Testování zaměstnanců je v ČR od března 2021 povinné. Děje se tak na základě opatření Ministerstva zdravotnictví. Ne všichni jsou ovšem s tímto postupem spřízněni.
První návrh na zrušení opatření podal dělník pracující ve výrobě automobilových dílů. Považuje povinné testování za útisk a omezování svých práv. Dle jeho vyjádření, pokud se odmítne nechat testovat, obdrží ze strany zaměstnavatele vytýkací dopis. Při opakovaném neuposlechnutí mu hrozí výpověď.
Nejvyšší správní soud zamítl zrušení opatření, které vychází z pandemického zákona. Ten nahrazuje vyhlášený nouzový stav. Opatření Ministerstva zdravotnictví upravující povinné testování zaměstnanců jen zákon doplňuje, respektive upravuje podmínky a rozsah. Výtěr z nosní dutiny dle soudu neznamená takový zásah do lidské integrity a důstojnosti, aby bylo opatření zrušeno.
Ve středu 14. dubna začal Nejvyšší správní soud řešit v pořadí již druhý návrh na zrušení opatření na testování zaměstnanců na koronavir. Návrh podaly odbory výrobce léčiv a jedna zaměstnankyně. Napadené opatření v mezičase vláda zrušila k datu 28. března 2021 a nahradila novým nařízením. Proto odpůrce požadoval zamítnutí podaného návrhu. Navrhovatelé však chtěli, aby soud prohlásil nicotnost či nezákonnost opatření zpětně a uspěli!
Byla nově vznesena otázka na smysluplnost testování, pokud jej činí laik. Navíc spousta testů je falešně pozitivních a dokumentace o zdravotním stavu zaměstnanců je v rukou zaměstnavatelů.
Nejvyšší správní soud na veřejném slyšení nakonec konstatoval, že zrušené opatření bylo nezákonné. Hlavní důvod pro závěr, že mimořádné opatření bylo nezákonné, spočíval v tom, že Ministerstvo zdravotnictví v rozporu s požadavky zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (tzv. pandemický zákon) neodůvodnilo, nakolik dané opatření přispívá k potlačování pandemie nemoci covid-19 ani nezvážilo zásah do práv dotčených osob. Povinnost srozumitelně odůvodňovat vydávaná opatření byla ale jedním z klíčových požadavků při přijímání pandemického zákona. Parlament proto zakotvil konkrétní požadavky na odůvodnění přímo do pandemického zákona.
Nahrazující opatření, které má obsahově stejné povinnosti je již také napadáno….
více na http://www.nssoud.cz/Nejvyssi-spravni-soud-konstatoval-nezakonnost-jednoho-z-opatreni-Ministerstva-zdravotnictvi/art/32865
Kompenzační programy COVID 2021 a COVID-Nepokryté náklady
COVID 2021
Od včerejška 12.4.2021 je možné podat žádost o podporu COVID 2021. Ta je ve výši 500,- Kč na každého zaměstnance a den za období od 11.ledna 2021 do 31.března 2021. Celkem tedy za 80 dní.
Podmínky
pro vstup do programu je propad tržeb za leden až březen 2021 minimálně ve výši 50% oproti stejnému období loňského nebo předloňského roku. Žádosti přijímá Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a to online. Žádat lze do 31.5.2021. Covid 2021 lze kombinovat s programem mířeným na podporu zaměstnanosti Antivirus. Není slučitelný s daňovým kompenzačním bonusem.
Zaměstnanci
jsou ti, kteří jsou v pracovním poměru, takzvané spolupracující osoby i jednatelé se smlouvou o výkonu funkce jednatele. Počítají se pracovníci, kteří byli k 11. lednu letošního roku přihlášeni k platbě pojistného na České správě sociálního zabezpečení.
COVID – Nepokryté náklady
je další nově připravený program. Lze si vybrat mezi COVID 2021 a COVID-Nepokryté náklady. Žádosti bude přijímat opět Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR od 19. dubna 2021. Zároveň není umožněno souběžné čerpání s programem Covid – ubytování II. Provozovatelé ubytovacích provozů, kteří tuto pomoc využili, budou mít nárok na dotaci z COVID 2021 až od 23. ledna, místo 11. ledna. U programu COVID – Nepokryté náklady je nutnou podmínkou opět pokles tržeb za období 01 a 02/2021 oproti 01 a 02/2019. U programu COVID-nepokryté náklady by dotace činila 60% účetní ztráty na základě mezitímní účetní závěrky k 28.2.2021.
Dnešní příspěvek je z naší praxe a týká se tzv. energetických šmejdů.
Komu z nás se nestalo, že je oslovil zástupce firmy s “vynikající a jedinečnou nabídkou” zlepšení cen na dodávku energií? Já dnes budu popisovat konkrétní případ, kdy jednoho dne zazvonil u našeho klienta zástupce společnosti s tím, že jde zkontrolovat plynoměr. Navodil diskuzi, kdy našemu klientovi nabídl službu “optimalizace cen dodávky plynu”. Klient souhlasil a tak zástupce firmy (současně jednatel a jediný společník a pravděpodobně i zaměstnanec této firmy) vytasil předchystané lejstro s názvem informační list zákazníka, doplnil iniciály klienta, číslo odběrného místa, poučení o GDPR a nechal ho klientem podepsat. V textu se však již hovoří o rámcové smlouvě na dobu určitou dva roky bez možnosti vypovězení bez sankcí. A nejen to. Pokud by zákazník se změnou dodavatele plynu nesouhlasil, bude opět nepřiměřeně sankcionován.
Klient byl tvrdou realitou konfrontován velmi brzo při změně dodavatele plynu bez jeho vědomí. Tomu se vzepřel a byl pokutován. Na právní pomoc se obrátil v momentě, kdy se snažil předčasně a neúspěšně smlouvu ukončit a současně odmítá zaplatit nepřiměřenou pokutu.
Jak se bránit?
Je jasné, že nejlepší varianta je nic nepodepsat a neodsouhlasit. Být při takových nabídkách nanejvýš obezřetný. Pokud již odsouhlasíte, tak ujednanou smlouvu můžete ve lhůtě 14 dnů bez jakýchkoliv důvodů vypovědět a je jedno, zda-li byla ujednána po telefonu nebo přede dveřmi Vašeho obydlí. Současně vypovězte plnou moc ke zprostředkování nového dodavatele energií. Výpověď se snažte doručit na adresu firmy doporučeně a s dodejkou. Chtějte být vymazáni z databáze podvodného zprostředkovatele – energetického šmejda. Pokud s výpovědí neuspějete, kontaktujte Českou obchodní inspekci a Energetický regulační úřad. Spojte se i se svým původním dodavatelem s žádostí o pomoc. Je třeba vyvinout patřičný tlak a bránit se všemi dostupnými prostředky. Včetně případným podáním žaloby. NEBOJME SE JICH, JSOU TO JENOM ŠMEJDI.
Nejčastěji se oběťmi energetických šmejdů stávají senioři nebo příliš důvěřiví lidé.
Nezastavitelný trend současného technologického vývoje. Trend, který se postupně stěhuje do nejrůznějších oblastí našich životů. I elektronická podání na finanční úřady lze nově podávat za využití digitální e-identity. Jedná se o rychlou a bezkontaktní formu elektronické komunikace. Možnosti jsou v dnešním světě poměrně široké. Občanský průkaz s aktivním kontaktním elektronickým čipem, NIA ID aktivovaná na Czech pointu, moje ID a nebo náš “chytrý telefon”. Malá, úžasná zařízení, která máme vždy při ruce. Umí nás propojit s rodinou, přáteli i naší bankou. Skrze bankovní identitu umíme ovládat naše peníze a naše životy. Bankovní identita je postupně zaváděna všemi bankami, pomocí ní můžeme ovládat elektronické bankovnictví a nyní i podat daňové přiznání z prostředí EPO. S pomocí bankovní identity lze aktivovat daňovou informační stránku DIS+. (V této souvislosti aktuální poznámka: pokud bylo přiznání DPFO nebo DPPO za rok 2020 podáno elektronicky ještě do půlnoci 1.4.2021, tak je lhůta 1.4.2021 zachována a tímto dnem se rozeběhne lhůta pro vrácení přeplatku. Pokud bude podáno elektronicky až 2.4.2021, tak bude brána jako lhůta pro podání datum 3.5.2021 a tímto dnem se rozeběhne lhůta pro vrácení daně).
“Jedním přiložením prstu na čtečku, nebo upřeným pohledem do kamery se otevřou dveře online světa, který nás zve dovnitř. Problémem jsou ty dveře. Málokdo je už za sebou zavře a jen málokdo je má zabezpečené ještě dalším, ideálně offline nástrojem. Digitální identita tak může být vítaným zdrojem i pro všelijaké příživníky, kterým jde v důsledku o dvě věci: o Vaše peníze a o Vaše data, která lze opět zpeněžit, nebo využít pro další potřeby bez vašeho vědomí.”
V současné době je v poslanecké sněmovně ČR sněmovní tisk č. 1181, návrh poslanců Ondřeje Veselého, Kateřiny Valachové, Jana Chvojky a Aleny Gajdůškové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Změna zákona se týká nového způsobu výpočtu valorizace minimální mzdy a upravuje podmínky pro stanovení nejnižších úrovní zaručené mzdy. Reaguje na okolní demokratické státy a po jejich vzoru stanovuje kratší pracovní dobu a zvyšuje délku řádné dovolené pro zaměstnance.
Pracovní doba a dovolená
Délka stanovené týdenní pracovní doby se v návrhu snižuje z 40 hodin na 37,5 hodiny. V případě, že se jedná o zaměstnance pracující ve ztíženém prostředí jako je práce v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a báňských pracovištích v geologickém průzkumu se pracovní doba snižuje z 37,5 hodiny na 35 hodin. V třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu se snižuje délka pracovní doby z 37,5 hodiny na 35 hodin. V zákoně se v čl. I bod 9 zvyšuje délka řádné dovolené ze čtyř na pět týdnů.
Nezbytné cookies jsou nutné pro správnou funkčnost webové stránky a jejich použití nelze zakázat. Tyto cookies se žádným způsobem nepodílí na sbírání údajů o Vás.
Preferenční cookies slouží především ke zpříjemnění Vaší práce s webovou stránkou. Využíváme je k tomu, abychom Vám na stránce mohli zobrazovat relevantní informace (např. doporučené články).
Analytické cookies nám pomáhají měřit návstěvnost webové stránky a události na stránce provedené. Tato data následně vyhodnocujeme jako celek, tzn. nepoužíváme je k Vaší identifikaci.
Marketingové cookies používáme především proto, abychom Vám mohli zobrazovat reklamy relevantní Vašim zájmům, které Vás nebudou obtěžovat. Povolením těchto cookies nám umožníte zpříjemnit Vám práci s webem.
