé téma se jedná, bude se příspěvek týkat nejčastějších způsobů ukončení pracovního poměru a publikován na pokračování. Samostatná kapitola bude určena i problematice odstupného. Základní právní předpis je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce dostupný na: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-262
Způsoby ukončení pracovního poměru jsou:
1. právní jednání účastníků pracovního poměru, což je:
a) dohoda o rozvázání pracovního poměru,
b) výpověď,
c) okamžité zrušení pracovního poměru,
d) zrušení pracovního poměru ve zkušební době.
2. právní události, kam můžeme zařadit:
a) smrt zaměstnance,
b) smrt zaměstnavatele,
c) uplynutí doby.
3. úředním rozhodnutím.
Dohoda o rozvázání pracovního poměru.
Jeden z možných způsobů ukončení pracovního poměru je dohoda o rozvázání pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Čím se liší od výpovědi? Zejména tím, že se jedná o dvoustranné právní jednání (shodné jednání či shodný projev vůle zaměstnance a zaměstnavatele) na rozdíl od výpovědi, která je jednostranným právním jednáním (jednání jen jedné strany). V zákoníku práce dohodu najdeme v ustanovení §49.
Podstatné náležitosti dohody.
Je možná jen a pouze písemná forma dohody o rozvázání pracovního poměru. Důvodem je právní jistota zúčastněných stran. Podstatné náležitosti dohody je určení stran dohody (zaměstnavatel a zaměstnanec), předmět dohody, tedy rozvázání pracovního poměru a den, kdybude pracovní poměr ukončen. Návrh na uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru může podat jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec. Důvody ukončení nemusí být v dohodě zmíněny, nepatří mezi obligatorní náležitosti dohody.
Dotaz: Kdy je dohoda o rozvázání pracovního poměru uzavřena?
Odpověď: Až poté, co druhá strana projevila s návrhem souhlas, nejčastěji dnem podpisu dohody. Jen připomínám, že dohoda musí obsahovat alespoň podstatné náležitosti. Pak pracovní poměr zaměstnance končí dnem, který byl v dohodě sjednán.
Dotaz: Existuje lhůta pro to, dokdy se musí protistrana vyjádřit?
Odpověď: Nejlépe je lhůtu určit. Pokud tak není učiněno, pak v době přiměřeně dlouhé s přihlédnutím k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu.
Dotaz: Co když je návrh dohody přijat opožděně nebo s výhradami?
Odpověď: Přijetí návrhu opožděně nebo s výhradami můžeme považovat za nový návrh. V případě výhrad zvážíme nový obsah návrhu.
Dotaz: Mám nárok na odstupné v případě rozvázání pracovního poměru dohodou?
Odpověď: Odstupné náleží zaměstnancům, u kterých dochází k ukončení pracovního poměru výpovědí nebo dohodou z důvodů uvedených v §52 písmeno a) až d) zákoníku práce. A v takovém případě doporučuji, aby součástí dohody bylo i ujednání o odstupném, nebo důvod ukončení pracovního poměru. Pokud zaměstnanec odchází ze zaměstnání na základě jiných důvodů, než jsou uvedeny v §52 písmeno a) až d), nemá na odstupné nárok.
Dotaz: Zaměstnavatel mi zaslal dohodu o ukončení pracovního poměru, se kterou nesouhlasím. Jak mám postupovat?
Odpověď: V případě, že obdržíte dohodu o ukončení pracovního poměru, zjistěte si důvody zaměstnavatele. Pokud nejsou již v návrhu dohody, nejlépe, když se písemně dotážete. Může se jednat např. o organizační důvody (§52 písm. a) až c) zákoník práce), dlouhodobé zdravotní důvody na straně zaměstnance (§52 písm. d) a e) zákoník práce) nebo nesplněné předpoklady pro výkon práce ze strany zaměstnance (§52 písm. f). Důvody jsou pro zaměstnance důležité pro případ nároku na odstupné. Zvažte též dobu, kdy má být pracovní poměr ukončen v případě, že se bude lišit od lhůty zákonné nebo smluvně ujednané. Zjistěte si veškeré další okolnosti ukončení pracovního poměru. Výhrady sepište a doručte zaměstnavateli. Upozorňuji, že zaměstnavatel nemůže rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr v ochranné době, ledaže by s tím zaměstnanec souhlasil, např. dočasná pracovní neschopnost, zaměstnávání těhotných žen atd. https://www.akbecvar.cz/desatero-pro-teh…estnankyne-dil-i/
Dotaz: Zaměstnanec zaslal zaměstnavateli dohodu o ukončení pracovního poměru, se kterou zaměstnavatel nesouhlasí. Jak má postupovat?
Odpověď: Zaměstnavatel se v době přiměřené nebo v návrhu dohody určené vyjádří k ukončení pracovního poměru svého zaměstnance. V případě, že s návrhem dohody nesouhlasí, není tato uzavřena.
Dotaz: Je možné mi dát výpověď dohodou?
Odpověď: Ne není! Jak již bylo vysvětleno, dohoda je právní jednání dvou stran, kdežto výpověď jen jedné z nich. O ukončení pracovního poměru výpovědí bude další příspěvek.
Vzor možného návrhu dohody o ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance (znění zákoníku práce ke dni zveřejnění příspěvku):
Vážený pane/paní………………….
tímto Vás žádám o ukončení pracovního poměru na základě přiložené dohody o rozvázání pracovního poměru. Vaše stanovisko a případné výhrady mi prosím sdělte ve lhůtě ……………. dnů písemně na adresu…………………/e-mailovou poštou na ……………….
S pozdravem
jméno a příjmení
V……………….. dne………………….
Dohoda o rozvázání pracovního poměru dohodou stran dle §49 zákona č. 262/2006 Sb., v platném znění.
Předmětem vzájemné dohody stran je rozvázání pracovního poměru zaměstnance na pracovní pozici…………………,, který vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne………………….. Pracovní poměr bude ukončen ke dni………………….. a to bez udání důvodů.
III. Podmínky ukončení pracovního poměru dohodou.
Zaměstnanec má povinnost nejpozději k datu ukončení pracovního poměru odevzdat veškeré jemu svěřené předměty zaměstnavateli na základě předávacího protokolu (mobilní telefon, pc, vozidlo RZ:, ochranné pracovní pomůcky, pracovní prostředky atd), který mu bude ze strany zaměstnavatele potvrzen.
Zaměstnavatel má povinnost předat zaměstnanci nejpozději k datu……………….. veškeré výstupní dokumenty a též takové, které s rozvázáním pracovního poměru souvisí a zaměstnanec má na ně zákonné právo.
Současně se obě strany dohodly, že poměrná část nároku na řádnou dovolenou za kalendářní rok……………. v délce…………….hodin bude zaměstnanci proplacena v řádném výplatním termínu za měsíc…………………………./ bude zaměstnanec čerpat v období od…………. do…………….
IV. Společná a závěrečná ustanovení dohody.
Tato dohoda, jakož i práva a povinnosti vzniklé na základě této dohody nebo v souvislosti s ní, se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění.
Dohoda byla sepsána ve dvou vyhotoveních . Každá ze stran dohody dostane jedno vyhotovení.
V případě, že bude návrh dohody o rozvázání pracovního poměru iniciován ze strany zaměstnavatele, doporučuji připojit důvody tak, aby bylo zcela zřejmé, zdali má zaměstnanec právo na odstupné.
V předcházejících příspěvcích na blogu jsem připravil desatero pro těhotné zaměstnankyně. Jsou to pravidla pro nastávající maminky z pohledu pracovního práva. Na to navazuji příspěvkem, který se týká peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku. Zákonná úprava vychází z ustanovení §32 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o sociálním pojištění.
Peněžitá pomoc v mateřství
Peněžitá pomoc v mateřství – mateřská dávka je vyplácena po dobu 28 týdnů (37 týdnů v případě dvojčata) a to 6 (8) týdnů před porodem a zbytek po porodu. Otcové mají stejné podmínky s tím, že dávka je pouze po dobu 22 týdnů. Nárok vzniká těm, kteří za poslední 2 roky byli účastni na nemocenském pojištění po dobu 270 dnů. Není zapotřebí, aby se jednalo o pojištění jen u jednoho zaměstnavatele. Po dobu dvou let se tyto dny sčítají.
Další podmínkou je, aby žadatel byl v době nástupu na dávku nemocensky pojištěn. Jinými slovy, aby byl zaměstnán. Ale pozor, pro nastávající maminky existuje ještě tzv. ochranná lhůta. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství může nastat i z ní. Pokud žena byla ke dni zániku pojištění (ukončení pracovního poměru) minimálně 180 dnů těhotná, pak se na ni peněžitá pomoc v mateřství vztahuje taktéž. To je důležité vědět například u pracovních poměrů na dobu určitou! Obecně ochranná lhůta závisí na délce pojištění (délce zaměstnání). Je-li kratší, je kratší i ochranná lhůta. Pokud budoucí maminka například přišla o zaměstnání ve zkušební době při zachování podmínky 180 dnů těhotenství, je ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo pojištění (zaměstnání). Jinak obecná délka ochranné lhůty je 7 dnů.
Na peněžitou pomoc v mateřství mají nárok i osoby samostatně výdělečně činné, pokud si platí dobrovolně nemocenské pojištění. Minimální doba je 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na peněžitou pomoc v mateřství. Současně musí účast na nemocenském pojištění být minimálně 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech před nástupem na mateřskou dovolenou. Je jedno, jestli v rámci zaměstnání nebo podnikání.
Dotaz:Lze při peněžité pomoci v mateřství mít přivýdělek?
Odpověď: Ano lze, ale pouze na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti. Tedy jen částečně. Výše odměny není nijak limitována oproti odpracované době. Dohoda o provedení práce je max. 300 hodin za rok a dohoda o pracovní činnosti je v maximu poloviční pracovní úvazek, tedy 20 hodin týdně. Je možné pracovat i u původního zaměstnavatele, ale na jinou pracovní pozici (než z které plyne mateřská dávka) a s novou pracovní smlouvou, respektive dohodou.
OSVČ po dobu mateřské nesmí osobně vykonávat výdělečnou činnost, ale nemusí ji po tuto dobu přerušovat. Což znamená, že ji může vykonávat spolupracující osoba nebo její zaměstnanci. Stejně tak může OSVČ pracovat a přivydělat si jako zaměstnanec na dohodu. Stále za podmínky, že nemusí samostatnou výdělečnou činnost přerušovat.
Dotaz:Pracuji v zaměstnání na dohodu o provedení práce. Mám nárok na peněžitou pomoc v mateřství?
Odpověď: Záleží na tom, jak vysokou máte měsíční odměnu z dohody. Pokud si vyděláte víc, jak 10.000 Kč, jste ze zákona nemocensky pojištěna a vztahují se na Vás stejné podmínky, jako v případě pracovní smlouvy. Pokud máte měsíční odměnu rovnou nebo menší než 10.000 Kč, nejste nemocensky pojištěna a na peněžitou pomoc v mateřství nemáte nárok, ale máte rovnou nárok na rodičovský příspěvek.
Dotaz:Jak se peněžitá pomoc v mateřství vypočítá?
Odpověď: Peněžitá pomoc v mateřství se vypočte z Vašeho příjmu za posledních 12 kalendářních měsíců před nástupem na mateřskou dovolenou. Zjistí se Váš denní vyměřovací základ. Příspěvek je 70 % zredukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den. U osob samostatně výdělečně činných se vychází z měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na mateřskou dovolenou. Orientační výše dávky lze spočítat na internetových kalkulačkách, např. :
Dotaz: Kdo mi bude peněžitou pomoc v mateřství vyplácet a jak si mám požádat?
Odpověď: Peněžitou pomoc v mateřství Vám bude vyplácet příslušná správa sociálního zabezpečení. Pro výplatu dávky musí být dodržena zákonná lhůta, která je jeden měsíc od data, kdy správa sociálního zabezpečení obdržela veškeré potřebné doklady k výplatě dávky. Podmínkou je, aby byly podklady správně zpracované. Současně Vám správa sociálního zabezpečení zašle i výši denní dávky a její výpočet. Doporučuji si provést kontrolu. O dávku si zaměstnankyně žádá přes svého zaměstnavatele, osoba samostatně výdělečně činná osobně na příslušné správě sociálního zabezpečení. Je třeba vyplnit formulář „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství“. Požádejte o něj svého gynekologa. Ten vyplní část formuláře, kde potvrdí Vaše těhotenství a předpokládaný den porodu. Druhou část formuláře si doplní nastávající maminka. Pokud jste zaměstnankyně, tak předáte formulář svému zaměstnavateli. OSVČ přímo na správu sociálního zabezpečení.
Rodičovský příspěvek
Po ukončení mateřské a peněžité pomoci v mateřství se začíná vyplácet rodičovský příspěvek. Je třeba o příspěvek požádat na základě formuláře „Žádost o rodičovský příspěvek“https://www.mpsv.cz/-/zadost-o-rodicovsky-prispevek. Dávka může být vyplácena již ode dne porodu, pokud není vyplácena peněžitá pomoc v mateřství, a to v rozmezí 6 měsíců až 4 roky. Dobu si volí rodič.
Dotaz: Mohu pracovat v době, kdy pobírám rodičovský příspěvek?
Odpověď: Rodič může pracovat bez omezení, jak u svého původního zaměstnavatele, tak i jinde, OSVČ mohou podnikat. Lze pracovat na tzv. dohodu i hlavní pracovní poměr. Musí však být zajištěna péče o dítě. Je možné umístění dítěte do příslušného zařízení jako jsou jesle nebo mateřská školka, ale do věku 2 let jen na dobu 92 hodin týdně.
V případě, že máte problémy v oblasti pracovního práva, obraťte se na svého advokáta: https://www.akbecvar.cz
Nezbytné cookies jsou nutné pro správnou funkčnost webové stránky a jejich použití nelze zakázat. Tyto cookies se žádným způsobem nepodílí na sbírání údajů o Vás.
Preferenční cookies slouží především ke zpříjemnění Vaší práce s webovou stránkou. Využíváme je k tomu, abychom Vám na stránce mohli zobrazovat relevantní informace (např. doporučené články).
Analytické cookies nám pomáhají měřit návstěvnost webové stránky a události na stránce provedené. Tato data následně vyhodnocujeme jako celek, tzn. nepoužíváme je k Vaší identifikaci.
Marketingové cookies používáme především proto, abychom Vám mohli zobrazovat reklamy relevantní Vašim zájmům, které Vás nebudou obtěžovat. Povolením těchto cookies nám umožníte zpříjemnit Vám práci s webem.
